4 rozdíly mezi Atléticem a Barcelonou, které mohou rozhodnout
Již dnes večer se na Nou Campu rozhodne o mistru španělské La Ligy. Barcelona musí vyhrát, Atléticu Madrid postačí remíza. Zažíje Atlético nejlepší sezónu ve své historii? Napraví si Barcelona nepříliš vydařenou sezónu? Přibližme si několik rozdílů, které mezi těmito mužstvy panují.
Co stojí v cestě přestupu Robbena do Manchesteru United?
„Kdyby mi někdo před začátkem sezóny řekl, že kolo před koncem budeme na čele tabulky o tři body před Barcelonou, považoval bych ho za blázna. Šanci mají oba týmy. Nikdo nemá navrch a o mistrovi rozhodne až poslední zápas, který je zároveň přímým střetem obou adeptů na prvenství. Na Nou Campu to bude otevřené, 50 – 50,“ říká Simeone před nejzajímavější bitvou tohoto víkendu v evropském fotbale.
1. Atlético chce přepsat historii
Doposud nejlepší sezónu zažilo v roce 1996. Tehdy vyrhály La Ligu i španělský pohár Copa del Rey. Současný trenér Diego Simeone na tom měl jako defenzivní záložník velký podíl. V konkurenci hvězd Realu Madrid a Barcelony získal cenu pro nejlepšího hráče ligy. Minulost se opakuje. Kdo by na začátku sezóny řekl, že se právě Atlético zamíchá mezi silnou dvojku Španělska a naboří papírové předpoklady? A že v jejich řadách bude tento argentinský klenot opět v dirigentské roli, přestože zcela jiné? Atlético má historický úspěch na dosah, stačí mu remizovat s Barcelonou v lize a porazit Real ve finále Ligy mistrů. V lize Atlético nikdy nezažilo takový přepych bodů. 89 je klubový rekord, nikdy nehrálo tak dobře.
[break]
Xavi: Vše nám nahrává, pro tuto generaci by šlo o třešničkou na dortu
2. Nejlepší trenér
Španělský svaz ho zvolil za nejlepšího trenéra sezóny. S Atléticem, které má čtyřnásobně menší rozpočet jako Real či Barcelona udělal divy. Real je však před posledním kolem již mimo hru o titul.
Velkou měrou se o letošní úspěch Atlética postaral jejich trenér. Diego Simeone. Lidi okolo sebe nadopuje sebevědomím. Je známý svou zarytostí a zapálením pro svou věc. A taktéž i nepoddajností a temperamentem. Sebeuspokojení netoleruje, je čirým workoholikem.
Na začátku ročníku Primera Division ani on nepočítal s takovýmto zamícháním karet. „Barcelona a Real hrají svou vlastní ligu a je to nuda. My na titul určitě neaspirujeme. Musíme počkat, dokud se nezmění přerozdělování příjmů z televizních práv, protože jinak to bude i nadále liga dvou týmů.“ Současnost je však zcela jiná a nepochybně obrovskou senzací.
[break]
Hořký konec? Čech dostane na vybranou! Dvojka, či odchod
3. Nedůvěra v reformy?
Trenér Barcelony Gerardo Martino je v opačné pozici jako jeho rival a krajan. Ve svém klubu nemá u hráčů potřebný respekt. A v sobotu ho s největší pravděpodobností čeká poslední zápas s Katalánci. Martino si všechno již spočítal a je smířen s osudem. „Kdybych dříve věděl, co se tu děje, nikdy bych do Barcelony nepřišel,“ citují španělská média jeho slova.
Do Barcelony přišel tento argentinský trenér s cílem reformovat jejich styl hry, který začal být zcela stereotypní. Těmito změnami si však mnoho lidí poštval proti sobě, nevyjímaje hráčů, kteří jeho novinky nepřijímali s nadšením. Nelíbil se jim ani nový tréninkový systém. Rebélie na sebe nenechala dlouze čekat. Starší hráči si sami začali určovat taktiku a kreslili pokyny pro ostatní hráče.
[break]
4. Naděje umírá poslední
Katalánci můžou brát tento souboj jako druhou šanci, jak spasit nepovedenou sezónu. Před časem po zlé sérii vzdali boj o titul předem. To však netušili, že kolaps zasáhne i konkurenty z Madridu. „Dostali jsme další šanci. Naději, kterou nesmíme už promarnit,“ reagoval kapitán Barcelony Xaxi.
A ta touha napravit si reputaci bude jistě obrovská. Pokud Katalánci doma vyhrají, budou na tom bodově stejně jako Atlético, ale rozhodující vzájemné střetnutí by mluvili v jejich prospěch. První zápas skončil v Madridu remízou.
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)