CZECHIA místo Czech Republic! I fotbal by mohl používat jednoslovný název
Už před časem prezident Miloš Zeman kritizoval skutečnost, že Česko nemá jako jedna z mála zemí svůj jednoslovný název v angličtině. Přesněji řečeno jej nepoužívá. Zeman by rád užíval výraz CZECHIA. Zatímco u diplomatů ani politiků tento název není příliš rozšířený, své příznivce v Česku si našel. Bohužel, politický název „Česká republika/Czech Republic“ neustále papouškují i čeští sportovci, kteří si dlouhý politický název místo názvu geografického dávají, podobně jako sportovci komunistické Korejské lidově demokratické republiky či zástupci banánových republik, na své dresy a teplákové soupravy.
Přitom právě sportovci by mohli snadno a rychle prostřednictvím OH, MS a ME a dalších významných sportovních akcí prosadit anglický název „CZECHIA“ v zahraničí. Podobně jako se před lety - převážně z praktických důvodů - podařilo sportovním žurnalistům prosadit v tuzemsku jednoslovný název „Česko“. Magazín HATTRICK v této souvislosti ve své výzvě iniciativně oslovil přední zástupce českého státu a sportu, aby anglický jednoslovný název podpořili.
„Používám výraz CZECHIA, protože zní krásněji a je kratší než chladný název Česká republika,“ prohlásil Zeman například při setkání se svým protějškem Šimonem Peresem v jeho rezidenci v Jeruzalémě v říjnu roku 2013. Právě Peres označení CZECHIA použil, za což ho český prezident pochválil.
„Není úplně jasné proč, ale z nějakých záhadných důvodů důsledně lpíme na tom, aby se naše země jmenovala dvouslovně: Česká republika. Ten název nám škodí víc, než si dokážeme uvědomit. Je čas na změnu. Tím spíš, že elegantní řešení je po ruce a lze si od něj slibovat mnoho pozitivního,“ napsal 30. srpna 2014 ve své eseji v Lidových novinách geograf Zdeněk Kukal.
Kukal dodává, že u nás si logický a správný jednoslovný výraz Česko v posledních letech pomalu, ale jistě klestí cestu k běžnému používání všude tam, kde úřední, politický název Česká republika není namístě. Řeklo by se, že „samospádem zdola“, navzdory naší moci zákonodárné i výkonné.
Ocitujme nejzajímavější pasáž Kukalovy eseje:
„Zásadní je však právě angličtina, jazyk, kterým se o naší zemi ve světě mluví a píše nejvíc, v němž je tvořena i naše mezinárodní značka a (obchodní) jméno. Namísto existujícího jednoznačného, ústrojného výrazu Czechia naši státní představitelé, instituce, firmy nejčastěji pořád používají Czech Republic. Možná ten název s republikou zní leckomu u nás jakoby vznešeně, důstojně.
Ve skutečnosti je Czech Republic jméno kostrbaté, nepraktické – a mnohdy směšné; proto se všemožně ohýbá, zkracuje – a przní: Made in Czech (= vyrobeno v češtině, v české, českém, příp. v Čechovi nebo Češce). Není-li použit při skutečně oficiální příležitosti typu mezinárodních smluv nebo protokolárních akcí (právě tam, kde se i pro jiné státy použije název politický), výraz Czech Republic je až transbizarní: vyslovme si to jednou nahlas a poslouchejme se ušima cizince, který o nás moc neví – „čekrypablik“.
Většina anglických mluvčích si v souvislosti s naší zemí vybaví spíš 22 let neexistující stát Czechoslovakia než stejnou dobu existující Czech Republic. Není divu. A není to ani tak kvůli slávě bývalého Československa. Zatímco Czechoslovakia byl sice dlouhý a složitý, ale svébytný, nezaměnitelný, jednoslovný název, na Czech Republic ve zvukové podobě je zaměnitelné všechno, není čeho se „chytit“, co si zapamatovat. Dvě slova se slévají, pro neznalé není jasno, je-li to slovo jedno, dvě, tři, nebo kde vlastně jedno končí a druhé začíná – je to snad check-rip-public? Nebo nějaké chef-tree-pub-lick? „Zkontroluj republiku“. „(Z)károvaná republika“. „Republika na šek“. „Prověř veřejnou díru“. „Čekni rap před publikem“. Že je to podivné? Tak všelijak ale může znít význam názvu našeho státu nezasvěceným anglickojazyčným posluchačům.
Až příliš mnoho cizinců Czech Republic jednou uslyší a později přečte, ale vůbec si to nedá dohromady – necítí, že je to jeden a týž název. I internetový vyhledávač hledá dvouslovný název hůř. Stačí začít skutečně používat název CZECHIA a svět se překvapivě rychle přizpůsobí. Začít musíme my, u sebe. Nejlépe na dresech sportovců, v mezinárodních projevech politiků, na karlovarském filmovém festivalu, v turistické a kulturní propagaci. Na našich dobrých výrobcích: Made in CZECHIA“.
[img id="47946"]
Vážený (á) pane prezidente/předsedo (předsedkyně),
v souladu s názorem prezidenta republiky a iniciativy „Česko/Czechia“ se domníváme, že ČESKO nutně ke své pozitivní prezentaci v zahraničí potřebuje jednoslovný geografický název, tedy anglicky CZECHIA (německy Tschechien, rusky Čechija atd.). Více než dvacet let užívání víceslovného politického názvu „Česká republika/Czech Republic“ uškodil mezinárodnímu věhlasu a vnímání našeho státu více, než jsme si schopni připustit. Lidé v zahraničí často stále netuší, o jaký stát jde, dokonce se vysmívají jakési legrační „Šekové republice“.
Samozřejmě, že si uvědomujeme, že je nutné oficiálně jednoslovný, geografický (a podle univerzitních expertů i gramaticky a historicky správný) název státu Česko/Czechia prosadit i v OSN.
Ovšem stejně jako se postupem času – hlavně z praktických důvodů - prosadilo domácí užívání jednoslovného „Česka“ především zásluhou sportovních novinářů, mohli by v zahraničí co nejrychleji prosadit jednoslovný a libozvučný název „Czechia“ čeští sportovci. A to na olympijských hrách, mistrovstvích světa a Evropy a na dalších významných mezinárodních akcích.
Tím, že by na svých dresech a sportovních soupravách dále nenosili kostrbaté i graficky špatně uchopitelný název „Czech Republic“ (nebo dokonce jen „Czech“, což v překladu znamená „český“, „Čech“ nebo dokonce „ čeština“), nýbrž CZECHIA. Tím, že by tento geografický název preferovali i v oficiálních dokumentech olympijského výboru a sportovních svazů.
Ostatně jednoslovný název CZECHIA (Tschechien, Čechija atd.) by často volili (a volí) i zahraniční organizátoři, sportovní svazy a média, kdybychom jim však sami nevnucovali politický název Czech Republic. Přitom politický název dnes zpravidla užívají už jen státy typu Korejské lidově demokratické republiky (KLDR).
Také nikde nenajdete zprávu o tom, že by se „utkali hokejisté České republiky s reprezentanty Švédského království“. Nebo že „na mistrovství světa v atletice budou patřit k favoritům reprezentanti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska“.
Chceme se Vás proto zdvořile touto formu zeptat, zda byste souhlasil (a) s tím, aby čeští sportovci v zahraničí co nejdříve začali v oficiálních dokumentech svých mezinárodních organizací i na svém sportovním oblečení používat jednoslovný, tedy geografický, název CZECHIA a lépe tak na mezinárodním poli prezentovali náš stát?
Děkujeme Vám předem za Váš čas a odpověď.
MILOŠ ZEMAN – český prezident
MILAN ŠTĚCH – předseda Senátu českého Parlamentu
BOHUSLAV SOBOTKA – předseda české vlády
JAN HAMÁČEK – předseda Poslanecké sněmovny českého Parlamentu
LUBOMÍR ZAORÁLEK – ministr zahraničních věcí české vlády
KATEŘINA VALACHOVÁ – ministryně školství, mládeže a tělovýchovy české vlády
JIŘÍ KEJVAL – předseda Českého olympijského výboru
MIROSLAV JANSTA – předseda České unie sportu a České basketbalové federace
MIROSLAV PELTA – předseda Fotbalové asociace Česka
TOMÁŠ KRÁL – předseda Českého svazu ledního hokeje
IVO KADERKA – předseda Českého tenisového svazu
LIBOR VARHANÍK – předseda Českého atletického svazu
VLADIMÍR SRB – předseda Českého svazu plaveckých sportů
ZDENĚK HANÍK – předseda Českého volejbalového svazu
ALEŠ POSPÍŠIL – předseda Českého svazu házené
FILIP ŠUMAN – předseda České florbalové unie
PETR DITRICH – předseda České baseballové asociace
GABRIEL WAAGE – předseda České softballové asociace
GINO SCHILDERS – prezident Českého svazu pozemního hokeje
DAVID FRYDRYCH – prezident České rugbyové unie
LUKÁŠ SOBOTKA – předseda Svazu lyžařů Česka
JIŘÍ HAMZA – předseda Českého biatlonového svazu
LIBOR VOTRUBA – předseda Asociace českého snowboardingu
MARIÁN ŠTETINA – prezident Českého svazu cyklistiky
DUŠAN MACHÁČEK – předseda Českého veslařského svazu
JAN BOHÁČ – předseda Českého svazu kanoistů
KAREL BAUER – předseda Českého svazu jachtingu
ZBYNĚK ŠPAČEK – předseda České asociace stolního tenisu
HANA PROCHÁZKOVA – předsedkyně Českého badmintonového svazu
SVATUPLUK ŽÁČEK – prezident České boxerské asociace
JIŘÍ DOLEJŠ – předseda Českého svazu juda
BELO SVITEK – předseda Svazu zápasu Česka
ONDŘEJ BRADA – předseda Českého svazu rychlobruslení
BOHUMIL HRUDKA – předseda Českého svazu moderního pětiboje
PETR BÍLEK – předseda Českého svazu gymnastických sportů
BLANKA MLEJNKOVÁ – předsedkyně Českého svazu moderní gymnastiky
VĚRA TAUCHMANOVÁ – předsedkyně Českého krasobruslařského svazu
OLDŘICH KUBIŠTA – prezident Českého šermířského svazu
DAVID ŠIK – předseda Českého svazu curlingu
HANA MOUČKOVÁ – náčelnice České obce sokolské
VOJTĚCH VOLEJNÍK – předseda Českého paralympijského výboru
„Používám výraz CZECHIA, protože zní krásněji a je kratší než chladný název Česká republika,“ prohlásil Zeman například při setkání se svým protějškem Šimonem Peresem v jeho rezidenci v Jeruzalémě v říjnu roku 2013. Právě Peres označení CZECHIA použil, za což ho český prezident pochválil.
„Není úplně jasné proč, ale z nějakých záhadných důvodů důsledně lpíme na tom, aby se naše země jmenovala dvouslovně: Česká republika. Ten název nám škodí víc, než si dokážeme uvědomit. Je čas na změnu. Tím spíš, že elegantní řešení je po ruce a lze si od něj slibovat mnoho pozitivního,“ napsal 30. srpna 2014 ve své eseji v Lidových novinách geograf Zdeněk Kukal.
Kukal dodává, že u nás si logický a správný jednoslovný výraz Česko v posledních letech pomalu, ale jistě klestí cestu k běžnému používání všude tam, kde úřední, politický název Česká republika není namístě. Řeklo by se, že „samospádem zdola“, navzdory naší moci zákonodárné i výkonné.
Republika na šek
Ocitujme nejzajímavější pasáž Kukalovy eseje:
„Zásadní je však právě angličtina, jazyk, kterým se o naší zemi ve světě mluví a píše nejvíc, v němž je tvořena i naše mezinárodní značka a (obchodní) jméno. Namísto existujícího jednoznačného, ústrojného výrazu Czechia naši státní představitelé, instituce, firmy nejčastěji pořád používají Czech Republic. Možná ten název s republikou zní leckomu u nás jakoby vznešeně, důstojně.
Ve skutečnosti je Czech Republic jméno kostrbaté, nepraktické – a mnohdy směšné; proto se všemožně ohýbá, zkracuje – a przní: Made in Czech (= vyrobeno v češtině, v české, českém, příp. v Čechovi nebo Češce). Není-li použit při skutečně oficiální příležitosti typu mezinárodních smluv nebo protokolárních akcí (právě tam, kde se i pro jiné státy použije název politický), výraz Czech Republic je až transbizarní: vyslovme si to jednou nahlas a poslouchejme se ušima cizince, který o nás moc neví – „čekrypablik“.
Většina anglických mluvčích si v souvislosti s naší zemí vybaví spíš 22 let neexistující stát Czechoslovakia než stejnou dobu existující Czech Republic. Není divu. A není to ani tak kvůli slávě bývalého Československa. Zatímco Czechoslovakia byl sice dlouhý a složitý, ale svébytný, nezaměnitelný, jednoslovný název, na Czech Republic ve zvukové podobě je zaměnitelné všechno, není čeho se „chytit“, co si zapamatovat. Dvě slova se slévají, pro neznalé není jasno, je-li to slovo jedno, dvě, tři, nebo kde vlastně jedno končí a druhé začíná – je to snad check-rip-public? Nebo nějaké chef-tree-pub-lick? „Zkontroluj republiku“. „(Z)károvaná republika“. „Republika na šek“. „Prověř veřejnou díru“. „Čekni rap před publikem“. Že je to podivné? Tak všelijak ale může znít význam názvu našeho státu nezasvěceným anglickojazyčným posluchačům.
Až příliš mnoho cizinců Czech Republic jednou uslyší a později přečte, ale vůbec si to nedá dohromady – necítí, že je to jeden a týž název. I internetový vyhledávač hledá dvouslovný název hůř. Stačí začít skutečně používat název CZECHIA a svět se překvapivě rychle přizpůsobí. Začít musíme my, u sebe. Nejlépe na dresech sportovců, v mezinárodních projevech politiků, na karlovarském filmovém festivalu, v turistické a kulturní propagaci. Na našich dobrých výrobcích: Made in CZECHIA“.
[img id="47946"]
TEXT VÝZVY MAGAZÍNU HATTRICK
Vážený (á) pane prezidente/předsedo (předsedkyně),
v souladu s názorem prezidenta republiky a iniciativy „Česko/Czechia“ se domníváme, že ČESKO nutně ke své pozitivní prezentaci v zahraničí potřebuje jednoslovný geografický název, tedy anglicky CZECHIA (německy Tschechien, rusky Čechija atd.). Více než dvacet let užívání víceslovného politického názvu „Česká republika/Czech Republic“ uškodil mezinárodnímu věhlasu a vnímání našeho státu více, než jsme si schopni připustit. Lidé v zahraničí často stále netuší, o jaký stát jde, dokonce se vysmívají jakési legrační „Šekové republice“.
Samozřejmě, že si uvědomujeme, že je nutné oficiálně jednoslovný, geografický (a podle univerzitních expertů i gramaticky a historicky správný) název státu Česko/Czechia prosadit i v OSN.
Ovšem stejně jako se postupem času – hlavně z praktických důvodů - prosadilo domácí užívání jednoslovného „Česka“ především zásluhou sportovních novinářů, mohli by v zahraničí co nejrychleji prosadit jednoslovný a libozvučný název „Czechia“ čeští sportovci. A to na olympijských hrách, mistrovstvích světa a Evropy a na dalších významných mezinárodních akcích.
Tím, že by na svých dresech a sportovních soupravách dále nenosili kostrbaté i graficky špatně uchopitelný název „Czech Republic“ (nebo dokonce jen „Czech“, což v překladu znamená „český“, „Čech“ nebo dokonce „ čeština“), nýbrž CZECHIA. Tím, že by tento geografický název preferovali i v oficiálních dokumentech olympijského výboru a sportovních svazů.
Ostatně jednoslovný název CZECHIA (Tschechien, Čechija atd.) by často volili (a volí) i zahraniční organizátoři, sportovní svazy a média, kdybychom jim však sami nevnucovali politický název Czech Republic. Přitom politický název dnes zpravidla užívají už jen státy typu Korejské lidově demokratické republiky (KLDR).
Také nikde nenajdete zprávu o tom, že by se „utkali hokejisté České republiky s reprezentanty Švédského království“. Nebo že „na mistrovství světa v atletice budou patřit k favoritům reprezentanti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska“.
Chceme se Vás proto zdvořile touto formu zeptat, zda byste souhlasil (a) s tím, aby čeští sportovci v zahraničí co nejdříve začali v oficiálních dokumentech svých mezinárodních organizací i na svém sportovním oblečení používat jednoslovný, tedy geografický, název CZECHIA a lépe tak na mezinárodním poli prezentovali náš stát?
Děkujeme Vám předem za Váš čas a odpověď.
SEZNAM OSOBNOSTÍ ČESKÉHO STÁTU A SPORTU, OSLOVENÝCH MAGAZÍNEM HATTRICK V SOUVISLOSTI S JEDNOSLOVNÝM GEOGRAFICKÝM NÁZVEM STÁTU „ČESKO/CZECHIA“
MILOŠ ZEMAN – český prezident
MILAN ŠTĚCH – předseda Senátu českého Parlamentu
BOHUSLAV SOBOTKA – předseda české vlády
JAN HAMÁČEK – předseda Poslanecké sněmovny českého Parlamentu
LUBOMÍR ZAORÁLEK – ministr zahraničních věcí české vlády
KATEŘINA VALACHOVÁ – ministryně školství, mládeže a tělovýchovy české vlády
JIŘÍ KEJVAL – předseda Českého olympijského výboru
MIROSLAV JANSTA – předseda České unie sportu a České basketbalové federace
MIROSLAV PELTA – předseda Fotbalové asociace Česka
TOMÁŠ KRÁL – předseda Českého svazu ledního hokeje
IVO KADERKA – předseda Českého tenisového svazu
LIBOR VARHANÍK – předseda Českého atletického svazu
VLADIMÍR SRB – předseda Českého svazu plaveckých sportů
ZDENĚK HANÍK – předseda Českého volejbalového svazu
ALEŠ POSPÍŠIL – předseda Českého svazu házené
FILIP ŠUMAN – předseda České florbalové unie
PETR DITRICH – předseda České baseballové asociace
GABRIEL WAAGE – předseda České softballové asociace
GINO SCHILDERS – prezident Českého svazu pozemního hokeje
DAVID FRYDRYCH – prezident České rugbyové unie
LUKÁŠ SOBOTKA – předseda Svazu lyžařů Česka
JIŘÍ HAMZA – předseda Českého biatlonového svazu
LIBOR VOTRUBA – předseda Asociace českého snowboardingu
MARIÁN ŠTETINA – prezident Českého svazu cyklistiky
DUŠAN MACHÁČEK – předseda Českého veslařského svazu
JAN BOHÁČ – předseda Českého svazu kanoistů
KAREL BAUER – předseda Českého svazu jachtingu
ZBYNĚK ŠPAČEK – předseda České asociace stolního tenisu
HANA PROCHÁZKOVA – předsedkyně Českého badmintonového svazu
SVATUPLUK ŽÁČEK – prezident České boxerské asociace
JIŘÍ DOLEJŠ – předseda Českého svazu juda
BELO SVITEK – předseda Svazu zápasu Česka
ONDŘEJ BRADA – předseda Českého svazu rychlobruslení
BOHUMIL HRUDKA – předseda Českého svazu moderního pětiboje
PETR BÍLEK – předseda Českého svazu gymnastických sportů
BLANKA MLEJNKOVÁ – předsedkyně Českého svazu moderní gymnastiky
VĚRA TAUCHMANOVÁ – předsedkyně Českého krasobruslařského svazu
OLDŘICH KUBIŠTA – prezident Českého šermířského svazu
DAVID ŠIK – předseda Českého svazu curlingu
HANA MOUČKOVÁ – náčelnice České obce sokolské
VOJTĚCH VOLEJNÍK – předseda Českého paralympijského výboru
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)