Griga – viník, který nemá alibi

A tenhle znáte? Proč Liberec převyšuje Spartu? Protože z něj do letenského klubu odešli všichni, kteří mu to kazili.

Jenže povedený vtip přestal být vtipem. Pro Spartu je krutou pravdou. Po debaklu v Mladé Boleslavi je už zcela očividné, že sázka na Stanislava Grigu nevyšla.

Věčně zakaboněný kouč se těší renomé úspěšného odborníka – a čert ví, kde k této pověsti přišel. Jeho působení v Česku se totiž dá směle označit jako propadák.

S Libercem prý hrál pěkný fotbal. To je možná pravda, neplatilo to však určitě o všech zápasech. A na zvýšené divácké návštěvnosti se to na stadionu U Nisy také nijak neprojevilo. Důležitější než herní projev jsou však na celém světě výsledky. A ty měl Griga pod Ještědem chabé.

Liberec toužil po triumfu v Poháru ČMFS, jenže vypadl v semifinále na vlastním hřišti se Slováckem. Domácí selhali v penaltovém rozstřelu.

Slabou psychickou odolnost projevili Grigovi svěřenci i v ligové soutěži, kdy s našlapaným kádrem uhráli mizerné páté místo. Jistě, museli se potýkat s odečtem šesti bodů, ale ani s nimi by nebyli lepší než čtvrtí.

Když Slovan poté opustil Griga i šest členů základní sestavy, z nichž čtyři zamířili do Sparty, měl být s Libercem amen. Jenže se stal pravý opak, Sparta uvadla, zatímco tým outsiderů rozkvetl do netušené krásy.

Vítězslav Lavička jako erudovaný zahradník přesadil ze stínu na výsluní Tomáše Zápotočného, Martina Abrahama a Marka Čecha a hráči, kterým Griga nevěřil, se ukázali jako morálně silnější než ty takzvané hvězdy, které byly například schopné prohrát v ligovém finiši domácí zápas s Drnovicemi.

Konkrétně Zápotočný je výstražným mementem Grigovy kariéry. Fotbalu oddaného univerzála vyháněl slovenský kouč do Teplic a jako kapitána si hýčkal Petra Lukáše. »Prozíravost« tohoto kroku nejlépe demonstrují výkonnostní křivky obou hráčů v posledních dvanácti měsících.

Přestože toho Griga v Liberci moc nedokázal, byl jasným favoritem na místo Jaroslava Hřebíka ve Spartě. Proč – to ví jen její boss Daniel Křetínský.

Griga dostal do začátku svého letenského angažmá báječný kapitál, těšili se na něj hráči, fanoušci i novináři. Jenže jej dokonale promrhal. Na podzim se to dalo ještě omluvit tím, že musel pracovat s hráči, které si nevybral, jenže na jaře už tuto obhajobu použít nemohl. Sparta se beztak herně ani výsledkově příliš nezvedla, prohrála s Libercem i Mladou Boleslaví a jedinou útěchou jí byl zisk Poháru ČMFS. V cestě za ním však musela pouze doma překonat odevzdané Brno a ve finále pak až na pokutové kopy přetlačit Baník Ostrava. Takže taky žádná sláva.

Po nevydařeném vstupu do nové sezony Griga konečně upustil od rozestavení 4 – 3 – 3, které nebyl schopen své hráče efektivně naučit. Uznal tím, že vlastně ztratil víc než půlrok, což je ve sparťanských poměrech neuvěřitelný luxus. Ve dvou přestupních termínech přivedl do Sparty jedenáct posil, z kterých se v základní sestavě pevně usadili pouze Radoslav Zabavník, Tomáš Řepka, Ludovic Sylvestre, Daniel Kolář a Tomáš Jun. Ani jedno jméno zatím nevypadá na velké terno, o těch dalších, kteří se třeba nevejdou ani na lavičku náhradníků, nemluvě.

O koncepčnosti Grigovy práce dobře nevypovídá ani to, že do Mladé Boleslavi vyhnal Tomáše Poláčka. Posílil tak konkurenci a následně staví na post levého záložníka praváka Koláře.

Být na Grigově místě Hřebík, dvoučlenná ochranka by mu po takových přehmatech a omylech možná nestačila. Jenže s bývalým sparťanským kanonýrem měli ultras větší trpělivost. Po ostudě v Mladé Boleslavi však došla i jim. „Griga ven!“ skandovali, než zklamaně opustili křepčící stadionek.

Zazní tento výrok i na nejbližším zasedání sparťanského představenstva?

[ 28.08.2006 - Jakub Konečný HATTRICK| Foto: MARSfoto ]