Dočkalovi je teď dobře mimo světla reflektorů: Chci zjistit, jestli je fotbal to, čím mám strávit drtivou většinu života

"Je to až s podivem, protože odmalinka to byla moje největší záliba a koníček. Čekal jsem, jaká bude reakce, až skončím – jestli mi to bude chybět hodně, málo nebo se to bude postupně měnit. Nedlouho potom, co jsem ukončil kariéru, jsem se šel podívat na Spartu. Nevěděl jsem, jak se budu cítit, ale potvrdilo se mi, že moje rozhodnutí skončit bylo správné. Udělal jsem to v pravý moment," uvedl v interview pro repre.fotbal.cz čtyřiatřicetiletý účastník Eura 2016.

Když se loučil, v úvahu nepřipadal ani menší klub, než je letenské "S". "Už když jsem se do Sparty vracel, tak jsem věděl, že to bude můj poslední klub. Protahovat si kariéru už by pro mě nebylo. Takhle jsem byl od začátku rozhodnutý. Smlouvu jsem sice podepsal na tři a půl roku, což je dlouhá doba na to, abyste něco plánovat dopředu, protože těch věcí se může změnit spousta. Ale tenhle můj pocit, že by to tak mělo být, postupně jen zesiloval," vyprávěl internacionál, jemuž se díky fotbalu splnil úplně všechno, po čem může člověk toužit. A byť končil ve věku, ve kterém se ještě obvykle pokračuje, fotbalové hemžení mu ani nic nevzalo.

"Fotbal bych dělal, i kdybych to nedotáhl tak daleko, neživil se tím a hrál jenom na nižší úrovni. Strašně mě bavil a měl jsem ho rád. Nakonec to pro mě byla zábava, objel jsem svět, poznal strašnou spoustu lidí. A poznal jsem je velmi dobře! Vždycky to říkám o svém synovi – už jenom to, že hraje kolektivní sport, mi přijde super. Člověku to dává do života výbavu, jakou jinde těžko získá. Umí fungovat v kolektivu, hledat kompromisy a poznáte, že se vám jednou vrátí to, jak se chováte. Vážně mi fotbal hlavně dával. I to, v jaké jsem teď pozici, že si můžu dovolit tohle životní období a žít podle sebe, poznávat, cestovat, získávat zážitky a mít čas vybrat si další směr. Ne, fotbal mi nevzal nic, jenom mi dával," zaznělo z úst někdejšího lídra dvanáctinásobného mistra Česka, jenž se ve své době v sedmé městské části metropole učil od Davida Lafaty či Marka Matějovského.

K tomu, že se stáhl do ústraní, patří i skutečnost, že se vůbec nevyjadřuje k fotbalovému dění, rozhovory odmítá a zatím stále ještě odolává i pozvánkám televizí na roli experta. Vše však má svůj důvod. "Teď to k mé životní fázi nepatří, je mi dobře mimo dění. Mediální povinnosti jsem vždycky vnímal jako součást práce. Dělal jsem rozhovory, které mi klub určil. Ale nikdy jsem to nebral jako koníček nebo něco, kde bych se viděl. Pravda je, že se v poslední době žádosti o rozhovory začínají kupit. Po skončení kariéry jsem jich moc neudělal. Občas vnímám, že lidi ne úplně chápou moji současnou pozici nebo proč je odmítám. Samotnému je mi to nepříjemné a snažím se to těm lidem vysvětlovat. Není to nic osobního, nic proti médiím. Občas to asi někdo nepochopí a bude si třeba říkat, že jsem arogantní, ale i za tu cenu nechci dělat ústupky jen proto, abych nevypadal blbě. Cením si zájmu, ale k mému současnému životu to nepatří. Je mi dobře mimo světla reflektorů," oznámil bývalý kapitán Sparty.

A co dělá teď? Dle svých slov žije naplno a o své další budoucnosti ještě plně rozhodnutý není. "Hodně sportuju, snažím se trávit čas s rodinou a prožít s dětmi intenzivně jejich dětství. Mám kolem sebe spoustu lidí, kterým je padesát nebo šedesát. A když se s nimi bavím, říkají, že kdyby to mohli vrátit, tak by s dětmi trávili víc času. Sám na dětech vidím, jak hrozně rychle to letí. Vím, že už se to nikdy nebude opakovat. Taky hodně cestujeme. Jsem v životní fázi, kdy se snažím dělat jen věci, které mě baví. Žiju jinak, než jak jsem žil doteď. Snažím se získávat nové zkušenosti a zážitky. V průběhu této životní fáze si chci otestovat, co bych mohl dělat dál. Jestli mě budou uspokojovat a bavit možnosti, které mám. Anebo jestli ucítím, že mě to třeba táhne zpátky do fotbalu, a případné v jaké pozici. Na to všechno mám čas. Když jednou nějaké rozhodnutí udělám, tak bych to chtěl mít přesně rozmyšlené. Nechci jít do něčeho jen tak. Pokud jednou to rozhodnutí přijde, tak chci vědět, že je to správná doba, a pak do toho jít naplno, mít to dobře nastudované, abych v tom byl úspěšný," sdělil muž, který se fotbalem živil také v Turecku, Norsku, Číně a Americe.

Na dotaz, zda se ještě někdy vrátí do fotbalového koloběhu, je podle něj brzy. "Není na světě moc věcí, které by mě bavily víc než fotbal. Myslím, že alespoň částečně mám předpoklady pro to, abych v některých věcech mohl fotbalu něco vrátit. Ale zatím to tak úplně necítím, takže se věnuju mimo fotbalovým věcem, které mě baví taky. Každopádně pravděpodobnost, že jednou mě to začne táhnout zpátky, tam je. Teď jsem ovšem měl potřebu z fotbalu alespoň načas vyskočit a žít mimo to dění, mimo tu pozornost. Prostě žít jen podle sebe. Fotbal mě vždycky hrozně bavil, ale chci zjistit, jestli je fotbal to, čím mám strávit drtivou většinu života. Anebo jestli existují i jiné věci, které mě budou bavit podobně," anoncoval špílmachr, jenž nasbíral ve 275 zápasech české ligy 46 gólů a 82 asistencí.