S myšlenkou na konec už si pohrával dlouho, byť se ještě půl roku zpět těšil po těžkém zranění na návrat do hry. "Měl jsem v hlavě furt, že se chci vrátit. Dostat se nahoru mě stálo extrémní úsilí a nechtěl jsem se toho za žádnou cenu pustit. Ale v rozhovorech jsem sám sebe tak trochu potlačoval. Říkal jsem, jak strašně se na návrat těším. A když se vypnul diktafon, pomyslel jsem si: Fakt to tak cítíš? Nebo si jenom něco namlouváš? Sám k sobě jsem nebyl vůbec upřímný. A jak jsem někde v sobě nechtěl, o to víc jsem se přemáhal. Když jsem však byl zdravý a dařilo se, tolik jsem o tom nepřemýšlel. Ale po zranění kolena to bylo na denním pořádku. Měl jsem krizové období, kdy jsem hledal s fotbalem vnitřní souznění. A pocity se během roku střídaly ve vlnách. Někdy jsem se těšil na návrat tak, že bych trénoval fakt furt. Jenže někdy jsem byl rád, že jsem na trénink vůbec došel. Odmakal ho a pak neustále stejně přemýšlel, že už nechci," ozřejmil na webu sport.cz střední obránce, jenž měl svého času hodnotu 1,5 milionu eur.
Definitivní rozhodnutí mělo dvě fáze. "Můj fyzioterapeut Janoušek mi řekl, že jsem zdravý, ať to řeknu agentům a rozhodím sítě, aby mě někam dostali. Tím mě první čtyři dny extrémně motivoval. Mohl jsem jít do Řecka, na Kypr, do Ružomberoku. Záleželo jen na mně. Přišla mi nabídka od Sport Investu, že se můžu jít roztrénovat s Duklou. Super, jdu do toho, říkal jsem si. Ale den před prvním tréninkem na Julisce jsem jen seděl doma a cítil úzkost, že jdu do celého fotbalového kolotoče znovu. Začala se mi točit hlava a celý den mi bylo špatně. Nemělo to cenu, takže jsem zavolal do Dukly, že si musím vzít pár dnů na rozmyšlenou," vrátil se k předešlému vycouvání Pokorný, jehož slova nabídl server sport.cz.
Kadlec? Až zimní příprava ukáže, jak na tom skutečně je, ale pokud se opravdu vrátí, bude se na co dívat...Momentálně je spokojený, jako už dlouho ne. "Mám klidnou hlavu jako nikdy v životě. Jak jsem na rok z fotbalu vystoupil a nebyl jsem v tom každodenním stereotypu, zjistil jsem, že mi fotbal nechybí. Že je fajn, ale že se dokážu obejít i bez něj, což jsem si pár let zpátky nedovedl ani představit. Přitom tělo mi dávalo signály po celou kariéru, ale neposlouchal jsem ho. Zjistil jsem, že trénování mi nevadí, ale jakmile jsem měl jít do kopaček a po roce jít hrát, neměl jsem chuť. Dělalo se mi špatně. Měl jsem před tréninkem zimnici. Zranění mi dalo možnost potřebného odstupu. Zjistil jsem, že mně radost přinášejí jiný věci a že stres, který jsem ve fotbale prožíval, mi za tohle nestojí," doplnil sportem.cz citovaný Pokorný, který svého času nasbíral v Ligue 1 třináct utkání.
O svém rozhodnutí je exreprezentant s jedním nesoutěžním startem proti Arménii pevně přesvědčen. "Když má člověk neustále na srdci obrovský kámen a ten najednou shodí, cítí se volnější a taky se tak chová. I rodiče mi říkali, že působím vyrovnaněji a klidněji. Zatím nemám chuť jít si zahrát ani pro radost nějakou B-třídu. Nevím, co by se muselo stát, aby tahle situace nastala. Stoprocentního není nikdy nic, ovšem myslím, že na 99 procent jde o konečné rozhodnutí," zaznělo z úst Pokorného, jehož vyjádření si můžete přečíst na stránkách sport.cz.
A čím se tedy obránce bude živit? "Před pár lety jsem s kamarády spoluzaložil firmu Staca, která se věnuje silové a kondiční připravenosti sportovců i amatérů. Teď se tomu budu věnovat víc. Máme plán udělat v Praze tělocvičnu, což už je na spadnutí a snad v prvním čtvrtletí příštího roku by mohla být hotová. Furt se budu pohybovat v prostředí sportu, baví mě to. Nechtěl bych najednou skočit do úplně něčeho jiného. A když budu mít kancelář v posilovně, kde si budu moci kdykoliv zacvičit, pro mě půjde o ideální scénář. Ostatně kdybych se nehýbal, vím, že za chvíli mám dvě stě kilo. Bdudu silový trenér. A až se vybuduje posilovna, což doufám bude co nejdřív, budu ji mít na starosti. Budu tam mít trenéry, kteří tam budou pracovat, budu mít svoje klienty. A pak mám ještě v plánu udělat vietnamský bistro s výčepem, ale to je až v horizontu roků. Prvotní bude práce ve firmě a vyřízení posilovny," zakončil v interview Hynka Preislera pro sport.cz Pokorný, jehož posledním prvoligovým vystoupením byl v květnu loňského roku zápas v Brně, kdy nastoupil na poslední minutu.
Pulkraba bych si vzal do jakéhokoliv týmu, kde bych působil, překvapil svou náklonností HoloubekZdroj: sport.cz