Finále MS 1934 měly podle plánu hrát Německo s Itálií. Čechoslováci s Pláničkou a Pučem vše překazili, líčí historik

"Mussolini už měl tu zemi pevně v ruce, tudíž si takovou organizaci mohl dovolit. Jednoznačně šlo o ukázání toho, jak to v Itálii skvěle funguje a samozřejmě šlo o to, že Itálie musí vyhrát. Jednak na to měla tým a jednak i pro Mussoliniho to bylo důležité, aby světu dokázal, že jeho země je nejlepší a skvěle jsme to zorganizovali. Samotným Italům pak ukázal, jak pod ním národ funguje," popisuje Stehlík hlavní motivace fašistického vůdce, který se rozhodl fotbalový světový šampionát zneužít.

"V roce 1934 je tam několik věcí dohromady. O našich už se v širší společnosti v Československu ví, že jsou skvělí. Zmínili jsme Františka Pláničku, ale klidně můžeme říct třeba Antonína Puče. Byli považováni za skvělé fotbalisty. Už tam funguje to, že novináři přijdou na nádraží, fotografují, popisují, kudy národní tým pojede, kde bude bydlet. Zájem už tehdy byl velký," odhaluje Stehlík v jednom z témat rozhovoru to, jak československá společnost a média vnímala národní tým.

"Stříbrný výsledek jejich renomé pomohl. Stali se hvězdami. Vidíte to na magazínech, tehdejších novinách. Jsou v následujících letech daleko podrobněji sledovaní. Ambice vyrostou i ve sportovní rovině. O čtyři roky později se veřejností očekává přinejmenším znovu stříbro, ideálně zlato," usmívá se Stehlík.

V pondělní epizodě podcastu Livesport Daily jsme také probírali:

Jaká byla role sportu za první republiky?

Jakým způsobem Mussolini zneužil velký sportovní turnaj k propagaci státního zřízení?

O jak silnou fotbalovou generaci přišlo Československo kvůli 2. světové válce?

Všechny díly Livesport Daily najdete také na oblíbených podcastových platformách – Spotify a Apple Podcasts.