Sparťanský problém: Friis svými tahy mužstvu nepomáhá, do očí bije i zacházení s posilami

Jarní vzpruha Letenských trvala krátce. Dá se říct, že plně přesvědčivé výkony předvedli svěřenci Larse Friise jen v pár zápasech. V Liberci a následně doma s Plzní se potvrdil trend, že Sparta i přes vítěznou sérii není v herní pohodě.

Dánský kouč dopustil potřetí v aktuálním ročníku Chance Ligy, aby jeho tým dvakrát po sobě prohrál. Poprvé se tak stalo v zápasech s Olomoucí a Slavií. Podruhé s Plzní a Baníkem. A do třetice na to navázaly Liberec s Plzní.

Vykradu sám sebe a vrátím se do listopadu, kdy jsem na tuto neblahou statistiku upozorňoval. Tehdy se Sparta ocitala v hluboké krizi, kdy následně navíc nedokázala porazit Teplice, Mladou Boleslav ani Duklu. Člověk by řekl, že to musela být lekce, jejíž opakování největší klub v republice nedopustí.

Nicméně stalo se. Friis se díky této statistice v reakcích na porážky řadí mezi nejhorší trenéry rudých za poslední dekády. V samostatné české lize nebyl na Letné kouč, který by v jedné sezoně prohrál třikrát dva zápasy po sobě.

Dánský trenér mluvil po kolapsu s Plzní o tom, že s hráči po prohře v Liberci na tomto neduhu pracoval a apeloval na ně, že správné nastavení mysli musí být takové, že klub jako je Sparta si podobné úlety nemůže dovolit. Obzvlášť v případě, pokud chce hrát o trofeje. Zároveň však připustil, že v tom šampion posledních dvou sezon není vůbec silný.

Ptáte se jako já, jak je to možné? Vždyť Friisův předchůdce Brian Priske, kterému se to za dva roky u kormidla nestalo ani jednou, sice měl k dispozici silnou osobnost v Ladislavu Krejčím, který řídil kabinu po všech směrech, zároveň však především v úvodní sezoně stavěl tým k obrazu svému a procházel s ním různými porodními bolestmi.

Friis takřka zdědil už postavený mančaft, který v létě doplnil o posily z ciziny, na které klub vynaložil nemalé finanční prostředky. Vždyť Sparta v létě konsolidovala kádr. Až na odchod kapitána do Girony, od zimy očekávaný, kádr spíš udržela. Včetně opor. Zastavila například přestup Martina Vitíka, za kterého Boloňa nabízela přes 18 milionů eur a za Albiona Rrahmaniho neváhala zaplatit rekordní přestupovou částku, jež přesahovala čtyři miliony eur. 

Výsledek až na účast v Champions League rozhodně neodpovídá vloženým investicím a chování na přestupovém trhu. Dá se říct, že Friis měl v létě a v zimě všechny prostředky k tomu, aby mužstvo osvěžil, pozměnil či změnil jeho strukturu.

Jenže statistika proher není jediná věc, která ukazuje prstem viny na jeho osobu. Dánský kouč svými tahy mužstvu nepomáhá. Ať už se jedná o reakci na vývoj zápasu formou úpravy taktiky a střídáním či nedostatečným využitím potenciálu jednotlivých hráčů.

Kouč Miroslav Koubek se v neděli večer jen blaženě usmíval, když vyprávěl, jak Plzni vyhovovalo, když jeho protějšek poslal v poločase do hry druhého klasického útočníka. Podle jeho slov je známá věc, že tohle rozestavení se týmu, který hraje na tři stopery, brání mnohem snadněji.

Zvláštní tahy s posilami

Pozoruhodné je i zacházení s dalšími hráči. Rrahmani, jehož rekordní přestupová suma měla být obhájena jeho kvalitami, je pouhým náhradníkem. A v posledních duelech navíc přichází na hřiště do role křídla, když se Sparta snaží v závěru o změnu. 

Nejlepší hráč minulé sezony Veljko Birmančevič, jenž byl ještě v létě pro Spartu klíčovou postavou, doplatil na změnu formace. Z opěvovaného hráče se dnes stal řadový fotbalista, který bojuje o místo a v posledních šesti zápasech nasbíral jen 75 minut, což v průměru na utkání vychází na 12,5 minuty.

Magnus Kofod Andersen proseděl zápasy se Slavií a Libercem na lavičce a s Plzní se dostal na hřiště na 17 minut. Ermal Krasniqi, jenž v létě vyšel na dva miliony eur a měl být okamžitou posilou, je už čtyři zápasy nevyužitým náhradníkem.

Nadaný obránce Adam Ševínský, kterého si klub stáhl z Liberce proto, aby si ho chystal na příští sezonu, odehrál na jaře 196 minut. Po působivém debutu v Lize mistrů proti Leverkusenu dostal důvěru v základní sestavě už jen v poháru proti Dukle. Přitom potíže Pražanů začínají právě od zadních řad. Brankář Peter Vindahl má sice nadstandardní rozehrávku, jenže jeho jednotlivé rozhodnutí hraničí s rizikem, které se často obrátí proti němu.

V ideálním rozpoložení není ani obrana. Filip Panák je, co se týká rozehrávky, jedním z nejlepších stoperů v Česku, ovšem jakmile mu tuto možnost znemožníte, je to pro Spartu obří problém. Provařeným trikem, jak si proti Spartě navíc pomoct a vytvořit si prostor proti pomalejším stoperům, je vylákání Panáka do vyššího postavení. Zkusila to Karviná, Olomouc a vyšlo to i Plzni, která tudy došla ke dvěma brankám ze čtyř. A pokud se ostatní pozorně dívají, prubnou to znovu. Funguje to.

Druhý ze stoperů Asger Sörensen je nucený hrát vlevo přes slabší nohu, čímž se stává mnohem zranitelnější pro soupeře. Ten už dopředu počítá s tím, že zavře zbylé dva stopery, aby musel rozehrávat vysoký Dán, který se rázem ocitá v nekomfortní situaci. To není výmysl. To je častý pokyn na taktických poradách sparťanských soupeřů.

Když se k tomu přidá nejistý Vitík, který je náchylnější k chybám a špatným rozhodnutím, vzniká pro ostatní ligové týmy zajímavý manuál, jak sparťanskou defenzivu překonat.

Problémy vyvstávají i na pozicích wingbeků, které jsou pro formaci 3-5-2, v níž Sparta začíná své zápasy, naprosto klíčové. Hráči na krajích mají důležité role v zakládání útoků, předfinální fázi a očekává se od nich i produkce branek a asistencí. Na soupisce najdete typologicky vhodné pouze dva wingbeky, kteří by měli být schopni tuto úlohu plnit. Jenže Angelo Preciado je dlouhodobě zraněný a Matěj Ryneš se z marodky vrací.

Lehce krkolomně v tomto ohledu působilo vysvětlení sportovního ředitele Tomáše Rosického, proč se nakonec nepovedlo sehnat posilu na tento post. Navíc z jeho úst zaznělo, že trenér je spokojen s hráči, které má k dispozici. Například v roce 2025 se na pravém kraji vystřídali v 11 zápasech Martin Suchomel, Tomáš Wiesner a Emmanuel Uchenna. Dohromady mají čtyři asistence, přičemž tři sebral Wiesner díky Haraslínově špičkovému zakončení proti Karviné.

Na Baníku o naději

Friis se snažil defenzivní problémy bagatelizovat po utkání s Plzní slovy, že se jedná v roce 2025 o mimořádný výpadek, který u Sparty nebyl vidět a za příklad dával i dva zápasy Ligy mistrů proti Interu a Leverkusenu. Jako by měl pocit, že v Karviné, Olomouci či v Liberci fungovala obrana bezchybně.

Pokud tomu sám opravdu věří, mohou být rudí ještě ve větším maléru, než si jsou schopni připustit. O víkendu je totiž čeká zcela zásadní zápas proti Baníku, který vykazuje skvělou formu a na podzim si Spartu vychutnal přímo na Letné. V neděli měl dánský trenér na lavičce k dispozici pět obránců. Dostane se do hry alespoň nějaký z nich?

Jestli totiž Pražané něco nezmění, respektive pokud nevyhrají, je dost pravděpodobné, že do nadstavby půjdou z nevýhodné čtvrté pozice. V takovém případě by se Slavií, Baníkem a Plzní hráli ve skupině o titul pokaždé venku.

A získat druhé místo, což je meta, kterou ještě minulý týden vyhlásil Friis, by za současného rozpoložení byla pro Spartu jedna z nejtěžších misí za poslední měsíce.

Tabulka Chance LIgy