Podzim v Dánově podání skutečně nebyl dobrý. Za rozevlátou obranou Sparty působil podobně nesoustředěným dojmem, dostával zvláštní góly a fanoušci trnuli, když vymýšlel co s míčem. Jedním příkladem za všechny může být duel Ligy mistrů proti Brestu, ve kterém soupeři několikrát namazal do vyložené šance.
Všechno navíc podtrhovala čísla. Například v domácím utkání s Olomoucí, který odstartoval špatnou šňůru Letenských, dostal o 1,5 gólu více, než měl podle pokročilých statistik. "Sklouzl se s celým týmem, formu neměl nikdo. Stáhlo ho to dolů," myslí si Rodinger.
Vindahl za očekávanými inkasovanými góly zaostal ve většině podzimních zápasů. V prosincových duelech proti Bohemians nebo Karviné ale pomohl a potvrdil tak Rodingerova slova. Zvedal se tým a s ním šly nahoru i Vindahlovy výkony. Na jaře svůj vzestup zatím potvrzuje. Zdá se, že se do branky Letenských vrátil starý známý Peter z minulé sezony.
"Je vidět, že jemu i týmu pomohla zimní pauza. Všiml jsem si, že byl doma. To mu muselo pomoct trochu pročistit hlavu. Když jste dlouho mimo domov a v prostředí, kde se nedaří, volno potřebujete. To možná směrem do jara sehrálo klíčovou roli," přemítá mistr slovenské ligy z roku 2009.
Klíč ke zlepšeným výkonům lze hledat ve znovunabyté sebedůběře. Odráží se v chytání, ale třeba také ve hře nohama, do které se Vindahl často tlačí, v celkovém počtu přihrávek je mezi ligovými gólmany dokonce na třetím místě. Zatímco na podzim při rozehrávce často chyboval, na jaře se mu kiksy zatím vyhýbají. "Například v domácím zápase s Hradcem hrál fakt těžké míče. Z tohoto přístupu neustupuje. Na podzim to zkoušel podobně, nevycházelo to, teď mu do karet hrají třeba i centimetry. A hned je to znát," vysvětluje Rodinger.
Podle něj Vindahlovi kromě zimní pauzy pomohla také první dvě jarní ligová kola, v nichž proti Slovácku a Hradci neinkasoval. "Gólmanovi to moc pomůže. Sám vím, že když jsem na Slovensku začal sezonu třemi čistými štíty, tak se pak chytalo úplně jinak."
Rodinger odmítá fakt, že sparťanská jednička v prvních kolech neměla příliš práce. "Něco může vypadat jako jednoduchý zákrok, ale zdání někdy klame. Nebylo to tak, že by neměl co dělat. Musí fungovat organizace, nesmí kazit," zmínil trenér třetiligové Hostouně.
Naposledy v Karviné sice inkasoval hned dvakrát, ze studené sprchy se ale dokázal oklepat a dovedl Spartu k výhře. Několik zákroků pak bylo vyloženě klíčových, a to hlavně na konci zápasu, kdy zneškodnil pokus unikajícího Kahuana Viníciuse. "V jedné situaci ho skvěle sblížil. Potvrdil, že se o něj Sparta může opřít a že může být rozdílovým hráčem – v tom smyslu, že dokáže chytit něco navíc a Spartě vyhrát zápas. V tom je mezi podzimem a jarem velký rozdíl," myslí si Rodinger.
Sparta má nejvyšší ambice a míří minimálně za druhým místem, proto překvapilo, že v zimě pustila zkušenou dvojku Vojtěcha Vorla do Pardubic. V týmu zůstal Jakub Surovčík (22 let) a Joeri Jesse Heerkens (18). Prvně jmenovaný má odchytané tři ligové zápasy v Jablonci, ten druhý jen tři ve druhé lize.
Rodinger v tom ale takovou potíž nevidí. "Když jsem se na podzim chodil dívat na béčko Sparty, patřil Surovčík k nejlepším. Chytal jasné góly, dával svému týmu šanci vyhrát," chválí současnou dvojku Letenských.
A co mladičký borec s nizozemskými kořeny? "Heerkens je diamant Sparty, o tom jsem přesvědčen. To je budoucí jednička. Znám ho velmi dobře, v hlavě je perfektně nastavený, stejně dobře trénuje, je to profík. Vidím v něm obrovský potenciál. Na jaře za to vezme v béčku, možná pak přijde hostování v první lize, mohl by tak trochu kopírovat Tondu Kinského."
Zatím si ale musí na své místo v áčku počkat. Branku Sparty totiž už zase neochvějně okupuje dánský kliďas Vindahl.