Do klubu jste vstoupil v roce 1984 v době, kdy měl klub čtyři družstva. Dnes jich má 32 a je černým koněm v boji o postup do baráže. Jak se vám to poslouchá?
"Rozhodně jsme za ty roky ušli velký kus cesty. Když se podívám zpátky, je až neuvěřitelné, kam se Líšeň posunula."
Po vašem převzetí klubu v roce 1990 se Líšeň postupně posunula z městského přeboru až do druhé ligy. Jak se klub za ta léta změnil? Na začátku měl prý rozpočet 90 tisíc. Jaká je tato hodnota nyní?
"Dnes už se pohybujeme přes 40 milionů – půl na půl mezi mládeží a druhou ligou. Ale i když jsme finančně vyrostli, klub si pořád zachoval svůj rodinný charakter, a to je pro mě nejdůležitější."
Loni jste slavili 100 let. Je příjemné, že městskou část Líšeň znají lidé v celé republice díky vám a díky fotbalovému klubu?
"Líšeň dnes díky fotbalu opravdu rezonuje i za hranicemi Brna. Ale jestli je to díky mně? Já bych řekl, že je to hlavně díky obrovskému úsilí všech lidí, kteří se na chodu klubu podíleli a nadále podílejí."
Přál jste si už delší dobu postup do nejvyšší soutěže. Jak výrazně tomu může přispět příchod nového majitele Igora Faita? A co říkáte na příchod dalších nových tváří do sportovního vedení klubu?
"Mým cílem vždy bylo, aby fotbal v Líšni neskončil jako na ČAFC (Židenice - klub kvůli exekucím ukončil činnost pozn. red.), a proto jsem hledal silného partnera. Že pan Fait byl ochotný se se mnou bavit, a nakonec jsme se dohodli na spolupráci, beru jako velké ocenění práce všech v klubu za posledních 35 let. Co se nových tváří týče, tým se postupně sehrává a mám pocit, že teď všichni táhneme za jeden provaz."
Mluví se o vybudování nového stadionu. Co na to jako významný stavař z Brna říkáte?
"Když se před lety v Brně rozhodovalo mezi hokejovou halou a fotbalovým stadionem, Kometa byla mistrem ligy, zatímco Zbrojovka hrála druhou ligu. Nedivím se, jak to tehdy dopadlo. Fotbalové stadiony v Brně jsou dnes ostudou, ale hlavně pro fotbalové funkcionáře, ne pro vedení města. Pokud se podaří zvednout úroveň fotbalu natolik, že se Brno bude prát o poháry, pak bude na místě vyvinout tlak na vybudování stadionu odpovídajícího velikosti a významu města."
S tím souvisí, že byste na onom stadionu hráli spolu se Zbrojovkou? Jaký je váš vztah k ní a co byste říkal na to, kdyby poprvé v české samostatné první lize hrály dva kluby z Brna?
"Se Zbrojovkou jsme spolupracovali už od roku 1997 a i teď máme licenci na případné využití stadionu na Srbské pro případ, že by stadion na Kučerově (domácí stadion Líšně) nesplňoval podmínky soutěže. V další spolupráci se Zbrojovkou proto nevidím žádný problém. Dva brněnské kluby v první lize? Proč by se to nemohlo stát znovu? Pokud se nemýlím, v roce 1960 hrála první ligu nejen Zbrojovka, ale i Královopolská.
Hodně dlouho se opíráte o spolupráci s trenérem áčka Milanem Valachovičem. Jaký je váš vztah a jaký je on trenér podle vás?
"Kdyby náš vztah nefungoval nebo kdyby nebyl dobrý trenér, už by v Líšni dávno nebyl. To mluví za vše."
Chtěl byste se nějak vyjádřit k angažmá Pavla Vrby?
"Majitel (Igor Fait) již vydal osobní prohlášení, tato kapitola je uzavřená."
Pojďme k probíhající sezoně A-týmu. Co říkáte na výrazné posílení klubu v zimě a konkrétně na samotné posily? Nejvíce zaujal příchod zkušených hráčů Martina Pospíšila, Luďka Pernici, Arťoma Besedina, Armina Hodžiče, a především Romana Potočného těsně před startem soutěže.
"V zimě jsme chtěli tým doplnit tak, abychom zvýšili konkurenci a přidali zkušenost, což se, myslím, povedlo. Každý z nově příchozích hráčů má za sebou kvalitní kariéru a přináší do kabiny něco jiného – ať už zkušenost z těžkých zápasů, vůdcovství nebo ofenzivní kvalitu. Věřím, že právě tyto posily nám pomohou být na jaře silnější a posunout se tam, kam chceme."
Líšeň na podzim jen čtyřikrát prohrála, ale zase jen čtyřikrát vyhrála. Se 17 vstřelenými brankami má nejhorší útok v lize. Co říkáte na produktivitu vašeho týmu?
"Statistika sice říká, že jsme měli nejméně vstřelených branek, ale zároveň taky říká, že jsme byli těžko k poražení. Fotbal je o balanci – na jedné straně jsme měli pevnou obranu, na druhé nám chyběla větší efektivita v útoku. V zimě jsme se na to zaměřili a věřím, že na jaře ukážeme, že umíme být nebezpečnější i směrem dopředu."
Co říkáte na zimní přípravu. Neočekával jste od týmu trochu více? V devíti zápasech totiž vyhrál jen dvakrát.
"Výsledky v přípravě nejsou to hlavní, důležitější je, co si z ní tým odnese. Testovali jsme různé varianty, sehrávali nové hráče a ladili systém. Samozřejmě bychom rádi vyhrávali i v přípravě, ale hlavní zkouška přijde až v mistrovských zápasech. Navíc jsme se utkali s velmi kvalitními soupeři, což nám dalo cennou zpětnou vazbu a pomohlo nám odhalit, na čem ještě musíme pracovat. Věřím, že se zimní dřina projeví tam, kde na výsledcích skutečně záleží."
Momentálně jste na 9. místě s pětibodovým náskokem na záchranu a sedmibodovou ztrátou na barážové pozice. Je podle vás v silách týmu se do baráže letos probojovat?
"Tabulka je vyrovnaná a jaro bude dlouhé. Naším cílem je jít zápas od zápasu a odvést maximum na hřišti. Máme kvalitní tým, který se v zimě posílil, a pokud budeme schopni proměňovat šance a udržet pevnou defenzivu, můžeme být nepříjemným soupeřem pro každého. Baráž jsme si stanovili jako cíl, do první ligy chceme, důležité ale bude, jak zvládneme nejbližší zápasy."
František Komňacký eFotbalu řekl, že pokud byste se do baráže dostali, je přesvědčený, že budete prvním týmem, kterému se podaří přes ni z druhé ligy postoupit. Co na to říkáte?
"V zimní přípravě jsme udělali maximum pro to, abychom hráli dobrý fotbal a splnili přání majitele – zabojovat o baráž. Jak to dopadne? To se musíte zeptat někdy začátkem června."
Jak se vůbec na nedělní zápas na hřišti rezervy Slavie a vůbec na jarní část sezony těšíte?
"Těším se, až to zase začne. A hlavně doufám, že se nám podaří dokázat, že kroky, které jsme v zimě udělali, byly správné."