eFotbal

Z Plzně je evropský specialista. Proč? Má kouče, který dokáže přečíst každého a střelce do nepohody

Pavel Křiklan
Plzeňští fotbalisté drží akcie českého klubového fotbalu.
Plzeňští fotbalisté drží akcie českého klubového fotbalu.ČTK / AP / Miguel Oses
Loni sahali po semifinále Konferenční ligy, letos se probili do play off Evropské ligy. Už druhý rok po sobě skončí fotbalisté Plzně ze všech českých klubů v pohárové Evropě nejdál. Proč? Tady je pět důvodů.
Reklama
Reklama

1. Má lepší výsledky než ostatní

Hloupý argument? Ne tak docela. Nový formát evropských pohárů totiž nabídl unikátní srovnání. Ano, logicky ne všech týmů z jedné země, které hrály rozdílné soutěže. Ovšem se Slavií se Plzeň může konfrontovat vcelku dobře. Z osmi soupeřů jich v Evropské lize měla pět stejných. A čtyři dokonce na stejném místě (doma/venku). A ve všech dopadla lépe.

Ve Frankfurtu vydřela finišem v závěru remízu 3:3 (Slavia padla 0:1), v Soluni, kde byli sešívaní minulý týden bezradní (0:2), ji naopak sama ztratila (2:2). Anderlecht doma jasně přejela (výsledek 2:0 byl k soupeři ještě hodně laskavý), naopak Slavia zakopla (1:2). V Bilbau oba celky shodně prohrály, nicméně Viktoria se alespoň gólově prosadila.

Plzeň jako jediná v Bilbau skórovala.
Plzeň jako jediná v Bilbau skórovala.Livesport

Jak tyto účastníky EL porovnat se Spartou, českým vyslancem v Lize mistrů? Pomůže tabulka obou soutěží a výsledky proti nejlepším třem soupeřům v ní. Pro Letenské to je Inter Milán, Atlético Madrid a Leverkusen (4.-6. tým po základní části). Zisk: 0 bodů, skóre 0:9. Plzeň měla Bilbao, Manchester United a Frankfurt (2., 3., 5.). Zisk: 1 bod, skóre 5:8. Slavia se utkala s Bilbaem, Frankfurtem a Anderlechtem (2., 5., 10.). Zisk: 0 bodů, skóre 1:4.

2. Je týmovější, soudržnější

Možná u Plzně hraje roli fakt, že je v Česku zvyklá na roli třetího vzadu (ať už finančními možnostmi, původem z menšího města, skromnějším stadionem nebo pozornosti médií). Nebo je to dané tvrdou tlapou kouče Miroslava Koubka či menším počtem štědře placených individualit. Každopádně z její hry je cítit méně hvězdných manýrů a větší pracovitost, ochota se umazat. Válečníci-atleti jako Červ, Kalvach nebo Vydra jsou hlasitě bijícím srdcem týmu.

To u Slavie vidět nebylo. Ano, dopředu se hrne jako jeden muž, zpátky už ne. Když v útoku propadne, tak propadne. A není to otázka běžecké rychlosti nebo pomalého přepínání myšlení. Chybí hlad a vůle, které v české lize většinou ani nepotřebuje. Koubek na těchto věcech bazíruje snad i při cestě na trénink. A když se někomu nechce makat dozadu (Prince Adu), spoluhráči si ho rychle srovnali.

Sparta naráží na systémové a kádrové limity. Při zraněních Preciada a Garcíi jí na kraj zbyli Wiesner a Ryneš. Prototypy kluků do nepohody, jenže ofenzivní wingbeci to zkrátka nejsou. Když po nich kouč Lars Friis (zcela nesmyslně) chtěl plnit tuhle roli, zkrátka mu nemohli vyhovět, neboť se za půlící čarou cítí s míčem u nohy jaksi nesví a nejraději by to obrátili k vlastní brance. A celý tým pak vypadá jako píchlá duše u kola.

3. Má útočníka

Stačí tři písmena. Adu. Jednadvacetiletý Ghaňan je úplně jinde než forvardi obou pražských S. Dokáže sám rozhodnout zápas, je rychlý i s míčem u nohy, skvělý driblér. Evropská úroveň. Pravda, na očích je jen pár měsíců, tahle exkluzivní forma mu nemusí vydržet. Nicméně potenciál má obří a není důvod si myslet, že ho v něm kouč Koubek udusí, ba právě naopak.

A konkurenti Viktorie? Sparta, která poslední dva roky hrozila konkurenci nabroušeným rozžhaveným trojzubcem, byla až na obnovenou premiéru v Lize mistrů proti Salcburku vepředu neškodná. Což dokumentují i čísla. Podle počtu útoků i střeleckých pokusů byly v soutěži horší už jen Sturm Graz a Slovan Bratislava.

Slavia sice naopak v ukazateli útoků v EL totálně dominovala (404, o 83 víc než druhý tým v pořadí!!!), byla však také druhá v počtu střel mimo branku… Dvě tragikomické situace ze závěru první půle utkání proti Malmö, kdy slávisté ve dvou dobývali ze dvou metrů téměř prázdnou branku, byly víc než výmluvné. Kouči Jindřichu Trpišovskému se za sedm let na střídačce Slavie nepovedlo najít pro poháry gólovou mašinu. A angažování Tomáše Chorého, v tuzemsku českého útočníka číslo jedna, ukázalo, že pro úspěch ji nejde hledat v Česku.

4. Je lépe připravená, reaguje

Presovat Manchester United? Počkat si na Anderlecht? Zahustit střed pole proti Realu Sociedad? Plzeň vždycky měla v kapse přesný zápasový plán z architektonického studia Koubek a spol. Jeho šéf je každým coulem praktik, jsou mu jedno nějaké kudrlinky, jede na profit. A ten se dostavuje. Navíc snad nemine zápas, aby si hráči Plzně nechválili, jak skvěle byli na utkání nachystáni.

Viktoria hraje maximálně účelně, zatímco u Slavie je cítit, že její kouč chce hrát… hezky. Pohárová Evropa však těmhle romantickým dobrodružstvím nepřeje. Proti Fenerbahce, Anderlechtu, Soluni i Malmö, které chytře čekaly na brejky, působili sešívaní vysloveně naivně. A je zarážející, že stejný modus operandi u svých soupeřů opakovaně povolují.

U Sparty se během podzimu rozostřila herní tvář, zůstávalo patrné snad jen jediné – k bodům (menší ostudě) se chtěla probránit. Chyběla jí odvaha. Což vycházelo už od jejího kormidelníka Friise, jenž se dlouho zdráhal cokoliv změnit. Jeho tým musel s odpuštěním dostat párkrát hodně přes ústa, aby se k tomu nakonec odhodlal.

5. Má hráče ve formě

Stačí dvě jména: Lukáš Červ a Pavel Šulc. Komety posledních měsíců, kterým se dokonce svou energií povedlo rozkmitat i zplihlý národní tým. Vybavíte si, že by jim nevyšel byť jediný evropský zápas? O Aduovi už řeč byla, při jeho absenci kvůli vyřizování víz jej skvěle zastoupil Matěj Vydra, jenž se s ním jinak bezvadně doplňuje. Hráči se vyvarují triviálních chyb, jinou kapitolou jsou červené karty. Víc než Plzeň (3) jich v EL nabrala už jen Braga (4).

Sparta doplatila mimo jiné i na zdravotní problémy svých největších tahounů. Lukáš Haraslín opustil třetí zápas základní části se svalovým zraněním, což mu v následujících pěti duelech dovolilo odehrát jen 68 minut z možných 450. Veljko Birmančevič vynechal sice jen dvě utkání, jedním z nich však bylo klíčové střetnutí s Brestem (1:2), jež sebralo týmu reálné šance na postup.

V dresu Slavie si držel konstantně vysokou výkonnost Lukáš Provod, jenže ze zápasu o všechno s PAOKem jej vyřadilo zranění. A jeho spoluhráči sráželi tým hloupými chybami. Oscar v Soluni, Zafeiris s Anderlechtem, Zmrzlý penaltovým faulem s Ajaxem, Schranz se Zimou proti Malmö. Všechno špatná (pomalá) rozhodnutí při výstavbě hry v blízkosti vlastní branky. V Edenu pravidelně rádi mluví o tom, že si věří na velký evropský úspěch, výsledky týmu ve dvou z posledních tří pohárových sezon jsou však tristní…