Minulý víkend přinesl další průšvih Vinícia Júniora, který neudržel nervy na uzdě a nechal se hloupě vyloučit v utkání proti Valencii. Brazilec pykal za vražení do brankáře Stoleho Dimitrievskiho, po němž byl vyloučen a při odchodu do kabin jej museli držet spoluhráči Antonio Rüdiger a Dani Ceballos, jinak by snad inzultoval rozhodčího…
Překvapilo mě, že červená karta z Valencie je teprve druhým jeho vyloučením v Realu. První se odehrálo na stejném stadionu, ovšem přišlo poté, co byl rasisticky urážen, za což byl posléze ospravedlněný a trest nedostal. Teď ale hvězda Realu Madrid znovu podráždila fotbalovou veřejnost, která je proti ní už tak dost vysazená.
V mých očích patří Vinícius v současné době mezi TOP 3 nejlepší fotbalisty na světě. Je mu 24 let a je až neuvěřitelné, co všechno už má za sebou. Možná i proto, co všechno Vini v těžkých zápasech pro Real odvedl, nad jeho chováním španělský klub přivírá oči.
V posledních sezonách pro něj byl klíčovým hráčem a je si toho moc dobře vědom. Jeho silnou pozici nezměnil ani příchod další superstar Kyliana Mbappého, což o něčem vypovídá. I já však patřím do skupiny lidí, které jeho chování postupně odrazuje.
Krásně se na něj dívá, když hraje fotbal a soustředí se na to, aby pomohl týmu, jakmile ale přepne, začne provokovat, hádat se, dělat výmluvná gesta, ptám se sám sebe, jestli to má vůbec zapotřebí. Je to určitě i otázka nátury. To, co lidem v Jižní Americe, s jejich odlehčeným životním stylem, může připadat jako legrace či nadsázka, může být v Evropě vnímané jako disrespekt vůči soupeři, fanouškům a celkově fotbalu.
Sám jsem to poznal v Německu během kariéry. Hráči z Jižní Ameriky jsou bohémové, často jedou podle svých pravidel. Na oplátku vám přinesou nadstavbu, kterou jiní hráči nemají. Jde o to, jestli některé výstřelky nejsou už trochu za čarou a jak dalece je daný klub nebo trenér ochotný je tolerovat.
Rasistické útoky, kterými na Vinicía reagují jeho odpůrci ve Španělsku, jsou ale smutná kapitola… I když je možné, že se v jejich provokování taky trochu vyžívá. Není náhoda, že má za poslední sezony jako ofenzivní hráč 23 žlutých karet. V sezoně 2020/21 dostal žlutou kartu každých 680 minut. V minulé sezoně to bylo každých 280 minut. Aktuálně má už osm žlutých a napomenut je každých 218 minut… Je evidentní, že se míra jeho provokování zvyšuje.
Objevují se informace o tom, že Real se už pokoušel jeho chování řešit. Mluví se i o tom, že měl chtít, aby Vinícius navštěvoval sportovního psychologa. Myslím si, že podporu, ať už od Carla Ancelottiho či dalších členů klubu, měl vždy obrovskou. Mezi řádky lze ale vyčíst, že trenér i spoluhráči s ním už trochu ztrácejí trpělivost.
A já se nedivím. Kdyby ho dva spoluhráči ve Valencii nedrželi, pravděpodobně by inzultoval rozhodčího a měl by obrovský malér. Klidně mohl vyfasovat stopku na 12 zápasů. Vysoký trest mu hrozí i tak, ale pořád bude mírnější, než kdyby opravdu někoho napadl.
Právě takové extrémní výjevy vedou k tomu, že ho lidé za jeho chování odsuzují. Stejného odsouzení je ale hodný fakt, že Vinícia jen za poslední dva roky na venkovních stadionech jedenáctkrát rasisticky uráželi. Nelze ale oddiskutovat, že Vinícius emočně náročné situace nezvládá. Neumí se nad nimi povznést a ignorovat okolí.
To takový Jude Bellingham, který je o tři roky mladší, je v tomto ohledu vyzrálejší. Také je provokatér. Libuje si v tom. Rád popíchne soupeře, ale umí to provést chytře. Málokdo si třeba všiml, že proti Valencii vylil brankáři vodu z lahve a ještě se ho snažil polít. Nepatří mezi fair play hráče, ale neupozorní na sebe jako Vinícius. A nemá za to žádný postih.
Myslím, že dozrál čas, aby si Vinícia vzal stranou někdo z vůdčích hráčů Realu. Ať už to bude Luka Modrič či právě Bellingham, který k němu má blízko. Možná od nich spíš přijme, že svým chováním občas škodí nejen sobě, ale i celému týmu.
Koneckonců právě jeho excesy mu vzaly triumf v anketě Zlatý míč. Jsem přesvědčený o tom, že spousta hlasujících k tomu přihlédla. A když vedle něj postavili Rodriho, který je příkladným profesionálem bez škraloupu, měli jasno.
A to je další důležitý aspekt – spousta kluků Viniho obdivuje. Vnímají ho jako vzor. Jenže on se podle toho nechová. Jaký to pak bude mít vliv na mladé fotbalisty? Když se tak chová Vinícius, tak proč by nemohli i oni?
Další faktor je, že soupeři už se na něj naučili. Ví, že když ho budou od začátku provokovat, nakonec se jim povede dosáhnout svého. Kdybych chystal tým na zápas proti němu, určitě to zmíním. Je to ve fotbale běžné, že trenéři nabádají hráče, aby někoho výbušného zkusili popíchnout. Samozřejmě bez nějakého rasistického podtextu.
Bylo to vidět i na brankáři Valencie, že moc dobře ví, za kým běží. Přitom předchozí pád po souboji od brazilské hvězdy nebyl nikterak nafilmovaný. Normálně upadl. Nic, co by mu měl člověk vyčítat. Ale Dimitrievski si to neodpustil a ve finále se mu podařilo Vinícia dokonale vyprovokovat.
Co dál? V takovém případě musí hráč začít sám u sebe. Naučit se podobné pokusy ignorovat. Je to pouze jeho boj. Má před sebou minimálně ještě 10 let, kdy může hrát na TOP úrovni. A jak je prožije, bude záležet i na tom, jak se k tomu rozhodne přistoupit.
Pokud by totiž dál pokračoval v tom, co dělá nyní, Realu dříve či později dojde trpělivost a zbaví se ho. V hypotetické situaci by jej klub mohl za obrovské peníze prodat někam do Saúdské Arábie a za získané prostředky přivést někoho jiného. Mbappého přesunout na levou stranu a k němu přivést třeba Erlinga Haalanda. Rázem by měli v Madridu po starostech.
Asi se ale shodneme, že nikdo nechce, aby 25letý hráč takových kvalit odešel z Evropy do Arábie. A osobně chci věřit i tomu, že nad Viníciovou divokostí převáží hlad po trofejích a úspěchu s Realem.