Takový návrat do LM si na Letné nepředstavovali. Sparta nestíhala, podle dat patřila k nejhorším

Pouze jednou z osmi utkání dokázali svěřenci Larse Friise soupeře v Lize mistrů přehrát, přestřílet a porazit – bylo to hned na úvod proti Salcburku. Od té chvíle pokaždé Sparta tahala za kratší konec.

A to i v zápasech s Brestem a Feyenoordem, ve kterých se po losu měla pokusit získat body a snažit se aspirovat na postup do předkola. "V těchto dvou zápasech jsme měli uhrát lepší výsledek," přikývl Friis při bilancování po utkání v Leverkusenu.

Dánský kouč uvedl, že v létě měli zkušenosti s Champions League pouze dva hráči a pro celý kádr i realizační tým to byly nové zkušenosti. "Naučili jsme se, jak to v Lize mistrů chodí. Pokud se do ní znovu podíváme v příští sezoně, už to bude jiné," přislíbil.

Sparta čelila hned třem soupeřům, kteří si zajistili místo v elitní osmičce. A čtvrtým TOP týmem byl Manchester City, který sice skončil až 22., ale jeho kvalita kádru je od Letenských na míle vzdálená.

"Dokud se na to koukáte jen v televizi, nepřijde vám to jako zásadní rozdíl, ale jakmile jste na ploše a zkusíte si to, tak vás to okamžitě praští… Obrovská rychlost, změna rychlosti přihrávek, přihrávky do správné nohy. Spousta detailů, které dělají hráče světovými. Jsou to odlišné věci, než které potkáváme v české lize," srovnával běžnou úroveň Sparty s tou, kterou potkala v Lize mistrů, záložník Lukáš Sadílek.

Rozdíl byl ohromný. Rudí se pohybovali na chvostu ve výstavbě hry, kombinaci, držení míče, úspěšnosti přihrávek. Opta spočítala, že vyprodukovali 2 503 přihrávek (36. místo) a jejich přesnost byla 75,1 % (36. místo). Průměrné držení míče se pohybovalo kolem 33,2 %, což bylo rovněž nejméně z celé soutěže.

I když Sparta často sázela na brejkové situace a snažila se mít důkladnou obrannou fázi, ani v ní se v konkurenci ostatních 35 účastníků nedostala v tabulkách vysoko.

Úspěšnost v soubojích byla 46,7 %, což ji řadí na 33. místo. Soupeřům dovolila 62 střel na branku a horší už byl jen Slovan Bratislava (64).

Pozitivním zábleskem pro Friise a spol. byla jednoznačně disciplína. Sparťané provedli 81 faulů (14. místo). Více faulovali například hráči Realu Madrid, Arsenalu či Liverpoolu. Projevilo se to i na počtu žlutých karet (13), kde Pražané dokonce patří k nejméně trestaným klubům.

Největší bolesti však Sparta měla v ofenzivní části. Vstřelila sedm branek (29. místo), přičemž její xG bylo 6,32 (34. místo). Olatunji a spol. nedokázali být pro soupeře vážnou hrozbou. Navíc se ani nedokázali pořádně dostat do zakončení – 21 střel na branku je řadí až na 35. místo.

O schopnosti prosadit se a dostat se k zajímavým pokusům vypovídá i hodnota doteků s míčem v soupeřově vápně – Letenští měli 124 doteků, což je řadí až na 34. místo. Například PSV, lídr Eredivisie, měl téměř dvojnásobek (242), a byl v tomto měření lepší než Barcelona, Atlético, Inter či AC Milán. První Bayern Mnichov se dostal na téměř 400 (398).

Když se podíváme na kádr Sparty z individuálního hlediska, tak zjistíme, že nejvyšší hodnotu xG si vytvořil Veljko Birmančevič (1,36.). Mezi hráči, kteří podstoupili alespoň 20 soubojů, měli nejlepší úspěšnost Lukáš Haraslín (65,5 %) a Lukáš Sadílek (65,2 %). Nejvíce přihrávek rozdal Kaan Kairinen (278) a jeho přesnost byla 87 %.