Lazio už nemá takové hvězdy jako dřív, italskému fotbalu momentálně dominují jiní v čele s milánským Interem. Tehdy však bylo na vrcholu. Pár měsíců předtím, než získalo své druhé (a dosud poslední) scudetto, zaperlilo i v epilogu tehdejšího PVP.
Pro svěřence Svena Görana Erikssona to bylo druhé velké evropské finále po sobě. V sezoně předtím neuspěli v boji o Pohár UEFA (předchůdce Evropské ligy), v němž padli s Interem Milán vedeným Brazilcem Ronaldem 0:3. Tentokrát se čekalo, že španělskou Mallorku římský celek jasně přejede, jeho tým byl plný zvučných jmen a už v sedmé minutě šel do vedení díky báječné hlavičce Christiana Vieriho.
Jenže vzápětí přišla nečekaná odpověď soupeře a nakonec rozhodovaly až poslední okamžiky. Španělský outsider se spokojil s bráněním nerozhodného výsledku a spoléhal na protiútoky. A tak se favorit s výjimečným útočným potenciálem (za Lazio tehdy vedle Nedvěda a Vieriho nastupovali třeba Siniša Mihajlovič, Dejan Stankovič, Roberto Mancini, Marcelo Salas) proti červené barikádě trápil.
A nebýt Nedvědovy pohotovosti a skvělé intuici v závěru, zápas by šel do prodloužení. Budoucí český držitel Zlatého míče dokázal v 81. minutě utkání z hranice pokutového území mimořádným kopem v těžké pozici uklidit odražený balon do sítě. "Jeden z gólů, na který strašně rád vzpomínám. Byl takový zvláštní, z otočky," vzpomínal po letech.
Přitom před finále měsíc stál, neodehrál ani ťuk. "Byl jsem po zranění. Tímhle zápasem jsem se vrátil do sestavy a dokázal jsem dát vítěznou branku. Ta pak nakonec vlastně byla úplně poslední v celé historii Poháru vítězů pohárů," líčil. Soutěž totiž tímto ročníkem zanikla, na Nedvědovu krásnou ránu se však nezapomnělo. Když v roce 2014 slavila UEFA 60 let od svého vzniku, vybrala šest desítek památných gólů z historie a tenhle byl mezi nimi.
V srpnovém duelu o evropský Superpohár pak Nedvěd pomohl Laziu k další trofeji, neboť byl v sestavě, jež porazila Manchester United. Jiné evropské pocty klub nemá.
Videopreview Plzeň – Lazio
A zmíněná spojitost římského klubu s Plzní? V jejím dresu nastupoval český záložník po příchodu z Chebu za dorost a následně získával i první ostruhy v dospělém fotbale, když od osmnácti let hrál za Škodu druhou ligu. Načež se přes vojnu v Dukle dostal do Sparty, odkud se po stříbrném mistrovství Evropy 1996 stěhoval do Lazia.
Aby tehdejší majitel letenského klubu Alexander Rezeš nemusel Plzni vyplácet poměrnou částku z bombastického přestupu (podíl činil 40 milionů korun), na což by jako předminulý hráčův zaměstnavatel měla právo, smlouvu obešel. A Nedvěda poslal před Římem na mezizastávku. Naoko jej prodal za 1,5 milionu korun do Košic, které také vlastnil, a do Štruncových sadů pak poslal drobné. Plzeň se však nakonec díky soudu peněz přece dočkala.
Biancocelesti trénoval slavný český kouč Zdeněk Zeman, působili tam i Karel Poborský, David Rozehnal či Libor Kozák. Nikdo se však nezapsal do historie klubu tak výrazně jako plzeňský odchovanec Nedvěd.