Kde je jim konec? Díl třetí: Stramaccioniho letka – Kaya, Biabiany a Janko

Měl být největší posilou do obrany. Tehdy šestadvacetiletý fotbalista působil v Galatasarayi Istanbul, odkud ho Sparta za necelých sto milionů korun vykoupila, následně se Spartou podepsal kontrakt na tři roky.

Nebyl to žádný obyčejný přestup. Tahat hráče z Galatasarye? A ještě bývalého kapitána? To byla bomba. Celkem měl před přestupem v turecké lize 166 startů a pět gólů. Dalších 26 utkání odehrál v evropských pohárech.

Na kontě čtyři turecké tituly, tři výhry v poháru a pět v superpoháru. V sezóně 2011/12 byl zvolen nejlepším mladým hráčem turecké ligy.

Tenhle přestup se ale totálně minul s účinkem. Vinou zranění stihl v první sezoně ve Spartě jen 9 zápasů, v té následující přidal na podzim 12, jaro pak strávil na hostování zpět v Galatasarayi. Sezonu 2019/20 odehrál ve Spartě, pak mu vypršela smlouva a odešel.

Rok a půl strávil v Yeni Malatyaspor, jaro 2022 strávil v Galatasarayi. Po této sezoně ukončil svou kariéru, a to v pouhých 31 letech.

Foto: AC Sparta Praha

Byla z toho velká věc. A ještě, aby ne. Jonathan Biabiany byl tehdy velkým jménem. Ba co víc, přišel ze slavného Interu Milán. Sice jen na hostování, i tak šlo ale o velký úlovek.

Biabiany, jehož rodiče jsou původem z karibského Guadaloupu, do Interu zamířil už v šestnácti letech. Na začátku profesionální kariéry hostoval v Chievu, v Modeně či v Parmě, působil i v Sampdorii Janov. Od léta 2011 byl čtyři roky v Parmě, poté se vrátil do Interu.

Když měl v srpnu 2014 odejít do AC Milán, při lékařské prohlídce mu zjistili srdeční arytmii. Z přestupu sešlo, Biabiany byl pak pod lékařským dohledem a po roce dostal povolení k návratu na hřiště.

V srpnu 2017 zamířil do Sparty. Měl ničit české obrany svou rychlostí, ale bohužel pro něj a Spartu zůstalo jen u teorie. Borec s velkým jménem odehrál jen patnáct ligových zápasů.

Pak přestoupil do Parmy, kde ale vydržel jen rok. Další ročník strávil v druholigovém Trapani, poslední dvě sezony působil ve třetí španělské lize v celku San Fernando. Smlouvu tam má ještě na rok, je tam největší hvězdou. Na pobřeží Atlantiku si užívá se sedmičkou na dresu.

Foto: AC Sparta Praha

Měl být hlavní palebnou silou. Když Švýcar přicházel, říkalo se o něm, že je jako Jan Koller. Výškou možná, gólům z předchozím angažmá možná také. Nicméně ani on se neprosadil. A bylo to snad ještě horší než u prvních dvou zmíněných.

Pět let hrával za Salcburk, dvě sezony strávil v Twente Enshede, byl dokonce v Portu. Tam a poté i v Trabzonsporu se mu však už příliš nedařilo.

Kariéru oživil v ročníku 2014/2015 v Sydney, stal se nejlepším střelcem australské ligy. Poslední dva roky před přesunem strávil v Basileji po boku českých reprezentantů Tomáše Vaclíka a Marka Suchého. Je rakouským i švýcarským šampionem, se Spartou ale na ligové primáty nenavázal.

Na Letné vydržel jen půl roku. Čtyřiatřicetiletý Janko i kvůli několika zdravotním potížím nezanechal ve Spartě dobrý dojem. Pět ligových zápasů, dva v kvalifikaci o Evropskou ligu plus jeden pohárový duel, celkem dvě branky. Toť vše.

V zimě se ozvalo Švýcarsko, přesněji Spartě ulevilo Lugano. Rudí dostali přibližně patnáct milionů korun, Lugano navíc převzalo jeho plat.

Byla to ale stejná bída jako ve Spartě. Dvě sezony, dvacet zápasů, dva góly. Po sezoně 2018/19 ukončil kariéru. Teď si užívá sportovního důchodu, zkusil založit vlastní byznys, velmi aktivně se věnuje čím dál populárnějšímu padelu.

Foto: AC Sparta Praha