Když si Limberský s Vrbou „poměřují pindíky“ přes výši platu. Krmenčík není největší ostudou Plzně, tou je Berbr

Podle mého názoru mělo loni jednoznačně vyhrát smutné proroctví starého fotbalového veterána, bývalého, nyní obviněného, sportovního ředitele Slavoje Vyšehrad Romana Rogoze, který pravil: „Blíží se doba, kdy budeme na fotbalech a nebudeme vědět, jak to skončí. To snad nejde. To o těch postupujících a sestupujících budou rozhodovat hráči? Neblázni, ty vole. To jsou ti poslední!“  

V tom je totiž obsaženo všechno. 

Jenže ve Sportu obsadil „filozof“ Rogoz se svou hláškou až páté místo. Zatímco v podobné silvestrovské anketě na serveru efotbal.cz jednoznačně zvítězil. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale Limberského výrok „Krmenčík je největší ostuda, co kdy v Plzni byla“ mi nepřijde ani vtipný, ani až tak zajímavý a už vůbec ne pravdivý. 

Protože pokud jde o fotbal, tak policejní odposlechy a vyšetřování potvrdily, že největší ostudou, co kdy v Plzni byla, není Michael Krmenčík, ale bývalý místopředseda FAČR a exšéf Plzeňského krajského fotbalového svazu Roman Berbr. Muž, který měl na stadionu ve Štruncových sadech tak luxusní VIP, že když to bývalý předseda komise rozhodčích Polák Michal Listkiewicz viděl, tak si zprvu myslel, že Berbr je majitelem Viktorie Plzeň. Což bylo samo o sobě docela vtipné.

„Myslím si, že by sparťané neměli brečet. Zrovna Sparta, která dvacet titulů získala tím, že jí pomáhali rozhodčí,“ pronesl bývalý sparťanský hráč David Limberský (jenž mimochodem na Letné v sezoně 2007/2008 vyhrál Český pohár) už před deseti lety. Po té, co nafilmovanou penaltou v září roku 2012 zařídil plzeňskou výhru 1:0 nad Spartou, a donutil tak majitele letenského klubu Daniela Křetínského přinést na Strahov svou pověstnou, ovšem nikdy pořádně neotevřenou, kabelu. Můžeme tedy jen spekulovat, kolik titulů z dosavadních pěti by Limberského Viktoria Plzeň získala, kdyby tato údajná atomová bomba českého fotbalu byla odpálena. A kdyby si v tom luxusním VIPu nelebedil tehdejší neomezený vládce nad českými sudími Berbr. 

Připomeňme si, že výrokem „Krmenčík je největší ostuda, co kdy v Plzni byla,“ reagoval loni na podzim Limberský na neuctivé chování toho času slávistického útočníka Michaela Krmenčíka vůči svým někdejším spoluhráčům a fanouškům Viktorie. 

„ To, co předvedl Michael Krmenčík, je neodpustitelné. Plzeň si to nezasloužila, beru si to hodně osobně. Takže na jedné straně mě to mrzí, na druhé jsem – slušně řečeno – naštvanej?“ vysvětlil v rozhovoru, který tradičně patří vítězí ankety deníku Sport, David Limberský.

Aspoň jsme se ale díky tomuto vítěznému interview dozvěděli další věci a Limberského názory. Třeba o jeho špičkování a vztahu s bývalým trenérem Viktorie Plzeň, nyní rivalské Sparty, Pavlem Vrbou.

„Když šel Vrba do ruské Machačkaly, volal mi, že má konečně víc peněz než já, že se těšil celou kariéru, až mi to bude moct říct. Hned se mi chlubil, že ke mně přilétne vrtulníkem a že mi přinese kaviár, zasmáli jsme se,“ prozradil Limberský koncem prosince ve Sportu. 

Nevím, ale nepřijde mi příliš důstojné, aby si respektovaný trenér takto přes výši gáže „poměřoval pindíka“ se svým bývalým podřízeným svěřencem. Nějak si  nedovedu představit, že by to dělali ctění pánové Ježek, Vengloš, Uhrin či Ferguson, Guardiola nebo Klopp. Ale jsme v Česku… A aspoň se zase vysvětluje Vrbova hlavní motivace při výběru angažmá v Machačkale, do níž utekl od českého národního týmu,  či v bulharském Ludogorci. A pro některé Plzeňany určitě i ve Spartě.   

Na druhou stranu musím uznat, že měl pravdu bývalý výborný československý kouč Jozef Jarabinský, který s oblibou razil názor, že hlavní trenér jako šéf musí mít v týmu nejvyšší plat, tedy vyšší než všichni hráči včetně opor. Zdá se, že to pochopil i slávistický boss Jaroslav Tvrdík, a možná i proto Slavia pod vedením Jindřicha Trpišovského získala tři mistrovské tituly za sebou.

Ovšem zpět k Limberskému a k jeho prosincovému rozhovoru ve Sportu.

„Mám svého favorita – Petra Švancaru. To je velký vtipálek. Když ho vidím někde v televizi, tak se hodně nasměju. Líbí se mi, že mluví spatra, tak pěkně brněnsky. A taky si myslím, že fotbalu rozumí, beru ho jako nejvtipnějšího odborníka,“ vyznal se z obdivu k brněnskému mluvkovi David Limberský. 

Nejsem si ale jistý, zda podobný postoj zaujímají i Theodor Gebre Selassie nebo Abdallah Sima. 

„Nemůže, prostě nikdy!“ reagoval Švancara před rokem v pořadu O2 TV Sport TIKI-TAKA odmítavě na  dotaz moderátora Petra Svěceného, zda by se nemělo  vedení FAČR zabývat možností, jak zařídit pro Senegalce Simu české občanství. „Gebre Selassie už byl na hraně,“  dodal xenofobně Švancara. Pak se sice Gebre Selassiemu, jehož otec je Etiopan, omlouval a zval ho na oběd, ovšem tohle by na Západě, který Švancara ke své smůle fotbalově nikdy nepoznal (dotáhl to jen do již zaniklého Interu Bratislava), nestačilo.  

Limberskému, coby Švancarově krevní skupině, to ale zjevně nevadí. 

„Rozhodně nechci trénovat nebo dělat něco takového. Teď v hlavě asi nic moc nemám... Tedy nechci říct, že přímo v hlavě nic nemám (směje se), myslím nějaký nápad, do čeho bych se ve fotbale pustil,“ (ne)prozradil na závěr prosincového rozhovoru ve Sportu své plány David Limberský.

A mně v té chvíli, nevím proč, hned naskočil výrok (mimochodem rovněž zařazený mezi silvestrovské TOP 10 serveru efotbal.cz) bývalého předsedy FAČR a jabloneckého majitele Miroslava Pelty, který před soudem upřímně popsal intelektuální stav mezi sportovci:

„Takoví basketbalisti nebo tenisti, to jsou většinou vysokoškoláci. My fotbalisti jsme geneticky trochu jiná třída. Moc chytrejch hráčů neznám. Výjimkou je teda Petr Čech, ten dokáže prodat i teplej vzduch.“