Může být Sparta v klidu, nebo se dočkáme dalšího zvratu? Statistiky mluví ve prospěch letenského klubu

Druhou zmíněnou roli si střihla už ve druhé sezoně samostatné české ligy. V ročníku 1994/95 se zavedl tříbodový systém za výhru, ovšem letenský obhájce titulu po podzimu evidoval manko sedmi bodů na vedoucí Slavii. K tomu byl v tabulce až pátý, jen tomuto týmu a pak ještě jeho následovníkům v rudém dresu o dva roky později (opět na úkor Slavie, na níž však ztráceli jen čtyři body) se v dějinách ligy povedlo stát se mistrem, když se po polovině soutěže nacházeli v tabulce tak nízko.

Slavia se pod tíhou vidiny titulu po téměř půlstoletí sesypala. Spartě nejdřív podlehla v derby, které v 90. minutě rozhodla vycházející hvězda Pavel Nedvěd. Dlouho pak byly oba kluby bodově srovnané, než sešívaní klopýtli v předposledním kole v Liberci. Jejich městský rival šel poprvé do trháku, který už nepustil. Přitom zažil překotné období a během sezony měnil třikrát (!) trenéra.

Z opačné strany to Sparta poznala v sezoně 2001/02, kdy po podzimu vedla o dva body před Viktorií Žižkov, pozdější mistr z Liberce zaostával o sedm. Úspěch Slovanu je navíc o to pozoruhodnější, že na jaře zbývalo odehrát jen 14 kol, Severočeši tak měli o něco menší prostor na obrat.

Tým z Letné mu jej však hodně usnadnil vnitřními problémy. Když šest kol před koncem prohrál v Jablonci a Liberec se ujal o bod vedení, tehdejšímu šéfovi klubu Vlastimilu Košťálovi došla trpělivost a den před derby se Slavií (!) vyhodil kouče Jaroslava Hřebíka, který podle něj vytvářel v kabině nervózní atmosféru. Jeho nástupce Vítězslav Lavička však v následujících třech kolech získal jediný bod, vrcholem pak byla domácí porážka s Teplicemi 2:3, kdy Sionko s Jarošíkem zahodili penaltu.

Téměř identická situace se opakovala o 10 let později. Sparta po podzimu vedla před Libercem o šest bodů. Jenže klubový boss Daniel Křetínský nebyl s výkony spokojený, celý realizační tým po podzimu skončil, a to včetně manažera Jozefa Chovance. Na jeho místo přišel Hřebík, svého bývalého svěřence Haška vrátil do pozice kouče a po dvou porážkách v úvodních třech jarních kolech byla psychická výhoda tatam.

Nepřesvědčivé jaro podtrhl tým v předposledním dějství remízou na Dukle, kde mu citelně chyběl zraněný střelec Kweuke. Výsledek znamenal definitivní konec nadějí na titul, o nějž se pár dní nato v přímém duelu u Nisy utkali fotbalisté Liberce a Plzně. Změny na střídačce přišly okamžitě: Hřebík s Haškem ihned skončili a závěrečný duel ročníku dokoučoval tehdejší asistent Václav Jílek.

Jízda z minulé sezony, kdy se naopak Sparta přehnala přes vedoucí Plzeň, na niž po podzimu ztrácela sedm bodů, i přes druhou Slavii, je ještě v živé paměti. Zajímavé je, že to bylo poprvé v historii české nejvyšší soutěže, kdy podruhé za sebou nevyhrál titul tým, jenž tabulce po polovině ročníku vévodil. Je to důkaz výjimečnosti situace a další argument pro to, že může být Sparta v klidu, nebo to naopak svědčí o tom, že je liga vyrovnanější než dřív a ke zvratům tak bude docházet stále častěji?

Foto: AC Sparta Praha