Nedůstojné čachry kolem nominace „národního“ týmu. Má tohle Šilhavý zapotřebí? Měl bouchnout do stolu!

Ta střetnutí se hrají ve dnech, které nejsou oficiálními termíny FIFA a které se navíc kryjí s termíny pro ligové kluby hodně důležitého osmifinále Mol Cupu. Takže tři nejlepší české oddíly, Plzeň (ta už sice byla z domácího poháru vyřazena, ale má prý po Lize mistrů unavené hráče), Sparta, Slavia plus Baník Ostrava své hráče pro potřeby národního celku neuvolnily. 

A začátkem nového týdne to pokračovalo. Z nominace vypadli útočníci Patrik Schick, Adam Hložek a Martin Doležal. Schick nestihl doléčit svalové zranění, jeho spoluhráče z Leverkusenu Hložka neuvolnil německý klub, který ho bere na přípravu do USA. Zdravotní problémy má také Doležal z polského Zaglebie Lubin. 

A kdo je nahradil?  Tomáš Pekhart z tureckého Gaziantepu, kde se hraje sobotní zápas, a Antonín Růsek s nováčkem Janem Navrátilem z Olomouce, kde se uskuteční první střetnutí. 

„Tomáš Pekhart - 33 let, Jan Navrátil -  32 let Tohle je jako příprava na kvalifikaci na EURO 2024?“ píchl na Twitteru trefně do vosího hnízda Luděk Mádl ze Seznamu Zprávy. 

„Vzhledem k tomu, že tento termín není v oficiálním mezinárodním kalendáři FIFA, tak Leverkusen má právo hráče neuvolnit, a nám nezbývá než to respektovat. Situace kolem Patrika Schicka byla taková, že jsme čekali, jestli stihne doléčit zranění. Počítali jsme s tím, že by odehrál první zápas proti Faerským ostrovům. Bohužel však v pořádku není, stejně jako Martin Doležal,“ řekl manažer reprezentace Tomáš Pešír webu Fotbalové asociace ČR.

O Pešírovi se v souvislosti s termínovou pohárovou kolizí nedávno nechvalně vyjádřil i Dušan Svoboda, předseda Ligové fotbalové asociace, která v Česku řídí první a druhou ligu. Mnozí se po loňském ME divili, proč zůstal ve funkci, když během šampionátu neměl úplně jasno, jak je to s počítáním žlutých karet na EURO. 

Navíc se nechal v minulé době bývalým peltovsko-berbrovským vedením FAČR zlákat k vedení loutkových, mezinárodně neuznávaných, hráčských odborů. Ty sídlily přímo na Strahově a měly za úkol především škodit ČAFH v čele s Markétou Vochoska Haindlovou, která si mj. coby bývalá šéfka odvolací a revizní komise troufla kandidovat proti Peltovi a Berbrovi.    

„Tomáše Pekharta dobře známe a víme, co od něj můžeme čekat a že nám pomůže. Navíc dobře zná prostředí v Gaziantepu, kde působí a kde budeme v sobotu hrát,“ komentoval Pekhartovu dodatečnou nominaci trenér Jaroslav Šilhavý. No právě. Při vší úctě ke kariéře Tomáše Pekharta skutečně víme, co od něj v roce 2022 můžeme v jeho 33 letech čekat.

„Co se týče Antonína Růska a Jana Navrátila, oba svou výkonnost prokazují v lize. Z Olomouce jsou v nominaci aktuálně čtyři hráči (spolu s Ondřejem Zmrzlým a Mojmírem Chytilem – pozn. red.). Věříme, že nejen je budou chtít místní fanoušci podpořit,“ dodal  Šilhavý.

Výborně.  Takže, když se středeční zápas hraje v Olomouci, tak ho mohla odehrát celý tamní Sigma. A příště třeba Teplice, pokud by se tam konalo další zajímavé mezistátní utkání mimo termín UEFA, třeba s Vatikánem. A škoda, že v Gaziantepu působí z Čechů jen Pekhart. S Turky by to tam mohlo být v sobotu jednodušší.

Jaroslav Šilhavý oslavil 3. listopadu své 61. narozeniny. Organizace tohoto reprezentačního svazu vskutku nebyla od FAČR a klubů tím nejlepším dárkem. Je nedůstojné z takto zkušeného chlapa dělat kašpárka, který si nechá všechno líbit.  Jako trenér se měl minimálně ozvat a bouchnout do stolu, že se mu pranic nelíbí, když mu i vinou špatně a amatérsky zvoleného pohárového termínu tři kluby neuvolní své hráče. 

Jaký má tohle za dané situace vůbec smysl? Když už bereme za své funkce ty peníze, tak musíme i v listopadu, kdy ti lepší a úspěšnější letí na MS 2022 do Kataru, jednou za čtvrt roku dělat, že něco děláme?  

Ale jedno pozitivum tu před kvalifikací ME 2024 přece jen je. Jelikož Češi vyfasovali do skupiny už předtím pro přátelský duel vybrané Faerské ostrovy, alespoň je ve středu v Olomouci zmatou svou sestavou. 

Celé mi to trochu připomíná zájezd „československého národního týmu“ na přelomu listopadu a prosince 1952 do Albánie ke dvěma přátelským zápasům se spřátelenou socialistickou zemí, které se staly součástí mohutných oslav osmého výročí albánského osvobození Sovětskou armádou. Jelikož se tam zřejmě po konci sezony také nikomu nechtělo, bylo reprezentací pověřeno mužstvo ČKD Stalingrad Praha, dnes opět Bohemians. To před zraky nejvyšších albánských soudruhů prohrálo za stálého deště na rozbahněných terénech s Albánií 2:3 a 1:2. Na Balkán jela výprava lodí, některým hráčům bylo cestou nevolno, trpěli mořskou nemocí a zvraceli. Ovšem soudružský úkol byl splněn.  

Nutno říci, že přesně po 70 letech se podmínky výrazně zlepšily. Jen s tou nominací je to tak nějak podobné, nikomu se na Balkán moc nechce.

Ale pozor! Právě Albánie bude v kvalifikaci ME 2024 patrně největším českým soupeřem v boji o druhé postupové místo na závěrečný turnaj do Německa. Tak aby to výsledkově nedopadlo stejně jako před těmi 70 lety. Třeba na ME 2016 ve Francii už Albánie postoupila a vedla si tam lépe než Vrbův tým. S touhle „kvalitní“ listopadovou přípravou si Češi před důležitými kvalifikačními boji akorát zahrávají.