Pokud sudí Černý v duelu Baník-Slavia (3:3) nevyloučil Klímu za kriminální faul na Holeše, nepodal výborný výkon

Ostatně je to stále v Česku velký rozdíl nastupovat doma, či venku. Slavia z devíti utkání v Edenu devětkrát vyhrála, těch devět bodů z celkově 57 možných poztrácela výhradně na cizích hřištích (0:1 na Spartě, 2:2 v Českých Budějovicích a 3:3 v Karviné a v Ostravě). A také Plzeň i Sparta z deseti domácích duelů devětkrát zvítězily a jen jednou remizovaly.

Takže už jarní začátek soutěže (5. až 6. února 2022) může být velmi zajímavý a důležitý. Zatímco Slavia začíná doma s Karvinou, Sparta jede na horkou půdu do Českých Budějovic. A hned ve druhém jarním kole si to rozdají na Letné mezi sebou Sparta s Plzní, zatímco Slavia cestuje do Uherského Hradiště k bitvě se čtvrtým Slováckem.  

O utkání Baník-Slavia (3:3) se bude ještě dlouho mluvit. Málokdy takový zápas končí s tím, že by oba trenéři byli tak obrovsky zklamaní.

„Za stavu 2:0 jsme mohli zápas rozhodnout už v první půli, měli jsme k tomu hned několik šancí,“ byl si dobře vědom slávistický trenér Jindřich Trpišovský. Jenže to je těžké, když si slávisté místo důrazu před brankou začnou hrát na Brazilce a zkoušejí různé patičky. A Holeš v gólové pozici místo rázné střely ještě přihrává – a špatně… Tohle byla za stavu 2:0 v půli Csaplárova past v učebnicovém podání se vším všudy.

„Tenhle zápas jsem měli bez debat dotáhnout do vítězného konce. Když vedeme 3:2 a hrajeme proti devíti, nebo ještě za stavu 3:3, když kopeme penaltu. Tady nepomůžou žádné kecy,“ prohlásil bez vytáček trenér Baníku Ondřej Smetana. Expert O2 TV Sport Petr Švancara měl ostravskému kouči, kterému perfektně vyšla tři střídání o půli, za zlé, že své svěřence po zápase nechválil. Ale když ztratíte výhru v utkání, navíc v domácím prostředí, v němž otočíte výsledek z 0:2 na 3:2 a dohráváte proti devíti, tak snad ani nejde chválit. I když pokaždé se dá říct, že to je prokoučované i trenérem. 

Stejně tak na druhé straně. Když Trpišovský se svými asistenty o přestávce čtyři minuty hučí do Oscara, že nesmí dostat druhou žlutou kartu a on to pochopí tak, že na začátku druhé půle dostane rovnou červenou (po nesmyslném oplácení), tak je vidět, že slávističtí trenéři nevyzpytatelnému hráči vůbec nevěřili, a měli ho proto raději stáhnout ze hřiště dřív, než ho musel povinně opustit sám.

Média pějí ódy na nováčka mezi sudími Dalibora Černého, který prý podal vynikající výkon. Protože se nebál proti Slavii nařídit dvě penalty a ještě jí vyloučil Oscara? Po středečním neumětelství svého kolegy Petříka, jenž v osmifinálovém pohárovém utkání (bez VARu) Slavia-Zlín (3:1) třikrát v klíčových momentech pomohl červenobílým, protože podle všeho nedorostl kvalit ligového arbitra, bylo jasné, že v neděli na Baníku bude zapotřebí být na sešívané jaksepatří přísný. A to Černý splnil. Nechci tu diskutovat o nějakých rukou v ostravské šestnáctce ve druhé půli,  které nikdo nezkoumal, či o tom, proč se po Traorého šlapáku v šestnáctce v posledních vteřinách nepískala pro Baník třetí penalta (asi proto, že tomu předcházel odpískaný útočný faul), ale jedna věc mě zarazila. 

A to krátce po naprosto správném Oscarově vyloučení, ještě za stavu 2:1 pro Slavii. Mám na mysli 57. minutu a ostrý faul baníkovce Klímy na slávistu Holeše, který byl oceněn pouze žlutou kartou. To ovšem opravdu nebyl běžný skluz, ale skok s propnutou nohou podrážkou dopředu.  Holeš měl obrovské štěstí, že ho Klíma netrefil naplno, to by bylo na zlomenou nohu. Podle mého názoru to byla učebnicová červená karta a po Oscarově vyloučení druhý klíčový moment utkání. Jinými slovy, jelikož sudí vytáhl jen žlutou kartu, nemohu na rozdíl od svých kolegů Černého výkon považovat za výborný.

Jak bylo řečeno, Slavia v tabulce přezimuje s náskokem bodu na druhou Plzeň a tří bodů na třetí Spartu.

„Uvidíme, jak se týmy promíchají, pohyby v kádrech ale budou asi minimální. U nás je příslib toho, že by se nám mohli vrátit někteří hráči (hlavně Provod – pozn. aut.). Zase jsme ale ve třech soutěžích,“ přemýšlí nahlas Jindřich Trpišovský.

„Důležitý bude vstup do jara, pak vzájemné zápasy, postavení v tabulce směrem do nadstavby.  Myslím, že klíčové ale budou hlavně zápasy venku. Týmy jsou silné doma, což ukazují. Rozhodovat budou vzájemné a venkovní zápasy. Třeba tady na Baníku všechny tři první týmy remizovaly,“ dodává Trpišovský.

To trenér v pořadí možná nečekaně druhé a poněkud  podceňované Viktorie Plzeň Michal Bílek o jaru moc nemluví, spíš si chválí podzim:

„I když naše výkony nebyly vždy takové, jaké bychom si představovali, výsledkově jsme to zvládli. Kluci odvedli během celého ligového podzimu dobrou práci. Už jen to, že jsme jen těsně za Slavií, je pro kluky velmi dobré vysvědčení. Zklamal mě pouze evropský pohár. Chtěli jsme hrát Konferenční ligu, ale to se nepodařilo. Tehdy to však pro nás bylo složité, protože jsme měli asi osm až deset kluků mimo. Milan Havel byl na operaci, Lukáš Kalvach byl také dva měsíce mimo a Jean-David Beauguel nemohl proti CSKA Sofia hrát, což se na nás podepsalo,“ vysvětluje Bílek.

Na druhou stranu absence v Evropě Viktorii Plzeň ve srovnání se Slavií a Spartou v domácí lize pomáhala. Obě pražská „S“ v Konferenční lize v únoru pokračují, přejme jim hodně štěstí, ale v dubnu či květnu, kdy se bude v české nejvyšší soutěži lámat chleba, už se jich evropské poháry nejspíš týkat nebudou. A plzeňská podzimní výhoda tak skončí.

„Být s takovým ziskem (45 bodů) po devatenácti kolech třetí, to se, myslím, dlouho nestalo. Jenže se ukazuje, že liga se rozděluje na čtyři pět silných mužstev, která budou sbírat víc bodů, než jsme bývali v minulosti zvyklí,“ konstatuje kouč třetí Sparty Pavel Vrba. 

„Musíme tedy být s tím naším ziskem spokojení i nespokojení zároveň.

Není to málo bodů, ale Plzeň a Slavia jich uhrály víc. My jich mohli mít ale také víc. Alespoň o čtyři, protože některé zápasy končící remízou jsme měli zvládnout lépe, třeba ty na Bohemians, v Ostravě či doma s Jabloncem. Musíme doufat, že zase my na jaře uhrajeme víc bodů než Slavia a Plzeň,“ dodává Vrba.

Na jaře nás tedy čeká velmi zajímavý a dramatický souboj silné trojky. Uvidíme, zda do něj nějak zasáhne i Etická komise FAČR. 

Zveřejněné policejní odposlechy z kauzy „Berbr a spol.“ jsou hodně třasakavé. Bývalý sportovní ředitel Slavie a „Náčelníkův kámoš“  v jedné osobě Jan Nezmar, někdejší miláček některých médií, je už naštěstí z fotbalu pryč (minulý týden navíc přišel i o funkci v české pobočce firmy Deloitte).  Jeho nástupce v Edenu Jiří Bílek, který nedůstojně žadonil o pomoc s rozhodčími u svého kamaráda a vyhlášeného fotbalového „zločince“ Romana Rogoze i ve třetí lize při zápasech „béčka! (!) již měl být dávno ve Slavii zbaven funkce.

Tohle jen dokazuje, že bývalí hráči v roli „rychlokvašek“ ve vysokých funkcionářských pozicích nejsou zrovna ideálním řešením. To platí jak o Nezmarovi či Bílkovi, tak třeba i Pavlu Nedvědovi. 

Ovšem nějaké Bílkovy upocené telefonáty jsou jen prkotinou proti konání vrcholných představitelů LFA (Ligové fotbalové asociace) – jejího šéfa a sparťanského místopředsedy Dušana Svobody a jejího místopředsedy a nynějšího klubového bosse Viktorie Plzeň Adolfa Šádka. Ti, jak ukázaly odposlechy, které v pátek přinesl efotbal.cz, záměrně a vědomě pokroutili vlastní normy LFA.

Berbr ve spolupráci s Šádkem (plus bývalým brněnským bafuňářem Bělákem) a bývalým předsedou FAČR Malíkem vymysleli plán, jak zneužít covidu k ligové záchraně svých přátel (Starkova Příbram) či k administrativnímu posunu svých kamarádů či blízkých do nejvyšší soutěže (Zbrojovka Brno, patřící Václavu Bartoňkovi, jehož dcera se mimochodem stala Šádkovou partnerkou).   A přiměli šéfa LFA Dušana Svobodu, jemuž posměšně říkali Tydýt, aby tuto myšlenkou přijal za svou. Což se po jeho návštěvě města Karviné, kterou mu rovněž podle odposlechů vnukli Berbr a Malíkem, také stalo.

Pokud jde o Svobodu, nejhorší je na tom, že i LFA, jak naznačují odposlechy, v podstatě řídil Roman Berbr,  na něhož se kluby se svými přáními obracely. A sparťanský místopředseda v tomto světle vypadá… Jakže zní ta nelichotivá přezdívka?

Živě si pamatuji, jak v době, kdy se na jaře 2020 kvůli covidu nemohla dva a půl měsíce hrát liga a nikdo nevěděl, co bude, Dušan Svoboda tvrdošíjně trval na tom, že se nejvyšší soutěž musí za každou cenu odehrát celá, i s nadstavbou, jinak bude neplatná. A pak se podepíše nejen pod zrušení baráže, ale kvůli jednomu nakaženému opavskému náhradníkovi i pod předčasné ukončení skupiny o záchranu. A jediný, kdo to odnesl, byla odbojná Dukla, která na rozdíl od Svobody na valných hromadách FAČR hlasovala proti Berbrovi.   

Pokud se má prostředí v českém fotbale a v jeho nejvyšší soutěži změnit,  měli by Adolf Šádek a Dušan Svoboda své funkce ve vedení LFA co nejrychleji opustit, a potažmo tak přijít i o své pozice ve výkonném výboru FAČR, kde profesionální kluby zastupují. Jestliže se to ale nezmění, nemůže fotbal v Česku čekat od veřejnosti, fanoušků a sponzorů nějakou výraznou důvěru a podporu.

A jak tady píšu už od té doby, co LFA řídí dvě profesionální soutěže v Česku, v čele Ligové fotbalové asociace by neměli stát kluboví zástupci, ale nezávislý komisař jako v NHL či NBA, jemuž nepůjde jen a v první řadě o zájem svého klubu, ale celé soutěže jako takové.