Přestupové okno? Kosmetické změny u anglických favoritů a rozumné PSG. Zajímavě se proměnil Juventus, má jasno expert Morávek

I když se může zdát, že velké kluby moc nenakupovaly, přijde mi, že bylo v letním přestupovém okně utraceno poměrně hodně peněz. Na druhou stranu kromě očekávaného přesunu Kyliana Mbappého do Realu Madrid se nekonal přestup, který by se dal označit za událost léta.

Nejdražším hráčem se stal Julián Álvarez, kterého Atlético Madrid koupilo z Manchesteru City za 75 milionů eur, což je obrovská suma za hráče, který seděl na lavičce a kryl záda Erlingu Haalandovi. Pro anglický klub je to super obchod. I když nesehnali náhradu a budou muset doufat, že se norskému kanonýrovi během sezony vyhnou zdravotní trable.

Obecně mi přišlo, že City dělali jen kosmetické změny. To i Arsenal přivedl obránce Ricarda Calafioriho, Mikela Merina a na poslední chvíli na hostování Raheema Sterlinga. Do velkých věcí se nepouštěl ani Liverpool, kterému nevyšel Martín Zubimendi z Realu Sociedad. Nakonec přivedl alespoň Federica Chiesu z Juventusu, který bude mít ovšem v ofenzivě obrovskou konkurenci. S Liverpoolem podepsal také gruzínský brankář Giorgio Mamardašvili z Valencie, ale ve španělském klubu ještě zůstal na hostování a na Anfield Road dorazí až od příští sezony.

Pak je tu ovšem Chelsea a její rozhazování financí, které nebere konce. Lidé nad tím kroutí hlavou, protože to nedává žádný smysl. Navíc se s ní pojí sága kolem Victora Osimhena, jenž měl anglický tým posílit, ale na poslední chvíli z přestupu sešlo.

Nigerijský útočník údajně nechtěl slevit ze svého platu. Poštval si tím proti sobě i vlastní Neapol, která už místo něj měla dojednaného Romela Lukaka. Osimhen byl proto přeřazen do B-týmu a nakonec mu záchranné laso podal Galatasaray, který jej získal na hostování do konce sezony. Agentům Osimhena se ještě podařilo snížit jeho výkupní klauzuli ze 130 na 75 milionů eur.

Přijde mi zvláštní, že nejdražším přestupem léta je náhradník z Manchesteru City. Atlético přivedlo nejdříve z Villarrealu norského útočníka Alexandera Sörlotha za 32 milionů eur a k němu potom ještě ze City Álvareze.

Očividně chtějí v Madridu překopat celý útok a spoléhat na to, že se jim 100 milionů investovaných do dvou útočníků vrátí. Na obranu Álvareze musím říct, že vždy, když za City nastoupil, byl produktivní. V minulé sezoně měl solidních 11+9, ale Atlético hraje přeci jen trochu jiný fotbal a Álvarez zatím v produktivitě mlčí. Diego Simeone určitě doufá, že to argentinský forvard brzy prolomí, protože tlak bude stoupat. Ostatně je druhou nejdražší posilou v historii klubu.

Co se týká samotného utrácení za nové hráče, na prvním místě je Chelsea, která za ně zaplatila 262 milionů eur. Následuje trochu nečekaně Brighton (232 milionů). Za nimi jsou Manchester United (214), Atletico Madrid (185), Aston Villa (176), Paris Saint-Germain (170), Juventus (163), Neapol (150), Tottenham (148) a West Ham (145).

Není překvapením, že převažují anglické kluby. Je to znát i na investovaných sumách. Celkově je Premier League v tomto ohledu odskočená ostatním soutěžím. Kluby z ostrovů utratily za hráče 2,3 miliardy eur. Když od toho odečtu sumy za prodané hráče, dělá to minus 750 milionů eur. 

Pro srovnání: LaLiga je minus 12 milionů eur (náklady 555 – příjmy 542). Serie A je v minusu 308 milionů, Ligue 1 pak 140 milionů a Bundesliga minus 117 milionů.

O tom, že jsou kluby v Anglii finančně jinde, svědčí i nový rekord třetí nejvyšší soutěže. Birmingham zaplatil za jednadvacetiletého útočníka Jaye Stansfielda z Fulhamu 18 milionů eur, čímž stanovil nový rekord nejen v League One ale i ve všech třetiligových soutěžích na světě.

Z týmů, které utratily nejvíce, jsem si vytvořil žebříček těch, kdo podle mého názoru využily přestupové okno nejlépe. Na prvním místě mám jednoznačně PSG. Líbí se mi, jak zareagovali na odchod Mbappého. Byť to může znít bláhově, myslím si, že jeho odchod může být pro klub nakonec pozitivní. V Paříži dobře zúžili kádr a přivedli vhodné hráče. Dovedl bych si představit, že zkusí koupit ještě klasického hroťáka, ale nejspíš věří, že si vystačí s tím, co mají k dispozici.

Do klubu tak dorazili zajímaví mladíci Joao Neves (19) z Benfiky, Désiré Doué (19) z Rennes a Willian Pacho (22)  z Frankfurtu. Trochu to připomíná Real Madrid, který v určité době také kupoval jen mladé hráče s velkým talentem. Po odchodu Mbappého výrazně ožil Bradley Barcola, který hraje na jeho pozici. Myslím si, že PSG bude mít do budoucna velmi silný tým, na který se bude hezky dívat.

Na druhém místě mám Juventus, kam přišel trenér Thiago Motta a přetváří tým k obrazu svému. Moc se mi to líbí. Stojí to sice docela dost peněz, ale Stará dáma z toho bude jednoznačně těžit. Příchody Teuna Koopmeinerse, Douglase Luize či Khéphrena Thurama vypadají dobře a v pozici gólmanské jedničky nahradí Wojciecha Szczesneho Ital Michele Di Gregorio, který dorazil z Monzy.

Na poslední chvíli ještě přišla vynikající křídla Francisco Conceicao z Porta a Nicolas González z Fiorentiny. Motta navíc na začátku sezony dával velký prostor mladým hráčům. Za mě to mají velmi šikovně postavené a jsem zvědavý, zda dokáží sesadit Inter Milán z trůnu.

Na třetím místě mám Brighton. Pořádně se do toho v létě obuli a přivedli velmi dobré hráče za velké peníze. Trenér Fabian Hürzeler dostal na začátku velmi slušnou podporu. Georginio Rutter, Yankuba Minteh, Mats Wieffer, Brajan Gruda či Ferdi Kadioglu, který se stal po Ardu Turanovi druhým nejdražším tureckým fotbalistou v historii. Co jméno, to velký potenciál. Přiznávám, že jsem z jejich posil opravdu nadšený a tak trochu se stávám i jejich fanouškem. Na Hürzelera bude obrovský tlak, ale odstartovali nový ročník fantasticky, nové hráče zapojují postupně a jsem zvědavý, jak se jim bude dařit dál.

Po Brightonu podle mě dobré přestupy udělalo Atlético. Když se oprostím od částky za Álvareze, tak získali dobré hráče. Stoper Robin Le Normand vypadal velmi dobře na Euru, Sörloth vždy platil za zajímavého hroťáka, Álvarez by měl být hlavní ofenzivní zbraní a k nim ještě dorazil Conor Gallagher z Chelsea. Na papíře vypadá soupiska madridského celku opravdu dobře a jde z ní respekt.

Dobře vypadá i kádr West Hamu, který se v létě pustil do velkých věcí. Todibo, Kilman, Summerville, Fulkrüg, Wan- Bissaka, Rodríguez či Guilherme… Myslím, že nový kouč Julen Lopetegui dostal k dispozici vše, co si přál. Pro Kladiváře jde o velký posun, získali spoustu nových možností a kádr má rázem zcela jinou tvář. Je však otázka, co to bude ve finále znamenat pro dva české vyslance v klubu.

Z Anglie se mi zamlouvá i práce Tottenhamu. Postupně přetvořili tým, který má dnes na soupisce hodně mladých hráčů s velkým potenciálem. V létě se k nim přidal i Lucas Bergvall, který odmítl například i Barcelonu.

Spurs až nyní přivedli náhradu za Harryho Kanea, když investovali 65 milionů eur do Dominica Solankeho z Bournemouthu. No a pak je tu částka 41 milionů za osmnáctiletého Archieho Graye z Leedsu a 30 milionů za devatenáctiletého Wilsona Odoberta z Burnley.

V elitních evropských ligách se však najdou i další kluby, které se podle mě vyplatí sledovat, protože v létě udělaly dobrou práci. Ve Francii je to například Olympique Marseille, kde trénuje Roberto De Zerbi. Marseille udělalo terno s příchodem Masona Greenwoda, který ve třech zápasech vstřelil pět branek. U Rennes se mi zase líbí, jak neustále prodávají nejlepší hráče, ale nachází jejich kvalitní nástupce. Nyní velmi nadějně vypadá Albert Grönbaek z Bodö/Glimt. A velké věci předvedl i Štrasburk, který se blýskl přestupem Sebastiana Nanasiho z Malmö za částku přesahující 18 milionů eur.

V Německu mám na místě číslo jedna Bayern. Po něm je to jednoznačně BVB, protože přivedli velmi dobré hráče, o čemž jsem psal už v preview Bundesligy. Kdo se z německých klubů vyšvihl, je jednoznačně Lipsko. Prodali Daniho Olma za 55 milionů a přivedli za něj čtyři dobré hráče (Antonio Nusa, Lutsharel Geertruida, Assan Ouédraogo a Maarten Vandevoordt) a pátého Arthura Vermeerena z Atlétika získali na hostování.

Třešničkou na dortu byl prodej Mohameda Simakana do Saúdské Arábie. Al-Nasrr za něj uhradil 45 milionů eur. Lipsko se nakonec přestupy uzavřelo v plusu 55 milionů eur, což je největší výdělek z celé německé ligy.

V Serii A velmi dobře posílila Neapol, které sice přišla o Osimhena, ale přivedla velmi zajímavá jména. Lukaku, McTominay, Spinazzola, Gilmour, Neres, Marin a za stopera Buonagiorna zaplatili 35 milionů eur. Dobře vypadá i AS Řím: Dovbyk ze Girony, Soulé z Juventusu, Angelino z Lipska a Le Féé z Rennes. To vypadá opravdu slušně. A něco velkého může vyrůst v Comu.

Uznávám, že najít kromě Atlétika další klub z La Ligy byl celkem oříšek. Tohle léto bylo ohromně znát, že tamní kluby si dávají velký pozor. Barcelona hráče spíš pouštěla, Real se držel při zdi. Proto řeknu Real Sociedad, který ulovil nadaného útočníka Orriho Oskarssona z Kodaně a Luku Sučiče ze Salcburku.

Mohutně posilovala i Girona, která přišla o dost hráčů z úspěšné minulé sezony a její kádr se výrazně proměnil. Do týmu kromě Ladislava Krejčího zamířili Yaser Asprilia z Watfordu, Abel Ruiz z Bragy, Bryan Gil z Tottenhamu či Arnaut Danjuma z Villarrealu. Z Barcelony se vrátil Oriol Romeu a překvapivou posilou byl Donny van de Beek, který mě však ve Frankfurtu zrovna dvakrát nepřesvědčil.

Na závěr se trochu vrátím k jednomu z předešlých Prostorů, v němž jsem si zkusil vytvořit jedenáctku z hráčů, které podle mě měl v létě potkat velký přestup. Výsledek je pět z 11. Trefil jsem se u Lenyho Yora (Manchester United), Ricarda Calafioriho (Arsenal), Joaa Nevese (PSG), Michaela Oliseho (Bayern) a Alberta Gudmundsona (Fiorentina).