eFotbal

Šeterle: Pojďme v Česku přejít na systém jaro-podzim. Švédům, kteří Čechy vyřadili z MS, to funguje

Šeterle: Pojďme v Česku přejít na systém jaro-podzim. Švédům, kteří Čechy vyřadili z MS, to funguje
Šeterle: Pojďme v Česku přejít na systém jaro-podzim. Švédům, kteří Čechy vyřadili z MS, to fungujeFlashscore
Se startem do nové české sezony 2022/2023 se efotbalu ozval se svým zajímavým příspěvkem do diskuse zkušený fotbalový expert Jaromír Šeterle. Mj. bývalý manažer českého reprezentačního áčka i „21“, muž, který v ředitelské funkci (spolu)dovedl Slavii po dlouhých 49 letech roku 1996 k titulu a do semifinále Poháru UEFA, a z druholigové Mladé Boleslavi (spolu)udělal špičkový český klub a účastníka evropských pohárů.  Šeterle mj. zastává názor, že by tuzemská liga měla přejít na systém jaro-podzim. Ten třeba vyhovuje Švédům, kteří letos v březnu vyřadili Čechy z účasti na MS 2022 a jejichž sílu opakovaně v evropských pohárech poznala pražská Sparta.
Reklama
Reklama
Chybí polemika ohledně dotací z NSA

Inspirativní názor Jaromíra Šeterleho přinášíme v plném znění:

Právě jsem dočetl článek o tom, ze všechny tři nejlepší české kluby před startem nové ligové sezony představily nové dresy, jeden z nich dokonce nové logo. Což o to, článek je to velmi zajímavý, pro fanoušky velmi populární, ale při vší úctě k těmto tématům, mě v poslední době ve fotbalovém mediálním prostoru chybí více zajmu o témata jaksi nosnější a řekněme i fundamentálnější. 

Zatímco o tom, kdo je berbrovec, fevolucionář, kdo s kým a proti komu, čteme každou chvíli, o tom, že Národní sportovní agentura (NSA) má rozpočet na letošní rok 4,6 mld. Kč oproti 6,9 mld. Kč v loňském roce, budeme hledat alespoň mediální polemiku velmi svízelně. 

A troufnu si tvrdit, že u peněz od sportu pro všechny přes talentovanou mládež, výstavbu sportovních zařízení po státní reprezentacíi to začíná i končí. Sem tam zaslechneme stesky, že současná doba není zrovna nejlepším obdobím pro propagaci sportu a tělovýchovy, ale kdy byla? 

Prostředí pro sport tady nebylo příznivé takřka nikdy 

Bylo to snad v dobách před rokem 1989 či krátce po listopadové revoluci nebo v době privatizace lepší? A kdy vlastně bylo to lepší období pro propagaci a rozvoj sportu? Moje, několik desítek let stará zkušenost funkcionáře, který se od roku 1985 po ukončení vysokoškolských studií pohyboval ve sportovním prostoru (ve fotbalovém především) a pro kterého získávání finančních příspěvků ze všech možných zdrojů pro rozvoj fotbalu bylo vždy tou úplně základní činností, říká, že nikdy. Opakuji: nikdy nebylo prostředí pro sport nijak příznivé.

Důsledkem toho zřejmě pak je, že v současné době máme třetí nejobéznější společnost v Evropě, kolektivní sporty zaznamenaly velký ústup z evropského, neřku-li světového výsluní. Semtam se v individuálních odvětvích blýskne  pouze jednotlivec, mimořádně nadaný a zároveň s mimořádnou rodičovskou péčí a podporou. Jména snad ani nemusím uvádět.

Jedno téma jsem tedy jen tak mimochodem nadhodil, ale vlastně jsem chtěl při pohledu na nové fotbalové dresy tuzemských velkoklubů přijít se dvěma ryze  fotbalovými tématy. A už vidím to klepání si na čelo.

Změňme systém českých fotbalových soutěží!

Začínají nám evropské fotbalové soutěže s českou účastí. Nedá mě to a ptám se: proč už jsme  nezměnili (nebo se o tom nezačala alespoň nějaká diskuse) systém fotbalových soutěží z podzim-jaro na jaro- podzim? 

Proč, ptáte se? 

Vidím pro to nejméně tři významné důvody. Sportovní , klimatický i ekonomicky aspekt. Ať se nám to líbí či nelíbí, budou se česká mužstva v předkolech evropských pohárů potkávat především s týmy na sever a východ od nás, u nichž se právě tímto režimem ligové soutěže hrají. Mezinárodní termínový kalendář pravé s ohledem na účast českých klubů v Evropě tomu jednoznačně dává podporu. Všechny pro Čechy významné klubové i reprezentační události (až na čestnou výjimku ) se odehrávají v létě. Přesný rozpis ligové soutěže by si zcela určitě vyžádal důkladnou diskusi a pečlivou přípravu, ovšem vzhledem i ke klimatu místních luhů a hájů, není lepší hrát fotbal v létě než v zimě? 

Ekonomicky by se klubům také ulevilo, neboť drtivá část tzv. letní přípravy i dovolené by se přesunula do zimních měsíců. V létě by byla jen kratší dvoutýdenní, nazvěme  to soutěžní volno, poté stejně dlouhá příprava na druhou  část sezony - a znovu soutěž.

Takto to například dlouhodobě praktikují Švédové. Když se česká klubová či reprezentační mužstva s nimi na mezinárodní scéně potkají, sami sebe nepasují do role favorita. Ostatně Sparta v nedávných letech či česká reprezentace po letošní baráži MS 2022 by o tom mohly vyprávět. 

Konečně by kluby v létě ušetřily peníze za rakouská soustředění, která plní především funkci antikoncentrační. A aby pěti až šestitýdenní  příprava neprobíhala na jednom místě, neboť podmínky u nás a v Rakousku (nebudeme porovnávat hotelové komplexy ) jsou v podstatě totožné. Ak nějakému tomu přípravném utkání s tureckým mužstvem se dá vždycky na otočku zajet. Tohle téma by chtělo samozřejmě rozpracovat, přesně si říci všechna úskalí, všechna pro a proti pro tuto chvíli, pro tento čas a prostor atd. 

Využijme v Česku umělou trávu

S tím lehce souvisí i téma další, totiž téma umělé trávy na českých stadionech. V Liberci i Jablonci si léta stýskáme, že kvalita trávníků je tam taková, že už v říjnu se tam nedá hrát. Není to ale vina tamních trávníkářů či technické správy klubů. Zkrátka je tam delší zima.

A jak se s tím vyrovnali v Evropě na podobných místech? Asi by v současné době nebylo taktické dávat  za příklad stadion v Moskvě v Lužnikách. Umělá tráva ve Švédsku či ve Finsku se bere vzhledem k tamním klimatickým podmínkám jako samozřejmost, ale co třeba některé nizozemské, dánské , rakouské či švýcarské kluby? Zwolle, Bern, Thun,  Salcburk?

V hlavách mnohých českých funkcionářů, hráčů i diváků je umělá tráva a její kvalita zakonzervovaná někde na začátku tohoto tisíciletí. Ovšem její současná kvalita je úplně někde jinde a to, že se prakticky všechny evropské fotbalové soutěže na tomto povrchu běžně hrají, je toho dobrým dokladem. 

Zvažovala by potom třeba Slavia na kvalitním umělohmotném travnatém povrchu, na kterém stejně tak může potkat soupeře v kterémkoliv evropském poháru,  nepostavit své nejlepší hráče, jako tomu bylo například letos na jaře v Liberci? Podobnou zkušenost udělala Sparta ve stejné době v Jablonci. Není i tohle téma k diskusi?

Vyhřívané trávníky? V první lize ano, ve druhé ne

Ekonomickým tématem jsem tuto úvahu začal a v návaznosti na předcházející řádky ji i ukončím.

Dovolil jsem si v úvodu kritizovat nedostatek věcných nápadů a podnětů. Nedávno jeden přišel z Ligové fotbalové asociace (LFA).  Povinnost umělého osvětlení a vyhřívaného trávníku pro kluby druhé ligy. Než se zamyslíme nad efektivitou a účinností takového nápadu, dovolím si pochválit LFA, že v současné době vůbec s nějakým nápadem přišla. 

Většina z nás se ráno probudí s deseti nápady, ale z toho je devět blbých. Ovšem   i ten jeden dobrý nápad může byt pro člověka přínosný a pozitivně ho někam posunout . Vzpomínám si, jak bývalý  předseda ČMFS František Chvalovský kdysi přišel s nápadem Projektu stadiony 2003 a s licenčním řízením pro ligové kluby. V devadesátých letech to nebyl fevoluční, ale doslova revoluční nápad, který, jak se později ukázalo, byl i přes nevoli rady fotbalových činovníků a klubů, pro budoucnost českého fotbalu velmi prospěšný. To jenom na okraj.

Vraťme se ale k současnému tématu. Šmahem bych téma umělého osvětlení a vyhřívaného trávníku pro kluby druhé ligy nezavrhoval. Před pár lety jsme neměli ponětí o covidu, málokoho napadla možnost války v Evropě, plyn se považoval za ekologický a upřednostňovaný zdroje energie. Víme tedy dnes, co přinesou další roky?

Umělé osvětlení a vyhřívaný trávník pro kandidáty na první ligu? Určitě ano.

Umělé osvětlení pro kluby druhé ligy? Spíše ano, umožní to např. večerní utkání  v letních měsících, televizní zápasy v zimních měsících či večerní duely Českého poháru. Ovšem umožní to i jiné akce na těch stadionech, např. koncerty apod.

Vyhřívaný trávník ryze pro druhou ligu? Asi ne. Proč taky? Soutěž začíná v  březnu a končí v listopadu, a pokud přijmeme ideu, že i druhou fotbalovou ligu je lepší hrát v létě, než v zimě, můžeme ji začít o nějaký ten týden později na jaře a skončit dříve na podzim. Je potom opravdu nutný vyhřívaný trávník?Myslím, že ne.“

Měl být šéfem ligy, v noci se to ale změnilo

Tolik Jaromír Šeterle. Ne se všemi jeho názory musím nutně souhlasit, ale respektuji je a oceňuji, že jich má spoustu. Když vidím, jak je v současné době vedena LFA (a ligové soutěže), přestože Šeterle ho za poslední aktivitu částečně pochválil, vzpomenu si na valnou hromadu FAČR v sobotu 8. června 2013 v pražském vysočanském hotelu Clarion.

Ještě v pátek 7. června 2013 bylo podle předběžných propočtů zřejmé, že místopředsedou FAČR pro ligu (a tedy budoucím šéfem LFA) bude zvolen Jaromír Šeterle. Jenže v noci z ze 7. na 8. června 2013 řada klubů jaksi najednou změnila názor a místo Šeterleho byl zvolen místopředseda Sparty, Křetínského brněnský kolega z mládí Dušan Svoboda. Přestože ve fotbale neměl zdaleka tolik zkušeností.  

A zůstal jím i poté, co se LFA ujala řízení profesionálních soutěží v Česku. Od té doby tvrdím, že ligu by neměl vést klubový funkcionář, ale nezávislý manažer typu komisaře NHL či NBA. Jeden z nich se právě přihlásil se svými zajímavými náměty do diskuse. 

Rádi uvítáme další diskusní příspěvky tohoto druhu a nikoli jen na téma ligového systému jaro-podzim.

Nové dresy? Sparta, či Dukla? Logo? Slavii chybí třetí hvězda a její rival z Letné má mít čtyři