Smůlu vystřídala euforie. Český talent slavil v Hoffenheimu double, na večeři dostal rady od krajana Kadeřábka

V posledním roce Honajzer bodoval na všech frontách. Kromě podílu na prvním double v historii Hoffenheimu získal mladý Čech i certifikát z němčiny a začal si dělat autoškolu v angličtině. K tomu vstřebával i rady, které dostává od krajana a klubové legendy Pavla Kadeřábka. Povedených dvanáct měsíců kalí jen zdravotní problémy.

Přípravu na minulý ročník odkopal celou, ovšem od prvního tréninku s bolestí kolen. „Tejpovalo se to, fyzioterapeut se s tím snažil něco dělat. Před prvním ligovým zápasem už to fakt nešlo a doktor mi řekl, ať si dám pauzu, dokud nebudu bez bolesti,“ vzpomíná mladík v rozhovoru pro agenturu Sport Invest, která hráče zastupuje.

Bez fotbalu zůstal Honajzer víc než čtvrt roku. Smůla se na něj ale lepila i dál. Když už našel své jméno v zápasové nominaci, na tréninku si zvrtnul kotník. Diagnóza? Přetržené vazy. „Nakonec jsem stihl až závěr sezony, nastoupil jsem ve dvou utkáních a pro ligové finále jsem se dostal do kádru,“ prozradil talentovaný fotbalista.

Zasáhl tak alespoň do vítězných ligových střetnutí proti Stuttgartu a Mohuči. „Už jsem se cítil dobře. Herní kondice ještě není na úrovni, na jaké bych chtěl, ale fotbalovost zůstala,“ těšilo středního záložníka.

Pohárové finále s Freiburgem (3:2 po prodloužení) sledoval z tribuny, ligové finále s Dortmundem (3:1) už z lavičky. „Hrálo se na neutrální půdě, přišlo přes pět tisíc fanoušků, většina z Borussie, měli to blíž. Ale i od nás jich dorazilo dost,“ kochal se Honajzer. „Doufal jsem, že nastoupím, ale i tak jsem rád, že jsem se vešel do nominace na zápas. „Po celou sezonu jsem s týmem byl, myslím, že jsme na úspěchu nějakou zásluhu také měl.“

Devatenáctka Hoffenheimu prožila sezonu snů, víc dokázat nemohla. Double má poprvé v dějinách. „Ani nebyl čas na pořádné oslavy. Hned po finále jsme měli rozlučku s hráči, kteří odchází, den nato už jsme se vraceli každý domů. Ale všichni jsou na nás hrdí.“

foto: © TSG Hoffenheim

Aby ne, když mladíci mistrovský titul ukořistili po deseti letech. Navázali tak na úspěch tehdy neznámého kouče Julia Nagelsmanna, který pak uspěl i s áčkem Hoffenheimu a přes Lipsko a Bayern Mnichov se vyšvihl až k německé reprezentaci.

„My jsme měli také dobrého trenéra. Vůbec jsem ho neznal, přišel z Ameriky, kde vedl Philadelphii U17, předtím Lipsko. Chtěl, ať hrajeme agresivně. A my bojovali jeden za druhého. Šlo ho hodně slyšet, zároveň nás podpořil. Byl takový svůj,“ okomentoval Honajzer osobu trenéra Tobiase Nubbemeyera.

Ve volných chvílích se mladý Čech věnoval studiu. Připravoval se na zkoušky na ostravském sportovním gymnáziu. „Náš učitel němčiny chtěl, ať si na konci roku uděláme jazykový certifikát. Možná se dá použít také u maturity, která mě čeká za dva roky,“ uvažuje. „Zároveň jsem v Německu zahájil v angličtině autoškolu. Dostal jsem aplikaci a učím se, pak půjdu na teorie a až potom začnou jízdy,“ dodává.

V klubu jsou každopádně nadšení z jeho cílevědomosti mimo fotbalové hřiště, ale také z přístupu k fotbalu v době zranění. „Doufám, že jsem si už smůlu vybral. Ročník 2005 nám teď odešel, takže by tým měl stát na nás starších. Trenér si zakládá na tvrdé práci; kdo dře, hraje. Já se i přes zdravotní komplikace snažím držet krok s ostatními a myslím, že se mi to daří.“

Inspiraci má mladý Čech ohromnou i v tom, že může pravidelně sledovat svého krajana a klubovou legendu Pavla Kadeřábka. Na jaře pak byl v Hoffenheimu i další Čech David Jurásek. „Na pár zápasech jsem se byl podívat. S Juráskem jsem se osobně nepotkal, s Kadeřábkem ano. On je držák Hoffenheimu, hraje si to svoje. Oba předváděli výborné výkony,“ poklonil se krajanům. Se starším z nich zašel i na večeři, kde dostal pár dobrých rad. „Prý o mě slyšel jen dobré věci a popřál mi, ať mi drží zdraví. Sympaťák,“ dodal Honajzer, jehož stejně jako Kadeřábka zastupuje agentura Sport Invest.