eFotbal

Baník jako vstupní brána do zahraničí. TOP 3 ostravské ikony, které přivítala cizina s otevřenou náručí

Baník jako vstupní brána do zahraničí. TOP 3 ostravské ikony, které přivítala cizina s otevřenou náručí
Baník jako vstupní brána do zahraničí. TOP 3 ostravské ikony, které přivítala cizina s otevřenou náručíFlashscore
Na začátku milénia patřil Baník mezi úspěšné ligové celky, což korunoval v roce 2004 ziskem titulu. V tehdejší době se prezentovalo na perfektní úrovni několik fotbalistů a dokonce i z Baníku se dalo odejít do v Evropě mnohem zvučnějších celků. Jako se to podařilo těmto třem borcům...
Reklama
Reklama
Milan Baroš, 2002, Baník Ostrava – Liverpool FC

O nejznámější a doposud nejvýnosnější přestup do ciziny se už v roce 2002 postaral Milan Baroš. Rodák z Vigantic, který byl v Baníku už od svých dvanácti let, byl natolik velkým fotbalovým úkazem, že si jej nemohl nevšimnout velikán z Anglie.

Chtíč Liverpoolu, který v mladém útočníkovi viděl velký potenciál, byl natolik velký, že se nabídnutých sedm milionů euro nedalo odmítnout. A že se tehdy jednalo o vysokou částku, o tom nemůže být pochyb, protože i dnes se jedná o vysokou sumu.

V Liverpoolu se Baroš určitě neztratil a společně s Vladimírem Šmicerem, který byl u Reds o tři roky déle, zanechával v Anglii velmi příjemnou českou stopu. Odehrál na 68 ligových zápasů a vsítil 19 branek. 

Po příchodu Rafaela Beniteze a výhře v Lize mistrů ale upadl v nemilost a odešel do Birminghamu, konkrétně do tamní Aston Villy.

Od té doby se nejlepší střelec EURO 2004 poměrně trápil. Klid nenašel ani po přestupu do Lyonu, ani na hostování v Portsmouthu. Do varu se dostal až v Turecku, kde zakotvil od roku 2008 do roku 2013 a stal se velmi oblíbeným. Vždyť v dresu Galatasaraye nasázel parádních 48 ligových branek v 93 zápasech. 

Po návratu do Baníku ještě na jeden rok odešel do Anatalye, ale po roce se zase vrátil. Neunesl však špatnou situaci Baníku a nezůstal mu věrný. Přestoupil do Mladé Boleslavi a pak do Liberce. K návratu svolil až po změně ve vlastnictví klubu. 

V roce 2020 ukončil druhý nejlepší reprezentační střelec České republiky kariéru, ale jen tu profesionální. Doposud je možné jeho fotbalové umění vídat v jeho rodných Viganticích.

Zdroj: Profimedia.cz

Václav Svěrkoš, 2003, Baník Ostrava - Borussia Moenchengladbach

Jen rok po přestupu Milana Baroše do Liverpoolu se usmálo štěstí na dalšího nevídaného útočníka ostravského Baníku Václava Svěrkoše. Vyhlédl si ho bundesligový Gladbach, a také byl ochoten solidně zaplatit. Do Ostravy za něj obratem poslal 1,6 milionů euro.

Tři roky strávené v Borussii okořenil sedmnácti brankami v 76 ligových zápasech. Ke konci své štace ale už prostor nedostával a odešel hostovat do Herthy Berlín a Austrie Vídeň. Odtud už západní vítr nechytil a vydal se zpět do Baníku.

Pro Baník to byl jednoznačně výdělečný krok. Z Gladbachu vykoupil Svěrkoše za 300 tisíc euro a jen o dvě léta později ho znovu prodal do ciziny, tentokrát do francouzského FC Sochaux za 2,5 milionů euro. A i ve Francii byl platným hráčem. V Ligue 1 nasázel celkem deset branek.

Ke konci ale stejně jako v Německu hostoval, tentokrát v teple řeckého kraje, kde posílil Panionis. A po hostování opět táhl do milované Ostravy.

Bohužel měl Svěrkoš vážnější problémy s kolenem a již na rozlučce Marka Jankulovskiho v roce 2012 svým způsobem nastala i jeho rozlučka, protože jen o dva roky později ukončil v pouhých třiceti letech kariéru.

Foto: FC Baník Ostrava

Jan Laštůvka, 2004, Baník Ostrava – Šachťar Doněck

Jediným zástupcem, kterého v Baníku můžeme stále vídat a to i s kapitánskou páskou na ruce, je brankář Jan Laštůvka. Obrovská osobnost Baníku i ve čtyřiceti letech patří mezi ty, kteří se špatně nahrazují.

Havířovský rodák a odchovanec Karviné do Ostravy přišel jen po třech profesionálně odchytaných zápasech. A v Baníku začínala jeho kariéra legendy. Velkým podílem přispěl k zisku titulu v roce 2004 a rázem z něj byl cizinecký legionář.

Za dva a půl milionu euro odešel do Šachťaru Doněck, kde ale narazil na konkurenci v podobě slavného chorvatského brankáře Stipe Pletikosy. Na pozici jedničky se přes něj nedostal, v roce 2006 tedy odešel hostovat do Fulhamu. 

Ani Premier League se neukázala jako ideální a následující sezonu tak hostoval v Bochumi, kde si konečně zachytal v pětadvaceti ligových zápasech. Na ukrajinský návrat to ale stále nevypadalo, a proto i v dalším roce hostoval.

Po neúspěchu ve Fulhamu zkusil štěstí v jiném londýnském celku West Hamu United. Znovu bez odezvy, navíc neodehrál ani jeden ligový mač, ve Fulhamu nastoupil aspoň k osmi. Když ho tedy mohl Šachťar prodat navíc s marží za 3 miliony eur do Dnipra Dněpropetrovsku, byly šťastny obě dvě strany.

V Dnipru se stal Laštůvka konečně brankářem číslo jedna. Po sedmi letech a odchytaných 103 ligových zápasech se mohl s úsměvem na tváři vrátit domů do Karviné.

Jenže kvality Laštůvky byly i na Karvinou příliš velké, a když se ozvala Slavia, jen hlupák by nepřijal. Navíc se stal rychlou náhradou za odcházejícího Jiřího Pavlenku, proto odchytal celou půlku sezóny.

Laštůvka se ale jako správný patriot do Slezska vrátil. Od roku 2018 je v Baníku, stále nekončí a stále patří mezi obrovské opory. Navíc se zdá, že minimálně v Baníku nemá ani adekvátní náhradu. I v pokročilém věku odhaduje server transfermarkt.com přestupovou částku Laštůvky na 150 tisíc eur.

Foto: FC Baník Ostrava