Chodilo se na Belaida, Berkovce, Řezníčka, Zavadila, Jiráčka i Váchu. Podrobné ohlédnutí za druholigovou sezonou

16. Viktoria Žižkov 18 bodů

První tým, co sestoupil a sezónou se doslova protrápil. Pouhé tři vítězství v žádné soutěži ještě nikomu nezaručily záchranu. Přitom začátek vypadal celkem slušně po 5 zápasech 7 bodů a skalpy exligového mužstva z Příbrami a rezervy Sparty, jenže to bylo až do posledního kola v kolonce výher všechno. Mužstvu nepomohli ani zkušení hráči se zkušenostmi z první ligy jako Voltr, Bazal, Švenger, Súkenník, Soungole, ale i Březina, který ještě loni skóroval v dresu Opavy.  Na lavičce se za tu dobu vystřídali čtyři trenéři a ani legendární kouč Martin Pulpit nezachránil Viktorku před pádem do ČFL. Ještě před sešupem o patro níž však Pražané rozhodli o umístění týmů na barážových pozicích, když v posledním kole porazili 3:1 Líšeň.

15. Ústí nad Labem 28 bodů 

Na druhé sestupové pozici skončil celek ze severu Čech. Jedenácté místo po podzimní části a s tím i spojený start do druhé poloviny soutěže, možná v Severočeších zanechal pocit bezstarostnosti, protože jinak si nelze vysvětlit tak špatné výsledky v jarní části, která působila až "odfláknutě". Mise bratrů Jarolímů proto skončila ve 25. kole po prohře 3:0 na hřišti Vlašimi. Na pozici hlavního trenéra nastoupil zkušený stratég Martin Hašek, jenž už nedokázal zabránit pádu z F:NL. Jako pozitivum můžeme označit střelce 9 gólů Ladislava Krobota propůjčeného před sezónou z Mladé Boleslavi.

14. Třinec 33 bodů

Záchrana vybojovaná v domácím prostředí. Tak lze krátce shrnout letošní působení mužstva v blízkosti Polských hranic. Kde taky jinde shánět potřebné body k jistotě startu v nadcházejícím ročníku téže tabulky než na svém stadionu. Mančaft Martina Zbončáka, působící ho v Třinci od 6. kola, kdy převzal žezlo po Františku Strakovi, vytrhla trn z paty především šňůra tří vítězných zápasů doma v řadě a jarní domácí neporazitelnost. Hru také oživil svým příchodem v zimní přestávce navrátilec útočník René Dedič, jeho Třinecká statistika je 12 zápasů 6 branek.   

13. Příbram 35 bodů

Tým, který loni bylo možné vídat v elitní soutěži, letos až nebezpečně laškoval na pozicích sousedících s padákem z F:NL. V obecné rovině se skoro automaticky u exligisty očekává okamžitý útok na rychlý návrat zpět, to se ale v Příbrami nekonalo. Ani u Litavky se tedy neobešly bez výměny hlavního kouče, proto v listopadu Valachoviče nahradily Zápotočným. Středočeši v sezóně na sebe nejvíce upozornili, avšak ne předvedenou hrou, jak by se dalo čekat, ale nechvalně známým videem, kde odpovídají na dotaz ohledně ženského fotbalu.

12. Vyškov 35 bodů

Nováček ve své historicky první účasti ve druhé nejvyšší lize splnil své cíle nad očekávání. Družina Jana Trousila před sezónou narychlo poskládaná, si držela až na pomalejší začátek stálou výkonnost. Své domácí zápasy hrané na legendárním Drnovickém stadionu měly své kouzlo. Vyvrcholením celé sezóny bylo utkání se Zbrojovkou Brno, které při velmi dobré divácké kulise neslo i nádech nostalgie z let minulých. 

11. Prostějov 37 bodů

Velmi dobrá první polovina soutěže, skoro až s možností myšlenek na baráž, na kterou se ztrácely jenom 2 body. Jenže ve druhé části to bylo hodně slabé, a kdyby SK nemělo nasbíráno z podzimu možná končí na sestupové příčce. Nejhorší obrana jara je tomu důkazem. Začátek s trenérem Jarošíkem, jenž posléze povýšil do prvoligových Teplic. Pokračování s koučem Šmejkalem a od nového ročníku povede mužstvo opět oblíbený Pavel Šustr. Nový šéf lavičky a příslib rekonstrukce stadionu s prvoligovými parametry jsou pozitivní vyhlídky Prostějova pro další působení.

10. Chrudim 38 bodů

Statečný klub z Pardubicka, který už čtvrtou sezónu působí ve druhé nejvyšší lize, si pomalu může říkat tradiční. Měl po podzimu pouze 13 bodů a situace byla kritická. Ovšem za jarní část si Chrudimští zaslouží absolutorium. Záchrana, zisk 25 bodů, pouze 8 obdržených branek a velice úspěšné půlroční hostování brankáře Jiřího Flodera zapůjčeného z Brněnské Zbrojovky, to jsou superlativa jimiž se může chlubit mužstvo pod vedením Radka Kronďáka. K Floderovi ještě třeba říct, že získal cenu hráče měsíce dubna. Celkem za půlrok stihl ve 13 zápasech vychytat 9 čistých kont.    

9. Dukla Praha 39 bodů

Třetí nejúspěšnější český klub v počtu titulů, již nějakou dobu působící ve druhé lize se usadil ve středu tabulky, což není to s čím by byly Na Julisce rozhodně spokojeni. Letošní charakteristika počínání Dukly by se dala nazvat slovy kolísavá a neudržitelná výkonnost. Série slušných výsledků střídaly série velmi špatné. Pražané až do 7. kola drželi 1.místo, avšak potom následovala řada 7 zápasů s velmi malým ziskem pouhých 4 bodů. Takové výpadky a velké množství remíz nemohou v budoucnu stačit na pozice nejvyšší.

8. Táborsko 40 bodů

Dokonalá rovnováha, tak se dá s trochou nadsázky nazvat Jihočeské mužstvo s bilancí 30 zápasů, 10 výher, 10 remíz, 10 proher se skóre 33:34. Výše zmíněné statistiky znamenají umístění přímo v samotném středu tabulky F:NL. Tým, jenž vede Lotyšský trenér Sergejs Golubevs, nakonec jak bylo avizováno v zimní přípravě na toužebné šesté místo s rozdílem 5 bodů nedosáhl, ale i tak může být hlavní kouč spokojený třeba s vyrovnanou dvojicí mladých brankářů Adamem Zadražilem a Šimonem Pecháčkem, který dokonce vyhrál cenu hráče měsíce září. Oba gólmani se objevili mezi třemi tyčemi shodně každý ve třinácti zápasech a dohromady vychytali 11 čistých kont. Povedlo se ještě hostování dévitigólového střelce Mohameda Tijaniho z Ostravského Baníku.

7. Jihlava 42 bodů

Po velmi slibném začátku přišel čtyřgólový direkt od Zbrojovky a jejího střelce Jakuba Řezníčka, ovšem od té doby už Jihlavští 4 góly nikdy nedostali a vlastně celou sezónu se mohli spolehnout na pevnou defensivu. Na co se ale spolehnout nemohli, bylo střílení branek. V tomto ukazateli silně zaostali za celou soutěží a vstřelili stejně branek jako třeba poslední Žižkov. Krátkou epizodu si v Jihlavě také zkusil dobře známý fotbalista Tijani Belaid, kterého si veřejnost pamatuje z působení ve Slavii Praha.  Vysočina se v poslední době zaměřila převážně na vlastní odchovance. Věkový průměr týmu je 23 let.  

6. Varnsdorf 45 bodů

Severočeši si svoje uhráli a nebýt některých zápasů do kterých vstupovali jako favorité a ztratili, mohli pomýšlet ještě trochu výše. Nejvíce asi budou mrzet domácí porážka s Chrudimí nebo venkovní ztráty ve Vyškově, Třinci či Ústí nad Labem. Pozitivem je i s 15 góly na kontě útočník Bojan Dordić, jenž se stal druhým nejlepším kanonýrem celé soutěže a hráčem měsíce března. V příštím ročníku povede mužstvo nový trenér Miroslav Holeňák, do nedávna asistent v Liberci.

5. Sparta Praha B 46 bodů

Mladíci ze Strahova sice jak už bylo několikrát zmiňováno postoupit nemohli, avšak celkové umístění v první trojce bylo více než motivující. Nakonec z toho bylo páté místo, které je nejlepší umístění ze všech B-týmů ve druhé nejvyšší lize od sezóny 2004/05, kdy na stejné pozici skončila rezerva Brna. 

Spousta mladých hráčů na sebe upozornilo. Třeba Matyáš Kozák, jenž se stal nejlepším střelcem týmu se 12 trefami. Družina Michala Horňáka zatápěla téměř všem a ukázala, že se s ní musí v příštích ročnících počítat.

4. Líšeň 50 bodů

Marvani byli blízko. Chyběl jim jediný bod k barážovému dvojutkání o první ligu. Nevyšlo to sice o vlásek, ale i tak se jedná o úspěšný ročník s řadou pozitiv. Silný, Kučera, Rolinek je trojice hráčů, kteří si svými výkony vysloužili v zimní přestávce přestup do klubů z Fortuna:ligy a klub za jejich přesuny vyinkasoval nemalé kompenzace. Líšeň jako jediný mančaft získala všechny 3 body za vítězství ze stadionu svého městského souseda Zbrojovky Brno. Ve statistikách patří uvést 12 čistých kont brankáře Vlastimila Veselého, na kterých má také ovšem velký podíl i druhá nejlepší obrana soutěže s pouze 33 inkasovanými a 11 přesných zásahů Jaroslava Málka, jenž za 3 sezóny v Líšeňském dresu dohromady zaznamenal už 26 branek.

3. Opava 51 bodů

Rozjezd byl pomalý, naproti tomu cílová rovinka stála za to. Po desátém kole se Slezané krčili na 11.místě a málo kdo čekal, že by se ještě mohli porvat v baráži o postup. Jenže Roman West a jeho mužstvo pak začalo sbírat body jak na běžícím páse a i s trochou štěstí skončilo na třetí pozici. V barážovém dvojutkání srdnatě bojující SFC nakonec nedokázalo přetlačit ligového soupeře z Vršovic, ovšem zanechalo velmi dobrý dojem zejména z prvního zápasu, kdy bylo herně lepší než prvoligová Bohemka, přičemž z toho byla jenom těsná prohra. Pro nadcházející přestupové okno na sebe především upozornili Tomáš Digaňa, Denis Darmovzal či Matěj Helešic. Opava se chce v budoucnu primárně soustředit na vlastní odchovance.

2. Vlašim 53 bodů

Před sezónou navázaná spolupráce se Slavií Praha přinesla ovoce hned v prvním roce. Dokonce již v zimní pauze byl sešívanými z hostování stažen nejlepší střelec Středočechů Denis Alijagic. Střeleckým náhradníkem se za něj stal v jarní části s 9 góly Jan Suchan. Tým Martina Hyského si téměř celou sezónu držel stálou výkonnost. V rozhodujícím zápase doma s Opavou dokázal zvítězit a postoupit do baráže. Teplický soupeř však překvapení nepřipustil a s celkovým skóre 5:2 si uchoval účast ve Fortuna lize i v nadcházejícím ročníku. Avšak Vlašimští zažilí i tak letos jednu z nejlepších sezón ve své historii. 

1.  Zbrojovka Brno 69 bodů

Jediný tým, který před sezónou ohlásil útok na přímý postup, šel po něm od samého začátku a také ho i dosáhl. Nejvíce získaných bodů na domácím i venkovním hřišti a k tomu nejlepší střelec soutěže s 18 trefami Jakub Řezníček. Ne každé 3 body byly přesvědčivé a často se vyhrávalo pouze o jedinou branku, ale to celkové prvenství nijak nesráží. Kouč Richard Dostálek tak po roce vrátil flintu mezi elitu a může tak vyhlížet opět prvoligové soupeře. Otázka ovšem zůstává, zdali současný hráčský kádr má na to udržet se v první lize. Tam se jakékoliv zaváhání okamžitě trestá a Brňané si už nemohou dovolit takové množství chyb jako letos, protože rozdíl v kvalitě našich dvou profesionálních lig je enormní.