První světová válka (28. července 1914 - 11. listopadu 1918) byla jedním z nejhorších vojenských konfliktů v dějinách lidstva. Přesto hned v prvním roce došlo k zázračnému okamžiku, kdy obě válčící strany na chvíli složily zbraně a nepřátelští vojáci dokonce našli společnou řeč.
Stalo se tak o Vánocích 1914 na západní frontě poblíž města Ypres ve Flandrech. Bitvy v západní Belgii se zúčastnilo zhruba 100 tisíc britských a německých vojáků, ale zabíjení na Vánoce ustalo. Němci prý na své zákopy umístili svíčky a začali zpívat vánoční koledy.
Britové odpověděli zpěvem vlastních koled. Obě strany pak na sebe navzájem pokřikovaly vánoční pozdravy. Následně němečtí vojáci vyšli ze svých zákopů beze zbraní a vyzvali Brity, aby se k nim připojili.
V zemi nikoho si začali vyměňovat drobné dárky, jako jsou potraviny, tabák, alkohol a další suvenýry. Dělostřelectvo utichlo. Příměří také umožnilo pohřebním skupinám odnést nedávno zabité vojáky zpět za své linie.
Dalším způsobem, jak spolu obě strany trávily čas během příměří, bylo vzájemné hraní fotbalových zápasů. To dokládá řada pamětníků i písemných pramenů, včetně dobového tisku. V dopise válečného lékaře, zveřejněném v deníku The Times 1. ledna 1915, se uvádí, že "před zákopy se mezi nimi a námi hrál fotbalový zápas".
Bylo sehráno ještě několik dalších zápasů. Vojáci se fotbalem bavili a zapomněli, že ještě před několika hodinami se snažili navzájem zabít. Na některých místech fronty trvalo vánoční příměří jen do Štědrého dne, jinde údajně až do Nového roku. Pak válka pokračovala.
Fotbal prokázal svou magickou a mírotvornou sílu i v několika dalších ozbrojených konfliktech. Dokáže sjednotit dva zcela odlišné tábory, a to i v těch nejvypjatějších okamžicích. Využijme této příležitosti a přemýšlejme tímto způsobem nejen o Vánocích.