Gólman Stejskal vyrostl v oporu Tirolu. V týmu mám větší slovo, nebojím se role vůdce, tvrdí

Rok utekl jako voda, kdy jsme spolu naposledy mluvili. V Tirolu zůstáváte jedničkou, co na uplynulých dvanáct měsíců říkáte?

"Byl to úspěšný rok. Do jara jsme šli v pozici, kdy jsme měli celkem málo bodů, ale nakonec jsme byli tři kola před koncem zachránění, což bylo fajn. Navíc já jsem odchytal všechny zápasy, takže to fakt bylo dobré. V létě po jedenácti letech skončil trenér, nový kouč je mladší, odstartovala nová éra, myslím, že si to celkově sedlo. Máme šestnáct bodů, což je i trochu nad plán."

Nový trenér, to je vždycky velký zásah. Změnilo se něco pro vás?

"Jsme menší klub, takže si vedení dalo opravdu záležet, aby dobře zapadl a povedlo se to. Moje pozice se nezměnila, je pořád pevná, chytám zápasy. Co je jiné, tak si mohu dovolit hrát hodně na riziko. Preferujeme rozehrávku po zemi, změnili jsme rozestavení, hrajeme na tři vzadu. Snažíme se soupeře trochu nalákat a pak třeba vepředu využít situace jeden na jednoho."

Vnímáte nějaký posun z osobního hlediska?

"Minulá sezona byla vlastně moje premiérová v pozici jedničky. Všechno jsem poznával, jak hrají soupeři. Teď už je to jiné, osahal jsem si to. Řekl bych, že i v kabině mám větší slovo."

To je celkem příjemná a poměrně zásadní novinka, když vás jako cizince, a navíc mladého hráče pasují do téhle role, co?

"Já už jsem vlastně při zranění pár kluků na jaře také byl kapitánem týmu. Teď se všechno změnilo v tom, že jsem v týmové radě, takže řešíme to, co se děje v týmu. Musím říct, že jsem typově člověk, co se rád pasuje do role takového vůdce, když je třeba, řeknu si svoje."

Na tabulku se vám jistě kouká lépe než před rokem, že?

"Kouká se dobře. K těm šestnácti bodům, co máme, jsem vlastně přidal pět čistých kont. V minulé sezoně jsem měl čtyři, první snad ve dvacátém kole. Ale pořád máme na zřeteli, že se bude liga půlit, takže je před námi ještě těžká práce."

Na druhou stranu rozdíly v tabulce nejsou velké, takže úplně na velkou oslavu to není. Nebo to v klubu berou jako úspěch?

"Stoprocentně je to bráno jako úspěch. Ambice jsme měli vyšší, což jsme potvrdili. Na druhou stranu je v téhle sezoně liga extrémně vyrovnaná a v každém kole dojde na jedno, či dvě překvapení. I my jsme třeba remizovali s Rapidem a se Salcburkem."

Ale také se prohrálo třeba s Grazer AK, který je předposlední, to mrzí, že?

"Je to takový typický znak podzimu v našem podání. Třeba jsme udělali jeden dobrý výsledek, ale nepodařilo se nám na něj navázat dalším. Neřekl bych, že tam byly výkyvy ve výkonech, ale třeba přišla nějaká individuální chyba, nebo se nám nedařilo v koncovce a projevilo se to na výsledku."

S vaším bývalým klubem ze Salcburku jste hráli v září na jeho stadionu 0:0, to vás muselo zahřát u srdce, že?

"Pochopitelně jsem z toho měl dobrý pocit. Ten zápas se povedl nejen mně, ale vyšlo to celému týmu skvěle. Možná jsem tam měl dva, tři složitější zákroky. Taky chci říct, že to nebylo tak, že by soupeř měl drtivé držení míče, fakt jsme to utkání zvládli odehrát velmi slušně. "

V Salcburku asi spokojení při pohledu na tabulku nejsou, že?

"Klub prochází určitými změnami. Vyměnili teď trenéra. Podzim z jejich pohledu nebyl určitě optimální, pořád si ale myslím, že do toho na jaře šlápnou a ještě zabojují o mistrovský titul. Salcburk je pořád slavnou značkou, mají zvuk. A mají i kvalitu. My jsme sice v lize uhráli tu remízu, ale v poháru nás porazili 3:0…"

Nad vaším bývalým klubem vyhrála v Lize mistrů i Sparta, kterou ale po té výhře stihla krize. Mělo to v Rakousku nějaký ohlas?

"Sparta s nimi hrála zrovna zápas před námi, takže na to utkání se koukal celý náš tým. Zdá se mi, že oni v téhle sezoně upustili od toho, co zdobí jejich DNA. Snažili se hrát pozměněným stylem a dohnalo je to. Pořád je to ale dobrá značka a tým, co zaslouží respekt. A co se týče ohlasu, že prohráli se Spartou. Četl jsem, co se psalo v médiích, ale nic zvláštního se tu po té prohře nedělo."

Kvalitu rakouské ligy jste naposledy chválil, změnilo se něco?

"Já bych řekl, že kvalitou šla soutěž ještě nahoru. Podívejte se na to, že vlastně třetina klubů je v pohárové Evropě a jak si vede. Navíc se do ligy vrátil tradiční klub Grazer AK, takže bych to viděl tak, že se vážně liga ještě zkvalitnila."

Zmiňoval jste ale, že na vás nechodí moc diváků, polepšili se alespoň trochu?

"Ani bych neřekl. Na nás chodí fakt hlavně známí, rodinní příslušníci. Cesta by snad byla, kdyby se povedlo rekonstruovat původní stadion, ale je to složité. Takže zatím je to tak, že se z pohledu fanoušků těšíme na zápasy venku. Nebo na utkání, když k nám přijede špička rakouské ligy, s níž přijedou i fanoušci."

Minule jste si chválil dovolenou v Ománu, máte v plánu opět nějakou zajímavou destinaci?

"Letos zůstanu na Vánoce hlavně v Česku. Po Vánocích se s kamarádem podíváme do Itálie na fotbal. Zvažovali jsme, zda letět do Londýna, nebo dát Itálii a vyhrál to u nás zápas AC Milán – AS Řím. Těším se na to, snad nebude velká zima."

Přál jste si záchranu klubu, teď vás dělí sedm bodů od skupiny o titul. Bude to tajné přání do roku 2025? Co by se muselo stát, aby to vyšlo?

"Tady je třeba vidět, že do doby, než se liga rozdělí, chybí už jen šest kol. A navíc soupeře, co jsou v tabulce pod námi už máme za sebou, už jsme s nimi hráli dvakrát. Takže los máme náročný a budeme rádi za každý bod, který se nám teď povede uhrát."

Takže budete skromní a hlavní bude klidnější cesta za záchranou?

"Jednou se už klubu v posledních letech povedlo se do té šestky dostat, ale vážně bude fajn, když se nám povede zachránit a bude to ještě klidnější než před rokem."

Jak si je kromě návštěvy vánoční volno užijete?

"Budu v Brně s rodinou. Ke štědrovečerní večeři si dávám vždy řízek s kaší, rodiče klasicky salát. Určitě dojde i na cukroví, to k vánočním svátkům taky prostě patří. Užiju si to s nejbližšími. Během sezony se moc nevidíme. Taky ale budu plnit tréninkový program. Čeká mě běhání, u toho trošku trpím, abych zvládl a držel tempo, které mají hráči předepsané. (směje se) Když si jde člověk zacvičit, tak je to v pohodě, to jdu třeba s kamarády."

Když jste zmínil Brno, tak tam se z fotbalového pohledu stalo v roce 2024 dost věcí a další se dají čekat. A to jak ve Zbrojovce, tak v Líšni. Co na to říkáte?

"Co se týče Líšně, tak tam jsem to moc nesledoval, ale vím, že tam jde trenér Vrba. Zbrojovku sleduji pochopitelně více, byl jsem tam celé dětství. Uvidíme, jak to dopadne, snad se to všechno otáčí do pozitivna. Přivedli se noví lidé, snad se to už na jaře projeví k lepšímu."

Mimochodem, jste pořád mladý. Existuje nějaký vysněný dárek, který jste třeba ještě k Vánocům nedostal? 

"Když po něčem fakt toužím, tak si to radši koupím sám a nespoléhám na to, že tu věc dostanu. (směje se). Sám naopak budu chtít dárky překvapit ostatní."

Poslední otázka míří k reprezentaci. Jednadvacítku čeká Euro na Slovensku, vaše kariéra sice letí vzhůru, ale vy v nominacích nefigurujete. Konkurence je třeba v podobě Antonína Kinského velká, ale jaká je situace ohledně národního týmu?

"Za poslední rok jsem nedostal žádnou pozvánku, takže moc nepočítám s tím, že by se mi někdo ozval a třeba bych se měl objevit na tom Euru. Je to věcí trenérů, koho od týmu vezmou. Já se snažím chytat co nejlépe v klubu, a když se nikdo neozve, tak mám prostě během reprezentační pauzy volno a jedu domů za rodinou."