Byla to šance, jaká se neodmítá. Vidět šlágr německé ligy stálo za to. A světe div se, když se redaktor eFotbalu usadil v sektoru za jednou z branek, nestačil se divit. Už před výkopem. "Jé, vy jste Češi, my jsme ze Slovenska," překvapí už při příchodu na místa fanda, který sedí hned vedle. Na utkání přijel s manželkou a zjevně drží palce domácímu Bayernu.
To ale není všechno. I na druhé straně od mého sedadla se ozývá čeština. Všímám si toho chvíli před poločasem, kdy za stavu 0:0 osloví fanda kolegu v mikině Sparty. "Není to lepší na Letné?" vyzvídá. Odpověď dostane jasnou: "Není. Ale gól do šatny by padnout mohl," vysloví přání, které ale nenajde naplnění.
Kolem v narvaných ochozech vládne červená barva dresů Bayernu, který mašíruje za titulem. O žlutočernou kombinaci konkurenta z Dortmundu ale také není nouze. Rivalita je velká, ale kromě škádlení žádná známka po nějaké nevraživosti. Oba kotle se dokonce na chvíli spojí, když střídavě skandují heslo "F*ck RB," na důkaz toho, že klub z Lipska patří na bundesligové scéně mezi nejméně oblíbené.
V domácím táboře je pochopitelně nervozita. Stav 0:0 není tím, co by chtěli fandové Bayernu vidět. Konkurent z Leverkusenu přece remizoval, je šance znovu uniknout. "Titul už musíme udělat, musíme vyhrát i nad Dortmundem," přeje si v poločasové pauze u Bratwurstu za pět euro fanynka v dresu Thomase Müllera. Po špatné náladě ale není ani památky, všechno šlape, jak má a o 75 000 fanoušků je dobře postaráno.
Po pauze přijdou i góly. Když se vracíme do hlediště, vítá nás slovenský fanda slovy: "Bratia jsou tady." Československé vazby z minulosti prostě nejde jen tak zpřetrhat. Sám se diví tomu, že v Allianz Areně došlo k nebývalé koncentraci fandů z Čech a Slovenska. Čeština je totiž slyšet i z řady nad námi. "Dostal jsem lístky jako odměnu od své bankéřky Lucie, skvělý zážitek," posílá Slovák na dálku poděkování do Prahy.
Pohodový večer ubíhá a najednou je zápas u konce. Pár jedinců v předtuše zácpy u výjezdu ze stadionu nevydrží do poslední minuty. Československá skupina zůstane na svých místech. "Škoda, že nepadl pátý gól. Ale i čtyři gólíky jsou dobré," shrne své dojmy další český fanda. "Tak zase někdy," rozloučí se s krajany.
Jediný drobný kaz přichází až dlouho po závěrečném hvizdu. Nekonečná zácpa při odjezdu je zničující. V koloně uvízne naše auto na stejně dlouhou dobu, jak byl čas strávený v hledišti. Vše je bitvou o centimetry a platí, že odvážnému štěstí přeje. Nakonec ale i tahle peripetie má šťastný konec a všichni si jistě řeknou, že vidět takový zápas, stálo za to. A fanda v mikině Sparty může v neděli porovnat, jak to tedy vlastně s tou atmosférou v Mnichově a na Letné…