Když sportovní ředitel Tomáš Rosický na začátku roku vysvětloval konec Jense Askoua na postu asistenta trenéra, hlavní důvody byly defenzivní potíže Sparty během podzimu. “Všechno jsme si analyzovali a došli jsme k tomuto závěru,” pronesl tehdy a dodal, že nyní za obranu zodpovídá Michal Vávra.
O něm bývalý hráč Arsenalu či Dortmundu řekl, že v poslední době zaznamenal obrovský progres a roste v něm jednou zajímavý hlavní trenér. Vávra se okamžitě pustil do práce a během rozhovoru pro Sparta Unlimited odpovídal na dotazy, na čem hodlá v těchto dnech pracovat a v čem se musí Panák a spol. zlepšit.
"V posledním ligovém utkání proti Jablonci byla metrika PPDA, která měří počet přihrávek, jež dovolíme soupeři, než získáme míč či se přeruší akce, jedna z nejnižších. Měli jsme hodnotu 4,82, což pokud není rekord ligy, tak ho určitě atakuje," uvedl nový asistent a pokračoval v odpovědi.
"Zápas hráli hráči, kteří vyhráli dva tituly za sebou, hráli na Euru, na jiných reprezentačních akcích, hráli Ligu mistrů, mají za sebou náročný program. Co to znamená? Svědčí to o tom, že je to jen o nás, jak moc jsme v hlavě připraveni presovat soupeře."
Podle Vávry je tlak na soupeře alfou a omegou pro to, aby byla Sparta znovu úspěšná a mohla pomýšlet na nejvyšší příčky v Chance Lize. "Ve chvíli, kdy budeme v české lize napadat soupeře, tak je jen málo týmů, které se s námi mohou rovnat a defenzivně nás překonávat. V tom cítím asi největší rozdíl mezi minulou a aktuální sezonou," myslí si.
Své tvrzení rozvedl. "Tlak na balon od vrchní řady byl na podzim menší, ale přesně tady to pro Spartu bude v Česku vždy začínat, protože jsme tým, který je v naší lize neustále v presinku."
Sparta první náznaky nátlakové hry předvedla už v přípravném zápase s Malmö, který vyhrála 3:1 a měla pasáže, kdy švédského protivníka několikrát zatlačila a presinkem jej nutila k chybám. Snaha o tlak byla jednoznačná.
"My kvůli tomu částečně i trénujeme, abychom to mohli v zápasech praktikovat. A ten důvod, proč to dvě sezony vypadalo dobře, byl ten, že jsme byli neustále "na lovu".
Neustále jsme soupeře naháněli, dostávali ho pod tlak. Zároveň jsme tím měli hru pod kontrolou, protože jsme věděli, že i když nezískáme balon, soupeř bude muset nakopávat balony a my mu ho sebereme," říká muž, který se od rozvíjení mladých hráčů přesunul do pozice, kde bude mít daleko větší zodpovědnost.
V realizačním týmu Larse Friise má však ještě jednu nevděčnou roli. Na tréninkových zápasech bere do rukou píšťalku a řídí utkání jako hlavní rozhodčí. Zpětná vazba bývá nekompromisní.
"Hráči mě nesnáší každý den, furt jsou nějaké stížnosti, ale já doufám, že je to jen na hodinu a potom už je to v nějaké rovině," směje se. "Snažím se hráčům říkat, že nejsem rozhodčí, ale snažím se být férový," hájí se.
Odezva od kabiny? Jako dárek k Vánocům mu hráči dali pravidla fotbalu a praporky…