Odchod ze Sparty do Slavie? Chtěl jsem zůstat, Rosický ze mě udělal lháře, tvrdí Plavšič

“Ve Spartě jsem chtěl zůstat. Také trenér Pavel Vrba si moc přál, abych zůstal, protože jsem patřil ke klíčovým hráčům. Ale klub situaci neřešil. Třikrát jsem mluvil se sportovním ředitelem Tomášem Rosickým a žádal o jednání o novém kontraktu, ale pokaždé to skončilo odkládáním a výmluvami,” prozradil Plavšič v rozhovoru pro srbský web Hot Sport. 

“Všichni věděli, že chci zůstat, potřeboval jsem rok v Čechách, abych dostal papíry, ale Rosický se pokaždé vymlouval, že to není na něm, že čeká na klub. A čas tak plynul. Hrál jsem všechno, hrál jsem velmi dobře, ale nevěděl jsem, na čem jsem,“ pokračoval srbský křídelník. 

Celá kauza začala prosakovat ven z klubu, ani to ale Spartu k jednání o nové smlouvě podle Plavšiče nedonutilo. “Tlak novinářů a fanoušků byl obrovský, ale klub přesto nic nepodnikal. Cítil jsem, že mě ve Spartě nechtějí.”

Zlom přišel před poté, kdy byl Plavšič nečekaně vyřazen z kádru. “Měl jsem hrát v základní sestavě, ale když jsme v den zápasu dorazili na stadion, trenér Vrba ke mně přistoupil a řekl mi, ať se ani nesvlékám, že půjdu na tribunu. Bylo na něm vidět, že ho to mrzí, ale rozhodnutí nepřišlo od něj,“ vzpomínal na nepříjemné období Plavšič a přiznal, že v tu chvíli všechno přehodnotil a rozhodl se pro odchod.

“Okamžitě jsem zavolal agentovi Igoru Gluščevičovi (také bývalý hráč Sparty) a řekl mu, co se děje. Byl překvapený. Řekl jsem mu: ‘Igore, já už tady nechci být!‘ I kdyby mi nabídli pětinásobek toho, co jsem měl, hned zítra jim řekněte, že smlouvu neprodloužím,“ prozradil.

V tu chvíli se do celé situace vložila Slavia, které kolem Plavšiče kroužila delší. Jednání byla konkrétní a rychlá a Plavšič se přestupu k úhlavnímu rivalovi nebránil. 

“Trenér i vedení mě chtěli. Na schůzce mi řekli vše, co jsem potřeboval slyšet z fotbalového hlediska. Dal jsem jim své slovo a řekl, že pokud se dohodnou s mým agentem na penězích, od léta jsem jejich,“ řekl devětadvacetiletý Srb, jenž se s vršovickým celkem dohodl i přes to, že věděl, jaký poprask tím způsobí.

“Věděl jsem, že to Rosický později využije a bude se tvářit, že jsem byl se Slavií domluvený od chvíle, kdy o tom média napsala poprvé. Bylo mi to jedno, protože jsem věděl, že mám čisté svědomí a spal jsem klidně. On si nad tím umyl ruce a ze mě udělal lháře. Takový je fotbal, takový je život. Jediné, na čem mi záleží, je, že moje rodina a přátelé znají pravdu,” líčil.

Konec angažmá na Letné ho mrzel, i přes odchod za zvláštních okolností ale na svou první zahraniční štaci vzpomíná částečně i v dobrém. “Mohlo to být lepší, ale jsem spokojený. Naučil jsem se jazyk, poznal Prahu, získal spoustu přátel. A hlavně jsem si vzal nějaké ponaučení ze všeho, co se stalo. Ve Spartě jsem nebyl dostatečně oceněn. Odehrál jsem za ni přes 100 zápasů, v každém jsem ze sebe vydal všechno, i na každém tréninku, a nakonec ze mě udělali lháře a postavili mě proti fanouškům.”

Tlak spojený s přestupem do Slavie ale neustál a v Edenu se neprosadil. Za rok, který ve Slavii strávil naskočil do 24 ligových zápasů, nikdy se ale nedokázal probojovat do základní sestavy. Proto po jediné sezoně odešel na hostování do ostravského Baníku.  

“Hledali jsme nejlepší řešení, než se mi v poslední den přestupového období ozval můj velký kamarád Nemanja Kuzmanovič, který v té době hrál v Baníku, jestli bych jim nepřišel pomoct. Přesvědčil mě, že je to dobrá volba. Moc jsem nepřemýšlel, pro mě bylo hlavně důležité, abych hrál, vrátil se do formy a ukázal, jaký jsem hráč, když naberu sebevědomí a dostanu svobodu,“ řekl. 

A v Baníku opravdu pookřál. Podílel se na 12 gólech a z pohledu produktivity v Ostravě odehrál nejlepší rok v české nejvyšší soutěži. “Fotbalově jsem se cítil nejlépe za celé období v Česku. Získal jsem důvěru a svobodu ve hře, a tu jsem jim na hřišti vrátil,“ připusti. 

V Ostravě přitom neměl ideální startovní pozici, protože přišel jako hráč s minulostí ve dvou největších pražských klubech. “Ten začátek nebyl jednoduchý, protože fanoušci Baníku nemají Spartu a Slavii rádi… Ale mně se podařilo něco, co málokomu,“ řekl spokojeně křídelník, který se aktuálně zotavuje ze zranění a čeká na návrat do sestavy polského Rakówa.