Sparťan Kadlec na vše nestačí. Galacticos ze čtvrté ligy se trápí, už sedmkrát nevyhráli

Naposledy jsme spolu mluvili po posledním podzimním utkání, které jste prohráli na Aritmě. Nikoho v tu chvíli asi nenapadlo, že se výhry nedočkáte ani v dalších šesti jarních duelech, co?

“Důvodů proč se nedaří je samozřejmě víc. Už na podzim jsme dohrávali poslední kola rozbití, kupila se zranění. Co nás bolelo nejvíce, tak, že měli problémy naši ofenzivní hráči. Když vám vypadne Káca (Václav Kadlec), Gabriel, Pohořálek. Chyběl i Pepa Obdržal, to je prostě problém. Vzadu si nějak poradíme, ale v ofenzivě to je složitější.”

Dobrá to jsme se ale vrátili na konec podzimu. Jenže trápení pokračuje a na jaře už máte za sebou šest kol. A na výhru stále čekáte…

“Na prvním tréninku nás bylo dvaadvacet. Ale pak se nám problémy držely vážně celou zimu. Takže se dá říct, že nikdo neodtrénoval celou přípravu, byly tam zápaly plic, nemoci, co se vracely. Kdyby vypadlo třeba i deset hráčů dlouhodobě a ostatní zvládli všechno odtrénovat, tak bychom si asi nějak poradili, ale tady se absence střídaly, což byl problém. Marodi se hlásili skoro každý den.”

Milín má pověst klubu, který nemá problém udělat posilu. Zvažovali jste doplnění kádru?

“Nás je dost. Přišel jen Michael Azilinon z Psár. S ním jsme jednali už v létě, ale pak se zranil a z jeho příchodu sešlo. Tak se realizoval až teď v zimě. Posunuli se i dva mladí kluci z béčka. Až týden před startem jara to začalo vypadat lépe, marodka se vyprazdňovala. Jenže, když neměli hráči odmakanou přípravu, tak to prostě musí být znát.”

A přišly první neúspěchy, které vám na náladě nepřidaly, co?

“Začalo to s béčkem Příbrami. Jejich áčko hrálo dopoledne, takže si proti nám zahráli všichni kluci z lavičky. Vedli jsme o gól, pak jsme soupeři namazali na vyrovnání. Pak tam byla gólová situace, kdy Štechyho kopli do ruky, ale branka platila a my nakonec prohráli 1:3. Příště proti Komárovu musel brzy střídat Kadlec, se sebezapřením dohrál Gabriel a my prohráli 0:1.”

Bez bodu skončil i šlágr s Královým Dvorem, navíc jste nedali ani gól…

"Šli jsme do toho s odhodláním všechno zlomit. Jenže jsme nedali šance, soupeř jednou utekl a uklidil to do šibenice. Ve druhé půli jsme to taky nedotlačili do branky."

Pak přišly alespoň remízové zápasy v Rokycanech a s Českým Krumlovem. Vnímal jste, že se vše může otočit k lepšímu, nebo spíš zmar pokračoval?

“Odpadávali nám další hráči. Gabriel je mimo hru nejspíš až do konce sezony. Obdržal měl antibiotika, chyběl Kadlec. V Rokycanech to skončilo 0:0, bylo to všelijaké, ale stejně jsme měli být nebezpečnější. Ani s Krumlovem to nebylo lepší. Vedli jsme 1:0, ale pak jsme si hloupostí nechali dát gól a druhý byl polovlastní. Brali jsme bod, ale drželo se nás to, co celé jaro. Vepředu nám to nelepí a vzadu přišly chyby.”

Vrcholem byla porážka 1:5 v Přešticích, co se stalo tam?

“Brali jsme ten zápas tak, že si ho půjdeme zahrát bez stresu. Jenže to jsem nečekal, že v osmé minutě budeme prohrávat 0:2. Káca dal sice za chvíli gól, ale v tom utkání bylo všechno špatně. Jeden z obránců si zlomil kotník, zranil se i Soldát, Obdržal…”

Vypadá to, že smůla se vás drží, kdo by to byl řekl po báječném podzimu a vítězné sérii.

“Ta trvala deset zápasů, byly tam i pohárové zápasy, kdy jsme hráli s Vlašimí, Teplicemi. Tam byla pohoda, ale teď nás to prostě doběhlo i zdravotně.”

Přitom máte dál v kádru velká jména, o Milínu se mluvilo jako o Galacticos. Vnímal jste to?

“Máme specifický kádr, kde jsou známá jména. Je třeba si uvědomit, že ti kluci přišli v době, kdy byl Milín v A třídě a oni se přišli fotbalem bavit. Soupeři všechno vnímají, fanoušci si to užívají, přečtou si jména. Možná nám to na startu divize pomohlo, teď nás třeba někdo už přečetl.”

Václav Kadlec je nejlepším střelcem soutěže, jak snáší ty porážky?

“U něj vidíte, kdyby byl zdravý, tak je to hráč, co není v Milíně, ale pořád kope ligu. Zrovna jsem se s ním o všem ráno bavil. Byl naštvaný, že jsme prohráli. Je složité někam jet sto kilometrů, pak tam dostat pět branek a zase jet domů…”

Nebál jste se, že krizi se bude snažit vedení klubu utnout tradičním způsobem, tedy výměnou trenéra?

“Sám jsem se o tom s vedením i s kluky bavil, jestli cítí, že by to byl ten impuls, tak já bych ten krok udělal. S kluky jsem hrál, skončil jsem kvůli zranění. Nechtěl jsem to ale vzdávat sám, že by někdo řekl, když se dařilo, tak jsi tu byl, teď se nevede a odcházíš. Nabídl jsem to vedení, ale tohle řešení nechtěli.”

Co vám v téhle těžké chvíli udělá fotbalovou radost?

“Chodím si zahrát za béčko, tam jsme na jaře všechno vyhráli. A doufám, že už zabere i áčko Milína. Ve středu předehráváme zápas s Hořovicemi, tak snad to přijde.”