Když vás vyhodí po letech z práce, můžete to přijmout dvěma způsoby. Být z toho špatný a trápit se tím, co bude, nebo si uvědomíte, že každý konec je začátek něčeho nového. Například další výzvy, která vás může naplňovat daleko víc, aniž byste to sám tušil.
To není rada z příručky personálního oddělení, ale příběh, který před pár měsíci potkal Luboše Kozla. Tři roky působil ve Slovanu, ale letos jej nové vedení v čele s Ondřejem Kaniou a Janem Nezmarem od týmu odvolalo a přivedlo Radoslava Kováče. Liberec chtěl nastartovat nový projekt, nakoupil spoustu hráčů, změnil fungování v klubu a věří, že se jeho práce v budoucnu zúročí. Zároveň tím ale pomohl vyřešit problém rivalovi, který je za kopcem.
Miroslav Pelta potřeboval najít trenéra. Ne, potřeboval se trefit do trenéra, který nebude s Jabloncem hazardovat ve spodních patrech ligové tabulky, ale pokusí se jej vytáhnout ideálně do klidného středu a když to půjde dobře, dovolí si i na TOP šestku.
A našel ho. Respektive Slovan mu ho přihrál. Jakmile se Kozel ocitl bez práce, Pelta začal úřadovat – 12. května odtrénoval Kozel poslední soutěžní duel s Libercem a 17. června se potvrdila informace o tom, že se po 17 letech vrací tam, kde s trenéřinou v nejvyšší soutěži začínal.
Jeho misi zatím nelze nazvat jinak než úspěšnou. Nechme stranou, že Liberec za Jabloncem zaostává o sedm bodů a zelenobílí mu v derby o sever nastříleli pět branek, Kozel odvádí výbornou práci i napříč celou soutěží. V lize jsou na domácí půdě lepší jen Plzeň a Slavia. Třeba Sparta uhrála za stejný počet zápasů na Letné o dva body méně a to měla Slavii i Plzeň venku. Zato Jablonec hostil na Střelnici velkou trojku, s Plzní dokázal remizovat a jediná dvě domácí utkání prohrál právě jen s pražskými "S".
Pro Kozla mluví i meziroční srovnání s Radoslavem Látalem. Loni touto po 18 odehraných zápasech byl Jablonec v tabulce Chance Ligy na 12. místě. Pod předchozím koučem získal 19 bodů a rozdíl skóre byl minus osm. Dnes? Obrovský kontrast. Severočeši jsou v elitní šestce, mají o 11 bodů více a skóre v plusu (16). Zatímco Kozel je na 30 bodech lehce za polovinou základní části, Látal se na tuto metu dostal až v 30. kole...
Co se změnilo? Když se ptáte lidí kolem Jablonce, jako hlavní důvod vám poví, že přístup k hráčům. Látal působil jako despota, který se vyžívá v neklidu a všichni musí být neustále na špičkách. Památná je jeho kritika například na adresu Matěje Polidara. Slova o tom, že "přišel ze Sparty a není schopný nic vytvořit" tak nějak shrnovala jeho severočeskou etapu.
Kozel působí zcela opačným dojmem, což je obrovský paradox, protože právě jeho přístup měl být jeden z důvodů, proč jej Liberec pustil. Novým šéfům se nelíbilo, jakým stylem s mužstvem pracuje, nepanovala spokojenost s fyzickou připraveností a především komunikací s hráči, kteří v létě žasli nad tím, jak s nimi Kováč s velkým zaujetím vše diskutuje, je upřímný a otevřený, přičemž jim nevadila zvýšená intenzita tréninků.
V Jablonci však Kozlova práce přináší úspěch. "Jsem tu spokojený od první chvíle. Mám pocit, že všichni dělají maximum pro úspěch, což trenér potřebuje. V jarní části v Liberci jsem z tohoto pohledu cítil určitou nedůvěru. Nebylo to tak čistý, jak by to mělo být," vrátil se Kozel po výhře nad Duklou do minulosti.
Oproti Látalovi mu jde k duhu, že patří mezi trenéry, kteří chtějí hrát fotbal. Nevyžívá se v destrukci. Z Michala Berana, který byl poslední dva roky uklizený v Ďolíčku, udělal rozdílového hráče, nad kterým fanoušci znovu žasnou. Aby se však Látalovi nekřivdilo, musí se poznamenat, že Kozel sbírá úspěchy tařka s jeho kádrem. Hráči jako Nemanja Tekijaški, Sebastian Nebyla, Dominik Hollý či David Puškáč zamířili do Jablonce díky vítězi poháru UEFA.
Zatímco schopnost pracovat jako trenér-mentor bývalý reprezentační záložník nepotvrdil, čich na hráče jednoznačně ano a je dost možné, že Jablonce díky tomu zbohatne. Už nějaký týden se mluví o tom, zda by si posun nezasloužil právě zmíněný stoper Tekijaški, dobře se jeví Nebyla či Hollý, kteří patří do slovenské reprezentace do 21 let.
Kozel doufá, že minimálně do léta je Pelta dokáže udržet. Ale znáte to – pokud někdo rád a velmi mistrně umí obchodovat s pražskými "S", je to především jablonecký boss. Pokud však ucítí, že v Kozlovi má výjimečného trenéra, který zvládne s týmem klidně i zabojovat o evropské poháry, byl by zimní výprodej faulem na vlastního…
O faulech, respektive o zákrocích na červené karty, by mohli vyprávět na východě Čech. Hradec Králové doma přivítal Baník a jako dárek Slezané přivezli, respektive nedovezli nejproduktivnějšího hráče Chance Ligy. Ewerton nemohl kvůli zranění nastoupit.
Svěřenci Davida Horejše toho využili tak na půl. Baník v prvním poločase přehrávali, přestříleli a pokud by Adam Vlkanova a Ondřej Mihálik proměnili šance, vedli zaslouženě 2:0. Nestalo se. "Jsem z toho obrovsky zklamaný. Byli jsme lepší, měli jsme vést, ale nakonec nemáme nic," soukal ze sebe frustrovaný Horejš po zápase.
Nedivím se mu. Sledovat, jak obránce Filip Čihák těsně před poločasem svalil k zemi unikajícího Filipa Kubalu a vyfasoval červenou kartu, mluvil bych stejně. Domácí tímto takřka odevzdali zápas do rukou Baníku.
Pro Hradec již pátou (nejvíce s Karvinou v lize) v aktuálním ročníku. Východočeši mají navíc i druhý nejvyšší počet žlutých karet v lize (45), přitom ale ve faulech nefigurují v elitní desítce, naopak mají jich druhý nejmenší počet z celé ligy. Znamená to tedy, že když už se hradecký hráč dopustí prohřešku, řítí se tím do maléru u rozhodčího.
Třeba jako když kapitán Petr Kodeš z frustrace ostře dohrál Matěje Šína, místo aby jej s přehledem dohrál čistým soubojem. A aby se ostravskému záložníkovi lépe vstávalo z nekvalitního trávníku, poslal mu na dálku ještě pár nepublikovatelných poznámek.
Závěr tentokrát věnuji hráči, který už vyklízí pozice. V Mladé Boleslavi se Marku Matějovskému zkracuje minutáž, přijal roli lídra, který sem tam naskočí a pomůže mladým puškám, kterých mají Středočeši přehršel.
Dvakrát má operovanou achilovku, přes rok nehrál fotbal a stejně se dokázal obětovat a vrátit se na ligovou úroveň. Přesto už si z něj v Boleslavi musí dělat legraci. Vždyť v zimě už tradičně kope za veterány Sparty v silvestrovském derby, za pár dní oslaví 43. narozeniny, ale na hattrick současnému Dynamu to pořád stačí… Gratulujeme k rekordu.