Roste Slovácku evropský stoper? Může být, říká expert. Na Vaška se přitom v Michalovcích pískalo

Rozjezd kariéry měl Vaško velmi povedený, po dorostenecké kategorii ho čekal přesun do Itálie, před lety si ho vyhlédl klub Udinese Calcio. Za áčko si sice nikdy nezahrál, nicméně v jeho juniorce nastoupil hned třiasedmdesátkrát. Aby toho nebylo málo, zkoušel to následně v Juventusu, dres jeho mládežnického týmu navlekl čtyřikrát.

Po čase se ale vrátil na Slovensko, avšak s velkou konkurenční výhodou oproti ostatním. "Takticky se tam o hodně zlepšil. Kromě toho se ale naučil hrát s míčem, ohromně se tam v tomto směru posunul. Balon mu vůbec nepřekáží, naopak. Do další kariéry mu to moc pomohlo,“ hodnotí zpětně Hrnčár, jenž si ho těsně před odchodem do Itálie vyhlédl do Ružomberoku.

Z Itálie se vrátil do Michalovců. Tam Hrnčár přišel až po čase, ale tihle dva si hned sedli. "Každý trenér by takového hráče chtěl mít. Tréninkům dává sto procent, je velmi dobře psychicky připravený, zvládá zadané úkoly, takticky je na tom taky dobře a na stopera má ideální fyzické parametry – má skoro dva metry. Prostě ideální balíček,“ dodává bývalý trenér Karviné nebo Trnavy. „Naběhá iks kilometrů, nebojí se soubojů, je velmi zdravotně odolný.“

Pro Hrnčára tak bylo s podivem, že když hráči v létě vypršela smlouva v Michalovcích, nikdo po něm na Slovensku nesáhl. "Bylo to pro mě překvapení. Ale dopadlo to nejlépe, jak mohlo,“ naráží trenér na Vaškův přesun do Slovácka, kde uspěl na zkoušce a obratem podepsal víceletý kontrakt. "Ve fotbale jsou různé anomálie. V jedné zemi hráč není doceněný, jinde ano. Takových případů je hodně.“

V Uherském Hradiště zapadl okamžitě. Tamní klub se bál toho, co bude po odchodu zkušeného stopera Michala Kadlece. Vaško alespoň z části tento náročný úkol zvládl. Ze 720 možných minut odehrál 690, do základní sestavy je jasnou volbou.

"Je mentálně výborně připravený, pro tým udělá cokoliv. Když to přidáme k fyzickým parametrům, hodí se mi to přesně do české ligy. Pomůže v obou šestnáctkách, dokáže rozehrát, je to jeho další přidaná hodnota,“ přikyvuje Hrnčár.

Udivuje i konstruktivní hrou. Vaško se snaží rozehrávat, i díky zmíněné zkušenosti z Itálie to bere za samozřejmost. Ostatně, ostudu neudělá nikde. "Může hrát i na defenzivním záložníkovi, občas jsme ho dokonce zkoušeli na hrot. A i tam to zvládal,“ usmívá se.

Na Vaška prostě Hrnčár vzpomíná v dobrém. Hlavně proto, že do kabiny je to prý super borec. I tohle zapadá do celkového obrazu. Poslední sezony Slovácka byly vydařené i proto, že tým táhnul za jeden provaz a kabina byla správně nastavena. "Je to vynikající kluk. Je to chalan, který to má v hlavě uspořádané. Žije slušný život, je to dobrák, tvrdý pracant,“ cení si na Vaškovi Hrnčár. "Filip byl v kabině vždycky velmi respektovaný.“

Svou pověst si teď buduje v Česku, zatím obstává velmi dobře. Nemusí tak na jihu Moravy zůstat zrovna dlouho. Byť si třeba před lety mohl leckdo klepat na čelo.

"Jsem rád, že se objevil v české lize. U nás v Michalovcích měl období, kdy se na něj na stadionu pískalo a křičelo, bylo to nespravedlivé,“ vzpomíná. "Věřím, že Slovácko není konečná stanice. Ještě má dost let před sebou. Pokud bude podávat dobré výkony, může se posunout i do užší české špičky. A kdo ví, třeba by mohl skočit i někam na západ. Rozhodně to nevidím nereálně.“