Na zkušené jste byl dříve i v Brazílii. Proč jste teď na podzim zvolil další fotbalovou velmoc?
"Stáž v Argentině bych absolvoval už na jaře, ale nebyl prostor. Priorita byla záchrana soutěže s Viktorkou. Teď na podzim se objevila šance znovu a po dobrém startu do sezony jsem se se šéfem Milanem Richterem dohodl na tom, že do Argentiny vycestuji. Využil jsem nabídky rodilého Argentince Ariela Arellána, který zároveň žije v Čechách a zastupuje třeba Matyáše Vojtu z Mladé Boleslavi. Detailně zná argentinské prostředí."
Stála před vámi zajímavá výzva, co všechno jste stihl?
"Přiletěl jsem do Buenos Aires a odtud jsme se přesunuli do regionu Santa Fé, což je nějakých šest hodin cesty. Mohl jsem navštívit tři kluby. Colón Santa Fé, což je tradiční prvoligový klub, Atlético Rafaelo z druhé ligy a San Jorge (třetí liga). Zároveň jsme navštívili prvoligový zápas Unionu Santa Fé, kde bylo 35 tisíc lidí. Potkávali jsme různě s majiteli klubů, managementem, sportovními řediteli a trenéry. Podívat jsme se byli na tréninková centra, každé bylo jiné. Co je shodným rysem, že klubové areály jsou obrovské, je tam třeba pětadvacet, třicet tréninkových ploch, k tomu zázemí na patřičné úrovni. V některých případech skromnější, než jsou české ligové podmínky. Měli posilovny, možnost regenerace."
Zaznamenal jste nějaký společný rys, který by kluby spojoval?
"V klubech byla profesionální organizace, přišlo mi to takové hodně evropské. Tím pádem si umím představit, že by se hráči uměli napasovat na naše podmínky. A těch hráčů, co mají. Třeba Colón, ten má v kategoriích od sedmi do dvaceti let snad osm stovek fotbalistů. Viděl jsem tam u nich například fantastickou práci s prvním dotekem na velmi těžkých terénech. Mládež tam nemá dobré podmínky, jako když jsou třeba u nás umělé plochy. Hrají na nerovných terénech, což je nutí zrychlit práci s první dotekem. Pokud to nezvládnou, vědí, že dostanou ránu, protože se tam hraje velmi tvrdě, ale korektně."
Blíží se tedy chvíle, kdy si do Argentiny zaletíte jako funkcionář Žižkova pro posilu?
"Bylo to první setkání s Argentinou, o týden po mně tam pro změnu jel Přéma Kovář ze Slavie (ředitel sportovního úseku vršovického celku). Ten měl ale úplně jiný program. Jen to ale naznačuje, že potenciál je tam obrovský. Uvidíme, co bude do budoucna, ale když si uvědomíme, že hráči z Argentiny nastupují vlastně ve všech světových soutěžích, tak bych se nedivil, kdyby zamířili i do Česka."
Kde je problém kromě podmínek, za kterými by hráč šel?
"Je tu samozřejmě velká vzdálenost, pak je tu jazyková bariéra. Ti kluci mluví hlavně španělsky, což v českých klubech není zase tak obvyklé. Myslím, že když už by někdo pro hráče do Argentiny mířil, bude na místě nutně trpělivost. Nelze čekat, že hráč přijede a okamžitě bude zářit. Bude to chtít určitě čas."
Prý jste se stihl podívat také do zákulisí slavného River Plate. Vážně se vám to povedlo?
"Poslední tři dny už byly trochu odpočinkové a dostali jsme se díky mému argentinskému parťákovi, který znal šéfa mládeže v klubu, právě do River Plate. Mají fantastický stadion pro 93 tisíc lidí, je tam furt vyprodáno. Za plného provozu teď pracují na tom, aby navýšili kapacitu na 110 tisíc míst. Ta stavba bude vytuněná, absolutně nádherný stadion se všemi moderními prvky. "
Pojďme ještě jednou k té možnosti, že se na jaře objeví na Žižkově hráč z argentinské ligy. Vyloučíte to?
"Že se to stane, to nevylučuji. Ale znovu opakuji, když se to stane, tak ten hráč bude potřebovat čas na adaptaci, určitě nebude okamžitě na jaře zářit v prvním týmu. Bude to chtít nějaký čas, který je třeba tomu hráči dopřát. Potenciál je tam obrovský, ale když se bude na všechno spěchat a tlačit, jediné, čeho dosáhneme, že to všechno pokazíme. Ale taky chci říct, že momentálně vážně nic konkrétního není na stole. Určitě nechceme nikoho přivádět na sílu. Všechno musí být připravené. Do budoucna si ale myslím, že tahle cesta je otevřená. A hráči s obrovským potenciálem v Argentině určitě běhají. Určitě jsem rád, že jsem mohl takovou stáž podstoupit a vše vidět na vlastní oči. "