Před 10 lety uléhala liga k zimnímu spánku na přelomu listopadu a prosince. Finiš znamenalo 16. kolo a začínalo se až na v únoru. Hráči dostali volno před Vánocemi, trenéři plánovali zimní přípravu a management dotahoval přestupy.
Za starých pořádků by měla Sparta před sebou už jen dva ligové zápasy. S Brnem tehdy končila 30. listopadu. Vsadím se, že kdybyste takovou možnost dnes nabídli na Letné, brali by ji všemi deseti.
Sparta se totiž v posledních týdnech stala soupeřem, na kterém si chce každý něco vzít. Od zářijové domácí prohry s Olomoucí mají rudí ligovou bilanci 1-1-4, což dělá úspěšnost 22 %.
Trenér Lars Friis v posledních duelech sahá při skládání základní jedenáctky hluboko do kádru. Zraněných sparťanů přibývá. Výsledkem je, že na lavičce v Mladé Boleslavi měla šest hráčů do pole, z toho do ofenzivy jsou jen Albiona Rrahmaniho a Indrita Tuciho.
Sparta hlásí nejen čím dál větší marodku, ale také zjevnou psychickou únavu. "Všechno jde proti nám. Jako při tom trestňáku. A na druhé straně nám chybí kousek," posteskl si belgický obránce Elias Cobbaut po remíze 2:2.
"Hrajeme každé tři dny, zápasy jdou rychle za sebou. Čelíme těžkým protivníkům v Lize mistrů i tady v české lize. Hráli jsme proti Slavii, v Plzni," dodal.
K nemilosti Pražanů je však čeká ještě dlouhá šichta – pět ligových zápasů a dva v Lize mistrů. Na jednu stranu se dá konstatovat, že před sebou má Friis stále ještě dostatek možností, aby napravil reputaci a ukázal, že si ví i v zapeklité situaci rady.
Zároveň může Spartu dovést do ještě větší blamáže, která přivede klubové vedení k myšlenkám na trenérskou změnu, byť si třeba Zdeněk Ščasný, jenž na Letné působil jako trenér i sportovní ředitel, podle svých slov ve studiu O2 TV Sport myslí, že by to byla hloupost.
Dánskému kouči jde k duhu, že je tu reprezentační přestávka, během níž bude moct s torzem kádru zapracovat na spoustě věcech. Třeba i na tom, aby hráči plnili, co po nich trenér vyžaduje. Jeho hodnocení v Mladé Boleslavi totiž poukazuje na to, že se tak neděje.
"Věděli jsme, co chceme hrát, měli jsme jasný plán. Obehrávat soupeře a využívat kraje. Jenže postupně jsme začali mít problémy. Využívali jsme více střed a jedna ze ztrát vedla k první inkasované brance. Prostě jsme se nedrželi taktiky," pronesl Friis.
A to nikdy nevěstí nic pozitivního. I přes vyslovenou důvěru od Tomáše Rosického. Jeho konzervativní přístup, kdy jako první hledá konstruktivní řešení, se záhy může změnit v pokus o resuscitaci klubu, který za poslední dva roky vyhrál dva ligové tituly a postoupil do Ligy mistrů.
Jestli něco z minulosti opravdu víme, je to fakt, že Rosický nikdy nejedná nahodile. Nemá ve zvyku hned ukázat na osobu trenéra. Snaží se přijít na problém, chce ho vyřešit, analyzuje, co je možné spravit a až poté přichází ke konstatování, že je něco nenávratně rozbité.
Má s tím dobrou zkušenost, když před dvěma lety podržel Briana Priskeho po sérii špatných výsledků a výplachu v derby. Priske, který byl do té chvíle neoblomný k taktickým změnám, si nechal říct a od té doby šla Sparta nahoru. Šlo to i bez odvolání dalšího muže na lavičce.
Stejně tak nemluví do prázdna. Jeho slova vždy míří nějakým směrem. Vyjádření po Baníku mířila především na kabinu. Friisovi naoopak vyjádřil důvěru. Jenže po letní zkušenosti s náhlým odchodem Priskeho, který ho jako jedna z mála věcí zaskočil, a následně měl malý manévrovací prostor, nyní bude daleko víc ostražitý.
Dovedu si představit, že o případných opatřeních určitě už uvažuje. Nepochybuji o tom, že se mu hlavou nehoní různá jména a cesty, kudy Spartu nasměrovat. V létě ukázal na Friise z několika důvodů: znal prostředí klubu, tým a podílel se na úspěších. Co už ale navenek neprosáklo, byla skutečnost, že hledat nového trenéra by byl ohromný risk, na který nebyl čas. Spartu čekala předkola v Lize mistrů a Rosický se nechtěl pouštět do experimentů.
Tehdy kolovala informace, že jako případná pojistka za Friise přichází Jens Askou, který má zkušenosti s rolí hlavního trenéra. Tohle ale už dost možná neplatí. Nedovedu si představit, že mužstvo z krize měl vyvést člověk, který se podepsal pod mizerný podzim. Další trenér Sparty pravděpodobně bude zcela někdo jiný.
Friis sice dovedl Spartu po 19 letech k vytoužené účasti v Lize mistrů, což mu slouží ke cti, ale zároveň tým pod jeho dozorem nezvykle ztrácí na domácí scéně. A letní sprint předkoly nemůže být nekonečnou omluvou pro všechny nezdary, byť mu práci značně ztěžuje narůstající marodka.
Pohled na tabulku je však alarmující. První Slavia je vzdálena o 12 bodů, druhá Plzeň utekla na čtyři a třetí Baník už je o bod před Letenskými. A víte, co má elitní trojka společného? Všechny tři kluby na podzim dokázaly Friise porazit. Nadějí je už snad jen to, že Priske na tom byl v první sezoně po 14 zápasech bodově naprosto stejně.
Sparta nicméně v posledních pěti zápasech porazila jen Liberec, který byl otřesený z výprasku od severočeského rivala Jablonce. Navíc další nepřesvědčivé výsledky družiny Radoslava Kováče hází triumf do jiného světla.
Stejně jako dosavadní etapu pod Ještědem. Liberec v létě vyhlásil útok na elitní čtyřku, ale v současnosti má blíže k baráži (šest bodů) než ke Spartě (devět bodů).
Jenže Liberec v létě skočil do zcela jiného rybníku. Majitel Ondřej Kania oznámil velkolepé plány, pustil se do masivní kampaně. Neváhal investovat desítky milionů do nových hráčů (možná jich přišlo až moc?) a vytvořil na trenéra tlak, který na lavičce dosud neznal.
Výsledky však chybí. Realita je taková, že Slovan má stejně bodů jako minulý rok a je venku z poháru po etudě v Hlučíně. Luboš Kozel s Jabloncem je o čtyři body dál, což je jen karmickou tečkou za dosavadním průběhem sezony v podání Liberce. Odpadávající hráči kvůli zranění Kováčovi rovněž nepomáhájí. Ale takový je zkrátka fotbal. Trenér, který chce být úspěšný, se s tím musí umět popasovat.
Přitom vše mohlo být jinak. Liberec má za sebou zápasy, nad kterými přestával rozum stát. Podještědské derby, slabý výkon v Českých Budějovicích a nakonec je rád, že doma remizuje s Hradcem Králové.
Kováč zkrátka i pro svoje dobro potřebuje začít vyhrávat. Bývalého reprezentanta, který to dotáhl až do Premier League, nelze věčně omlouvat změnami a nezkušeností ať už jeho či hráčů.
Lidé chtějí vidět, co umí. V Liberci už mu nikdo nepromine spodek tabulky tím, že hraje pohledný fotbal a zlepší mladíky pražským S. Slovan má ambice položené úplně jinde. Výroky o rozhodčích či spokojenosti s plichtou na hřišti Dynama, mu ale u fanoušků nepomáhají.
Jako kontrast může posloužit Karviná, která sice v neděli schytala příděl v Edenu, ale stále je v tabulce o dva body před Libercem, a to fotbal dělá v mnohem skromnějším režimu.
Svými výsledky zaskočila nejen bookmakery, kteří ji posílali do boje o udržení, ale možná i sebe. Trenér Martin Hyský každopádně při ligové premiéře zatím dokazuje, že si jej Slavia nedrží pod dozorem jen z rozmaru.