Největší hrozba v kádru Faeřanů? Prodavač Pizzy, který si kvůli reprezentaci bral volno

Říká vám něco jméno Árni Frederiksberg (33). Pokud ne, není se čemu divit. Zkušený záložník nikdy nehrál fotbal jinde než na Faerských ostrovech a dokonce se jím ani nikdy plnohodnotně neživil. Faeřané však nyní hlavně díky němu dál mohou snít o prvotřídní fotbalové senzaci v podobě postupu na světový šampionát.
Takhle blízko to na velký turnaj nikdy v historii neměli. Po šesti duelech kvalifikační skupiny L mají fotbalisté ze severu Evropy devět bodů a na Česko a Chorvatsko před vzájemnými zápasy ztrácí pouhé čtyři body. Při určité, pravda, nepříliš pravděpodobné shodě výsledků tak mohou na mundial proklouznout dokonce přímo z prvního místa.
Faeřané nemají boj o postup ve svých rukách a na závěr kvalifikační skupiny je navíc čekají utkání se dvěma největšími favority. Duel s Černou Horou ale ukázal, že není radno je předčasně odepisovat.

Balkánský výběr ve čtvrtek smetli 4:0 a ukázali, že především doma na umělé trávě se mohou postavit každému. Vždyť i doposud stoprocentní Chorvati se v centru členitého souostroví ležícího mezi Islandem, Skotskem a Norskem museli ohánět. Z Tórshavnu si v červnu odvezli těsnou výhru 1:0.
Vraťme se ale k duelu s Černou Horou. Faeřané v něm výběr legendárního Mirka Vučiniče prakticky k ničemu nepustili a sami na obranu vedenou někdejším pilířem defenzivy Atlétika Madrid Stefanem Svičem vyzráli hned čtyřikrát.
Čechy nečeká jen houževnatý soupeř. Faeřanům nahrává do karet klima i umělá tráva
Pod všechny branky se podepsal šikovný levák Frederiksberg. Z pravé strany třikrát zakroutil míč do vápna a připravil tři góly. V 72. minutě si pak postavil míč k penaltě a gólem na 4:0 pečetil historicky nejvyšší výhru Faeřanů v soutěžním zápase.
Kvůli reprezentaci si bral volno
Fotbal je pro něj přitom s trochou nadsázky pouhým přivýdělkem. Kvůli říjnové reprezentační pauze si dokonce musel vzít volno ve svém civilním zaměstnání. "Bylo příjemné, že jsem se v týdnu mohl soustředit pouze na fotbal," prohodil po vydařeném zápase s tím, že konečně ochutnal, jaký režim mají profesionálové.
V sezoně si ho totiž příliš neužije. Zatímco soupeři na mezinárodní úrovni se věnují pouze fotbalu, Frederiksberg se stejně jako celá řada jeho reprezentačních spoluhráčů stává fotbalistou až po pracovní době. Několikrát v nadsázce prohlásil, že je prodavač mražené pizzy, pravda je ale trochu jinde. Přes den z manažerské židle vede firmu obchodující s mraženými polotovary a zároveň sedí v představenstvu největšího faerského hobbymarketu.
Jak dokáže skloubit náročné zaměstnání s úspěšnou fotbalovou kariérou? "Od osmi do čtyř pracuji v kanceláři, od pěti do osmi večer jsem pak na hřišti," prozradil norské televizi NRK svůj zdánlivě jednoduchý recept. "Ano, pracuji osm hodin denně. Je mi 31 let a rozhodně nejsem v pozici, kdy bych se fotbalem mohl zabezpečit do konce života," uvedl před dvěma roky.
Od té doby se toho moc nezměnilo. Mimofotbalových povinností přibylo, Frederiksberg ale stále dokáže být konkurenceschopný i na nejvyšší scéně.
V šesti kvalifikačních zápasech se pyšní bilancí dvou branek a dvou asistencí. V létě gólem a třemi nahrávkami pomohl svému Klaksvíku do třetího předkola Konferenční ligy a na domácí scéně s bilancí (17+14) jako nejproduktivnější hráč ligy dovedl tým k mistrovskému titulu.
Co je ve hře ve zbytku kvalifikace? Češi bojují o lepší postavení v baráži i trenéra Haška
Skvělou formu by rád prodal i v duelu s českým národním týmem. "Proti Černé Hoře jsem na hřišti nechal všechno, jsem opravdu vyřízený. V neděli ale budu znovu připravený pomoct klukům ke skvělému výsledku," vzkázal Frederiksberg po svém nejvydařenějším zápase v reprezentačním dresu.
Teď by přesnou levačkou rád zaskočil dalšího favorita. Ostatně, nebylo by to poprvé. V létě před dvěma lety v dresu Klaksvíku řádil v předkolech Ligy mistrů. Šesti góly pomohl vyřadit Häcken s Ferencvárosem a nasměroval faerský tým poprvé v historii do základní skupiny některého z evropských pohárů.
Teď by rád pomohl k historickému postupu i reprezentaci. Na chlapíka, který většinu života zasvětil mražené pizze, by to nebyl vůbec špatný počin.
A kdo ví, třeba by ho heroický kousek o krůček přiblížil i ke Zlatému míči, který by si pro něj fanoušci na Faerech tak přáli.