Přestup do Maďarska za 250 tisíc? Nesmysl, to si někdo vymyslel, tvrdí útočník Polievka

Bylo to velké téma prakticky pro všechna slovenská sportovní média. Kapitán Banské Bystrice se netajil touhou posunout se v kariéře výš a Dukla se údajně i ústně dohodla se Slovanem Bratislava, ale z přestupu nakonec nic nebylo. Důvodem měly být finance. Spekulovalo se také o možnosti odejít do zahraničí, ale Polievka nakonec sezonu pod Urpínem dohrál a společně s Tigranem Barseghjanem dal 13 ligových gólů, čímž se stal na konci ročníku nejlepším střelcem. V létě se rozhodl vyzkoušet novou kariérní výzvu v Budapešti.

"To, co bylo v minulé sezoně, je minulostí. Vždycky jsem chtěl zkusit hrát v zahraničí, což se mi podařilo a jsem tu velmi spokojený. Teď se snažím dívat dopředu. Hodně z toho, co se říkalo, nebyla pravda, ale s tím zahraničím ano a jsem moc rád, že se mi tento přestup podařil," řekl na úvod povídání.

Necítíte tedy směrem k Dukle Banská Bystrica trochu křivdu? Se Slovanem prý existovala ústní dohoda, než si to váš tehdejší zaměstnavatel rozmyslel. Vždyť Slovan je momentálně v Lize mistrů, což je sen každého hráče...

"Samozřejmě, že Slovan musí být snem mnoha slovenských fotbalistů a pro mě to nebylo jinak. Jsem rád, že o mě klub projevil takový zájem, majitel i trenér Weiss o mě měli velký zájem. Vždycky si budu vážit toho, že mě jako hráče vnímali. Jsem jim za to zavázán velkým respektem. Ale je to fotbal, někdy se to stane. Ze strany Bystrice necítím žádnou vinu, přestupovou politiku jsem vnímal a hodně jsme spolu komunikovali. Vůbec se nezlobím, všechno je tak, jak má být. Na odlehčenou, hodně lidí asi potěšilo, že jsem nepřestoupil do Slovanu (smích)."

V kuloárech se dokonce objevily zprávy, že italská Brescia za vás nabízela téměř 1,5 milionu eur. Je to pravda?

"Ne. vím, že o mě mělo zájem víc týmů, ale dneska to můžete brát tak, že se o vás může zajímat každý, kdo se na vás zeptá. Nechtěl bych to rozebírat. Rozhodně to nebylo tak, že by Brescia položila na stůl 1,5 milionu a ber, nebo nech být. Nejsem hloupý a vidím, že kdyby za mě byl nějaký klub ochoten zaplatit tolik a dát mi takové podmínky, asi bych k tomu také přistupoval jinak. Říkalo se o mně hodně věcí a nikdo ani z poloviny nevěděl, co je pravda."

Nakonec z toho byl zmíněný přestup do MTK Budapešť, údajně za 250 tisíc eur. Proč jste se rozhodl pro tuto variantu a byla částka pravdivá?

"Mohu všechny ujistit, že jsem do klubu za takovou částku nepřestoupil. Nevím, kdo s tím přišel, je to bulvár a ten si může psát, co chce, ale kéž by to měl podložené pravdivými fakty, protože ta částka zdaleka nebyla 250 tisíc. Je to nesmysl, který si někdo vymyslel. Chtěl jsem pravidelně hrát blízko své rodiny, chtěl jsem být v týmu, kde se budu moci rychle adaptovat. Z tohoto pohledu jsem si vybral Budapešť, protože tam o mě měli také velký zájem, ať už šlo o trenéra nebo sportovního ředitele. Jednání s nimi byla velmi férová, rychlá a vstřícná, a to mě přesvědčilo. Jsem rád, že jsem se nerozhodl jinak. Je to klub s velkou stabilitou, krásnou akademií a velmi dobrými lidmi ve vedení. Užívám si tu každý okamžik. Spousta lidí MTK nezná, je to velká neznámá a někteří si řeknou, že jsem se tady nějak zahrabal, na to mají právo, ale já je můžu ujistit, že se mi tady daří a jsem moc spokojený."

Jak probíhala aklimatizace v novém působišti?

"Asi v každém novém klubu je to těžké. Ani pro mě to nebylo a není jiné. Jedno obrovské plus pro tým a trenéry, přijali mě velmi dobře, znali mě už před příchodem, věděli o mně. Potom je snazší začlenit se do týmu. Samozřejmě je to pro mě něco nového. Všichni asi vědí, jakou pozici jsem měl v Banské Bystrici. I já si na ni začínám zvykat. Možná proto ta čísla nejsou taková, jak bych si představoval. Pevně věřím, že to přijde, tvrdě na tom pracuji. Ale není to tak jednoduché, jak si možná mnozí myslí. Ti, kdo hráli fotbal, vědí, že každý krok, který uděláme mimo svou komfortní zónu, je změna. Jsem velmi šťastný, přesně tohle jsem potřeboval, abych se dostal z Bystrice do jiného klubu a teď pracuji na tom, abych byl tím hráčem z minulé sezony."

V novém klubu jste skóroval hned ve druhém přípravném střetnutí s Honvédem, ale v lize jste zatím síť nerozvlnil, i když v září jste skóroval v poháru. Pro krále ligových střelců Niké ligy to musí být nový pocit...

"Vnímám to tak, že jsem se zatím nedokázal prosadit, i když v přípravných zápasech se mi vždy podařilo skórovat, a to i v poháru. Jak už jsem řekl, je to i pro mě změna - nový tým, nová soutěž, úplně jiný styl, zvykám si. Pozitivní je, že hraji pravidelně a dostávám se do šancí. Tvrdě trénuji, abych se dostal zpět do střelecké formy, a mám důvěru trenérů. Jsem trpělivý, věřím, že jsem nezapomněl dávat góly. Zbývá už jen šest kol, nedělal bych z toho tragédii, i když mě to jako útočníka vnitřně štve, že jsem v lize ještě neskóroval."

V posledních týdnech jste se potýkal se zraněním. Jak se daří v tomto směru?

"Momentálně se stále zotavuji, mám problémy s třísly. Už je to na dobré cestě, pevně doufám, že se příští týden naplno zapojím do práce s týmem a pomůžu mu ve víkendovém ligovém utkání."

Maďarská nejvyšší soutěž je pro slovenské fanoušky tak trochu neznámou. Jak byste zhodnotil její úroveň?

"Každá soutěž je v něčem lepší a v něčem horší. Ta maďarská je o něco techničtější, je tam více týmů nebo fotbalistů, kteří jsou více technicky vybavení, je to o fotbale. Ta slovenská je náročnější po fyzické stránce, víc se tam běhá a je silovější. To je asi jediný rozdíl, kterého jsem si všiml, jinak jsou si velmi podobné. Obrovský rozdíl je v tom, že v Maďarsku jsou na zápasy vyprodané stadiony a lidé fotbal hltají. Je jedno, jestli hraje první nebo poslední, lidé vždycky přijdou. To se mi hodně líbí, protože každý zápas má atmosféru a člověk se cítí jinak, když je na tribunách 400-500 nebo 5 či 6 tisíc fanoušků."

Jaký je váš hlavní cíl pro zbytek sezony?

"Máme jasný klubový cíl - chceme skončit v klidných vodách. Samozřejmě se chceme dostat daleko také v poháru. Osobní cíl, vzhledem k tomu, že jsem byl v minulé sezóně nejlepším střelcem slovenské ligy, je takový, že bych určitě chtěl dát nějaké góly, i když přesný počet nemám. Ale probudit se v lize střelecky, to je první cíl, pak zůstat zdravý do konce sezony a pravidelně hrát."

Po vašem odchodu přišla Bystrica o velkou osobnost v kabině, ale i na hřišti. 13 gólů navíc z minulé sezony není snadné nahradit. Co říkáte na výkony svého bývalého klubu?

"Bystrici sleduji, Duklička je moje srdcovka a vždycky to tak bude, ten klub mám rád. Jsem mu za všechno vděčný, otevřel mi dveře do velkého fotbalu. Mám tam spoustu kamarádů, se kterými jsem v kontaktu. Dokonce jsem je byl podpořit na jednom zápase. Vím, jak se mají, s kluky se bavím. Jsou teď v trochu těžší situaci, asi si to představovali jinak. Ale věřím v jejich kvality, byl jsem s nimi každý den, je to skvělá parta. Držím jim palce, aby se nakopli, začali vyhrávat a aby se všichni ve městě zase radovali z fotbalu, jako tomu bylo v posledních letech."

Nějakou dobu jste byl také v základní sestavě slovenské reprezentace, stále patříte do širšího kádru národního týmu. Naposledy jste si ale za něj zahrál proti San Marinu před mistrovstvím Evropy, na které jste neodcestoval. Jak jste vnímal rozhodnutí trenéra Calzony?

"Na trenéra se vůbec nezlobím, jeho rozhodnutí respektuji. Měl na to právo. Na šampionátu podali kluci výborný výkon, je to skvělý tým se skvělým trenérem. Z osobního hlediska mě samozřejmě mrzí, že jsem se na Euro nedostal, ale vážím si každé minuty, kterou jsem mohl strávit v národním dresu."

Calzona se nedávno vyjádřil, že vás stále sleduje. Vnímáte to jako dodatečnou motivaci?

"Je to pravda, jsem v kontaktu s realizačním týmem národního týmu, vědí o mně. Dává mi to obrovskou motivaci pracovat dál navzdory těm, co mi nepřejí. Jsem rád, že jsem stále v hledáčku, a až dostanu šanci znovu obléknout reprezentační dres, dám do toho všechno jako dřív."