Loni se horko těžko zachránili, teď prohánějí Liverpool v bitvě o titul. Co se stalo s Forest?

Pro fanoušky Forest není podobně rapidní vzestup neznámou situací. Čtyři sezony zpátky skončili jejich oblíbenci v druholigové tabulce na sedmnácté pozici, podstatně blíže sestupovým příčkám než alespoň náznaku boje o postup.

Po prvních sedmi kolech nadcházejícího ročníku měli na kontě jediný bod, příchod Steva Coopera ale vše otočil a Nottingham dokázal ze čtvrtého místa ještě postoupit.

Mezi elitou to však pod vedením velšského trenéra i přes nemalé investice značně drhlo, po těsné záchraně v první sezoně přišel další protrápený podzim a jako následek také Cooperův konec, a to přestože byste v kraji Robina Hooda těžko hledali populárnější osobu.

Jako jeho nástupce vedení vybralo Nuna Espírita Santa, jenž za sebou měl dlouhé a úspěšné působení ve Wolverhamptonu, jakož i velmi krátké a nepříliš povedené angažmá v Tottenhamu.

Nenápadný muž u vzestupu

Nuno nikdy nebyl tím trenérem, který by na sebe strhával pozornost médií a všelijakých spekulací. Wolves ovšem dostal hned ve své první sezoně z průměru v Championship k suverénnímu prvenství a postupu, aby se mezi elitou zabydlel ukázkovým způsobem a postoupil do Evropské ligy. 

Podobný progres předvádí se svým týmem i v probíhajícím ročníku, přestože nedošlo k žádnému velkému překopání kádru.

Portugalský lodivod využívá zejména třináctku hráčů s jasně odskočenou minutáží od zbytku mužstva, z níž si pouze čtyři členy přivedl během svého působení.

V zimě šlo o novou brankářskou jedničku Matze Selse, v létě pak na hostování získal v Aston Ville nepříliš využívaného Álexe Morena, nejdražší posilu v historii klubu Elliota Andersona a také stopera z Fiorentiny Nikolu Milenkoviče.

Jak je tedy možné, že Nuno s touto soupiskou předvádí zázraky? Těm, které už při svém příchodu měl k dispozici, totiž postupnými doušky dodával víru jak v trenérskou filozofii, tak i ve vlastní schopnosti.

Nové posily zase nejenže rychle zapadly, ale téměř okamžitě pozvedly kvalitu celého týmu. Spolehlivý Sels, téměř bezchybný Milenkovič a motor zálohy Anderson staví základy letošního tažení.

Flexibilita i jednoduchost

Prakticky všichni hráči navíc musí disponovat potřebnou univerzálností. Nuno si totiž zakládá na rotaci hráčů při výstavbě hry, čímž soupeři ztěžuje defenzivní přípravu na zažité prvky Forest. Zároveň ovšem netrpí na tvrdohlavost a snaží se využívat silných stránek každého z mužů na hrací ploše.

Pokud se v křídelních prostorech pohybují Anthony Elanga s Callumem Hudsonem-Odoiem, poctivě drží šířku hřiště. Jakmile se tam ocitne například Anderson, posouvá se více směrem do středu a vytváří tím prostor pro krajního obránce.

Podobné flexibility využívá Nottingham i při rozehrávce odzadu. Často při ní drží strukturu tří hráčů v nejzazší linii, avšak má pro to připravené různé varianty. Třetím stoperem se obvykle stává jeden z krajních beků, zatímco ten druhý se vysouvá výše ať už do středu, nebo na křídlo.

Aby ale měl soupeř snažící se o aktivní napadání ztíženou situaci, disponuje Nuno i alternativní možností, kdy se mezi stopery Murilla s Milenkovičem stahuje jeden ze středopolařů.

Presink je pro protivníka ještě náročnější vzhledem k tomu, že se Forest častěji než většina týmů uchylují k přímějšímu přechodu do ofenzivy.

Na hrotu se totiž vyjímá dlouhán Chris Wood se schopností vyhrávání vzdušných duelů i podržení míče. Vzhledem k rychlým a šikovným křídlům pak není problém se během pár sekund dostat z vlastního až do soupeřova pokutového území.

Kdo by si ale myslel, že je Wood v ostatních taktických možnostech nepoužitelný, ten by byl na velkém omylu. Novozélandský útočník se při pomalejší rozehrávce stahuje hlouběji do pole, čímž nejenže výrazně vypomáhá středové trojici, ale zároveň za sebou otevírá prostor pro smrtící náběhy.

Jakmile se jedním z nacvičených způsobů Forest dostanou do ofenzivní třetiny hřiště, využívají nejraději prostor mezi středním a krajním obráncem. Stopeři si totiž nemohou dovolit letos dvanáctigólového Wooda bránit lehkovážně, beci si zase musí dávat obzvláště pozor na šikovné křídelní hráče.

Toho umí Nunovi svěřenci využít různými způsoby. Nabíhat do podobných prostorů na přihrávku v nastaveném systému mohou jak krajní obránci, resp. křídelníci (podle toho, který z této dvojice je zrovna na balonu), tak také středopolaři.

Takováto situace spolu s hojnými náběhy přímo do šestnáctky rozbíjí soupeřovu defenzivní strukturu a vystavuje jej do zranitelného postavení v jedné obranné linii, čehož může hráč v dispozici míče využít jak k zapojení spoluhráče, tak i k zaseknutí a přečíslení ve středu.

Propracované defenzivní postavení

Při hře bez míče se Forest prezentují kompaktním a úzce postaveným blokem ve formaci 4-2-4, přičemž nejaktivnější role ve vysokém napadání se ujímají křídelníci. Ti presují rozehrávajícího stopera, zatímco útočná dvojice, zpravidla Wood a Gibbs-White, pokrývá záložníky stahující se na výpomoc.

Duo středopolařů pak tvoří hradbu před obrannou čtveřicí, avšak v případě přesunutí hry do křídelních pozic (což je pro Nottingham kýžený výsledek) jeden z nich okamžitě atakuje krajního obránce, aby mu v ideálním případě zamezil v rozehrávce směrem dopředu.

Když se protivníkovi podaří zatlačit tým hlouběji k bráně, stahují se křídla do jedné linie se záložníky. Ačkoliv se nejedná o tak zatažený blok, jaký předvádí jiné celky, patří Forest mezi nejlépe bránící mužstva v Premier League.

Svůj podíl na tom mají důsledné držení linií, vysoké tempo a také hrozba nebezpečných protiútoků v případě zisku míče.

Pohádka se škraloupy

Hráči, kteří nemají status hvězdy, ve větších klubech často odepsaní, vypalují většině ligového pelotonu rybník a třeba si za pár měsíců zahrají Ligu mistrů.

Tomu snad musí přát každý fotbalový fanoušek, říkáte si možná. No, ne tak docela. V žádném případě nelze zpochybňovat, že klub z East Midlands odvádí vskutku skvělou práci a až nevídanou rychlostí se dokázal prokousat několika patry ligové tabulky.

Jenže Nottingham také provází řada kontroverzí. Začněme u té, jež je asi nejvíce známa i těm příznivcům, kteří sledují Premier League jen velmi povrchně.

Čtyřbodový odpočet za porušení finančních pravidel ligy v minulém ročníku výrazně nabourává auru skromného klubu, jenž se postavil mocným a bohatým velikánům a na jejich úkor okupuje pozice vysoko v tabulce.

Proč tedy k tomuto trestu došlo? Je to poměrně jednoduché - ve své nováčkovské sezoně naakumulovali Forest ztrátu o skoro 35 milionů liber vyšší, než normy povolují.

Argumentace následným prodejem Brennana Johnsona do Tottenhamu (ten proběhl až dva měsíce po uzavření dotčeného období) se zdá laikovi býti velmi chabou. A nepřekvapivě tak usoudila i odvolací komise.

Trochu pozornější fanoušky anglického fotbalu toto rozhodnutí moc nemohlo překvapit. Celek ze City Ground totiž okamžitě po svém postupu utrácel jako smyslů zbavený.

Během jediného přestupového období v létě 2022 utratil z pohledu nováčka rekordních více než 160 milionů liber, za které do kádru přivedl hned dvaadvacet hráčů.

Předchozí zkušenosti jiných postupujících týmů ukázaly, že investice do kádru je určitě potřebná, avšak téměř nulová návaznost na postupovou sezonu přinesla pozdvižené obočí řady fanoušků i expertů.

Kontroverzní postava v čele

Od koho jiného by však měl takový razantní krok přijít než od excentrického majitele Evangela Marinakise. Zejména v Řecku se jedná o hodně výraznou postavu.

Majitel loďařské společnosti či Olympiakosu Pireus je v zemi mnohými považován za oligarchu, v minulosti navíc nařčeného z obchodování s drogami, kvůli čemuž měl také zákaz opustit zemi. Svými kousky se vryl do paměti i ve fotbalovém prostředí.

V roce 2015 figuroval jako jeden z hlavních aktérů v řecké korupční aféře, na jejímž konci byli všichni obžalovaní zproštěni viny. Na jaře 2018, čtyři kola před koncem ligové soutěže, vyhodil už třetího trenéra během sedmi měsíců a k tomu poslal hráče na dovolenou s tím, že sezonu dohraje s mladíky.

"Myslíte hlavně na svoje domy a auta. Vyhazuju za vás miliony a nic z toho nemám," prohlásil tehdy na adresu týmu. O měsíc později jim vzkázal, aby se na povinné dovolené udávili.

Roku 2021 dostal v Řecku za vulgární urážení rozhodčích pokutu a pětiměsíční zákaz vstupu na hrací plochu, koncem uplynulého října se zase předvedl v Anglii. Tam se pětkrát po sobě nemohl vůbec podívat na stadion za to, že si po porážce od Fulhamu odplivnul před rozhodčími.

Je na každém, jestli přes všechny podobné excesy bude sympaticky se jevící partě na hřišti přát velký úspěch v letošním ročníku. Jisté je však to, že se s Nottinghamem musí počítat i na jaře.

Proč je Nottingham senzací? Pomohl příchod šéfa Arsenalu, kouč i rekordní utrácení