Rashford vtrhl na scénu jako čerstvý teenager, jeho nečekaný debut proti Midtjyllandu v Evropské lize byl pohádkovým začátkem. Rychle se stal miláčkem fanoušků a jeho góly proti Arsenalu a Manchesteru City upevnily jeho status vycházející hvězdy. Krátce nato si odbyl debut v národní týmu.
Necelé čtyři měsíce po premiéře v dresu United se dokonce objevil v anglickém týmu pro evropský šampionát v roce 2016. V přípravném utkání proti Austrálii vstřelil po pouhých 138 vteřinch úvodní gól a v 18 letech a 208 dnech se stal nejmladším Angličanem, který skóroval při svém reprezentačním debutu, a třetím nejmladším celkově.
Od té doby však jeho cesta nebyla zdaleka jednoduchá. V průběhu jeho kariéry přišla období, kdy hrál jako světová extratřída – jak v klubu, tak v reprezentaci – a zároveň těch, kdy se snažil vůbec prosadit.
Tato nevyrovnanost provází jeho kariéru i v době, kdy se blíží její vrchol. A vyvolává otázky ohledně jeho nejlepší pozice na hřišti, taktického zařazení do různých systémů a dokonce i Rashfordovy psychické odolnosti.
Bývalý kouč United Ole Gunnar Solskjaer, který byl u některých z jeho nejlepších výkonů, kdysi poznamenal: "Marcus je skrz naskrz hráčem Manchesteru United. Rozumí klubu, fanouškům a má potenciál zde dosáhnout velkých věcí." Nicméně i pod Solskjaerovým vedením Rashfordova forma kolísala.
Tíha očekávání je v klubu jako Manchester United obrovská a Rashford toto břemeno nese už od mládí. Významnou roli v narušení jeho dráhy sehrála také zranění. Přetrvávající problémy s ramenem brzdily jeho výkony a vyžádaly si operaci, což také oddálilo jeho návrat do vrcholné kondice a formy.
Statisticky nepředvídatelný
Moderní hra vyžaduje všestrannost a Rashford byl během své kariéry nasazován v různých útočných rolích. Díky své rychlosti a driblinku se přirozeně hodí na křídlo, se smíšenými výsledky byl využíván i jako střední útočník.
Celou dobu se nicméně potýká s problémy v koncovce. Dostává se do velkého počtu šancí, nicméně efektivita jejich proměňování se pohybuje kolem bídných 15 %, gólem tedy skončí přibližně každý jeho sedmý pokus. Často mu před brankou chybí klid.
Jeho nízký přínos při hře bez míče a v presinku pak poukazuje na jeho slabou taktickou disciplínu a pracovitost.
Na podzim upadl na Old Trafford v nemilost, byl dokonce vyřazen z týmu. Po příchodu do Aston Villy pak zveřejnil na sociálních sítích dlouhé rozloučení s fanoušky Manchesteru United, které naznačovalo, že už se neplánuje vrátit.
"Měl jsem štěstí, že mě oslovilo několik klubů, ale Aston Villa byla snadným rozhodnutím. Opravdu obdivuji způsob, jakým v této sezoně hraje, a ambice kouče. Chci prostě hrát fotbal a těším se, až začnu. Přeju všem v Manchesteru United vše nejlepší do zbytku sezony," napsal Rashford mimo jiné na svém Instagramu.
Ještě před přestupem jej nový kouč Manchesteru United Rúben Amorim varoval, že se "musí změnit", pokud si chce zachránit kariéru na Old Trafford. "Musíme nastavit nějaké standardy. To je všechno. Čekáme na Marcuse, jestli to bude opravdu chtít." Výsledek znáte...
Během vleklé ságy se do Rashforda pustily některé významné osobnosti nedávné historie Rudých ďáblů a obvinily jej ze špatného přístupu. Bývalý kapitán Roy Keane prohlásil, že se útočník "musí stydět" za to, že jej Amorim vyhnal z týmu.
"Navíc teď ani pořádně netrénuje... Nerozumím tomu. Když chce jinam, je to spíš důvod, proč pořádně trénovat, abyste při příchodu do nového klubu byli ve formě a v tom starém alespoň ukázali slušný přístup," prohlásil Keane.
Paul Scholes mluvil v podobném duchu. "Podle mě Marcus svým přístupem zklamal opravdu hodně lidí a myslím, že se to kouč snaží říct," prohlásil.
Širší pohled a zkušenosti dalších hráčů, kteří opustili Manchester United, nabízejí záblesk naděje. Mnozí vyzdvihují "svobodu", kterou hráčům jako Jadon Sancho poskytlo hostování nebo trvalý přestup a která jim umožnila znovu najít svou formu mimo silný tlak na Old Trafford.
Rashfordova angažovanost v oblasti sociální spravedlnosti, o níž svědčí jeho neúnavná práce v boji proti dětské chudobě, přidává k jeho příběhu další vrstvu. Jeho vliv sahá daleko za hranice fotbalového hřiště a pro mnohé je vzorem.
Nyní však stojí na kariérní křižovatce.
Podaří se mu pod vedením Unaie Emeryho v závěru sezony znovu získat fazonu, díky níž byl kdysi jedním z nejzajímavějších (a nejcennějších) mladých hráčů na světě, a to jak na domácí scéně, tak v Lize mistrů? Dokáže využít svůj obrovský potenciál a přetavit ho v trvalou dokonalost?
Odpovědi se skrývají nejen v jeho fyzickém nasazení, ale také v psychické odolnosti, přizpůsobivosti a schopnosti prospívat v nezvyklém novém prostředí. Zda to bude nevyhnutelně na Old Trafford, kde je tak hluboce zakořeněný, nebo jinde, se teprve uvidí...