I národnost lze změnit. Pětice zvučných jmen, která přestoupila mezi reprezentacemi

Ve své době byl považován za obří talent, stejně jako jeho nevlastní bratr Jérôme. Zatímco ale  případě tohoto dnešního obránce Lyonu lze říci, že u tohoto talentu došlo ke stoprocentnímu naplnění (Jérôme je s Německem mj. mistr světa z roku 2014), Kevin-Prince na sklonku kariéry je nejzajímavější zřejmě tím, že jeho současné angažmá v Herthě je šestnáctým v jeho profesionální kariéře. Za Ghanu chtěl hrát - po projití juniorských kategorií v dresu Německa -  už na MS v roce 2006, tam mu to ještě FIFA nedovolila, následně si pak zahrál na Mundialu v letech 2010 a 2014. S talentovaným týmem došel ovšem nejdál “jen” do čtvrtfinále.   

Hvězdný útočník s kořeny v pouličním fotbalu strávil naprostou většinu své profesionální kariéry v Evropě a byť jej Luis Felipe Scolari v roce 2013 pozval mezi Kanárky, o rok později už nastupoval v dresu Španělska. Vincente de Bosque jej dokonce okamžitě nominoval na mistrovství světa 2014 právě v Brazílii, kde Costa ochutnal velkou nelibost domácích fanoušků a taky zažil totální kolaps španělského týmu, který ani nepostoupil ze skupiny. V následujících letech nicméně hráč, jež nyní nastupuje za Atletico Mineiro, za španělský národní tým odehrál 24 zápasů a nastřílel 10 gólů. Takže jeho akvizici lze považovat za úspěšnou.

V jednu chvíli to vypadalo, že by Kondogbia mohl mít dostatek potenciálu na to, aby dlouhodobě čistil zálohu pro Les Blues Didiera Deschampse, v juniorských kategoriích za týmy galského kohouta odehrál přes padesátku zápasů a La Marseillaisu si pětkrát poslechl i na nejvyšší úrovni, byť pouze v přípravných zápasech. Po odchodu z Monaca ale pozvánky přestaly chodit a tak se záložník, jež po angažmá v Interu a Valencii nyní hraje v madridském Atleticu, upsal zemi svých rodičů.   

O jeho talentu se vědělo. O jeho odmítání dresu Three Lions taktéž. Už od momentu, kdy poprvé v patnácti letech dnešní hvězda Manchesteru City nastoupila za irskou U17, kolem něj kroužili bafuňáři z obou asociací. Grealish nejprve hrál zásadového a reprezentoval ostrov, ze kterého pocházejí oba jeho dědové, v U21 mu nicméně došlo, se kterou reprezentací bude asi mít na mezinárodních turnajích delší pobyty a po krátkém váhání “podepsal” Anglii. Na stejné trase se mimochodem rozhodovala i další opora dnešní a především zřejmě té budoucí opora zálohy Albionu, střední záložník West Hamu, Declan Rice.

Anglie ovšem nejen bere, ale i dává. Byť o co v Musialovi (i v úvodu zmíněném Mattym Cashovi) přišla se teprve zřejmě ukáže. Ofenzivní záložník Bayernu Mnichov je považován za obří talent, kterému Julian Nagelsmann dává stále větší prostor a Musiala se dokáže odvděčit. Ač v této sezóně ještě v Bundeslize nenastoupil od začátku, jeho bilance 2+3 v osmi střídáních znamená od 19letého “kluka” solidní závdavek. Takže, když se syn britsko-nigerijského otce a německé matky, který vyrostl v Anglii rozhodoval, kdo získá jeho seniorský podpis, stály se na něj fronty. Na konec se rozhodl pro Der Manschaft. 

zdroj: goal.com