Kouč Žižkova Nikl promluvil o konci v Dynamu. Netuší, zda ho někdy přebolí. Čím ho naštval Zápotočný?

Váhal jste, zda za této situace do Viktorie jít? „Neváhal. Proběhlo to tak, že jsem se prvního ledna vrátil z hor a večer se na internetu dočetl, že Hofťa (sportovní manažer Pavel Hoftych) je nově právě na Žižkově. Jsme kamarádi, tak jsem mu zavolal, probírali jsme situaci. On mi říkal, že trenéra (Jiřího Krejčího) mají už připraveného. Druhý den ráno mě však kontaktoval s tím, že jim to krachlo, jestli bych měl zájem nastoupit. Odpověděl jsem, že určitě ano.“ Byl tedy právě on tím hlavním důvodem, že jste nyní ve Viktorii? „Pro mě bylo hlavní trénovat tam, kde mi to profesně bude dávat smysl. V klubu, který má nějakou tradici, který chce něco dokázat. Viktorka mi tak smysl dávala velký. Měl jsem štěstí, že sem Hofťa nastoupil, že se dobře známe. Bez něj by pro mě bylo asi obtížné se na Žižkov dostat.“

Máte už vytipované posily? „Nějaká jména samozřejmě řešíme. Bavíme se o současném kádru i o hráčích, kteří by nám mohli okamžitě pomoci. Hledáme kvalitu. Takovou, co nám usnadní se zachránit. Liga ale začíná až v březnu, takže času máme ještě dost. Vyzkoušíme si některé kluky a uvidíme, jak to bude vypadat.“ Nedávno jste vedl České Budějovice, předtím Příbram. Budete se po posilách dívat i tímto směrem? „Hledat budeme úplně všude. V první řadě na posty, které bude třeba doplnit, s Hofťou je řešíme už teď. Může se ale stát, že první posily přijdou až v únoru. Že si nejdříve v přípravě důkladně prověříme kluky, co tady jsou. Uvidíme, jak jsme silní. Podle toho se rozhodneme, jak budeme postupovat dál.“ Bez angažmá jste zůstal jen 38 dní. Stihl jste si za tu dobu od fotbalu odpočinout? „No jasně. Sedět přes měsíc doma pro mě bylo už dlouhý. Jsem rád, že jsem mohl naskočit tak rychle zase zpátky.“

Váš konec v Dynamu proběhl dost zvláštně. Nejdřív jste skončil vy, až pak váš parťák Tomáš Zápotočný. Už přebolelo zklamání z toho, jak to tam dopadlo? „Abych řekl pravdu, tak nepřebolelo. V Dynamu se mi totiž líbilo fakt moc. Bylo to skvělé angažmá po profesní i lidské stránce. S realizákem jsme si vážně sedli. O to větší škoda je, že nebyly výsledky, abychom mohli pokračovat, ale takový je fotbal. Už je to pryč. Zda to ale někdy přebolí, to fakt nevím. Jsem totiž trenér, co si vytvoří vždy vztah k hráčům. Mrzelo mě, že jsem musel skončit, ale třeba se s některými ještě potkám. Jedeme dál.“ Že jste z trenérské dvojice skončil nejdřív pouze vy, vyznělo minimálně divně… „Divný to bylo i mně. Po pohárovém utkání s Jabloncem se něco řešilo. Řekl jsem, že když to tak bude, tak já skončím. Zápo reagoval, že v tom případě skončí taky. Za tři dny ale bylo všechno jinak, což je za mě špatně. Kdyby mi Tomáš tehdy řekl, že bude pokračovat i beze mě, já bych s tím žádný problém asi neměl.“ Jste i dál kamarádi? „Od té doby se mi vůbec neozval. Ani mi nenapsal, prostě nic.“ Ve Viktorce jste hlavním trenérem sám… Jste za to rád? Já bych byl rád za jakoukoliv funkci. Fotbal mě totiž fakt naplňuje. Baví mě být s mladými kluky, vidět je, jak se zlepšují. Hlavně doufám, že se nám bude dařit. Že společně splníme náš cíl a zachráníme druhou ligu.“