Kvůli čemu už se belgická jednička Slovanu cítí pod Ještědem jako doma?

Do Česka totiž dorazil bývalý brankář Standardu Lutych, Genku i Anderlechtu již v devatenácti letech a prvního startu ve Fortuna:lize se dočkal až skoro po čtyřech letech, což není zrovna krátký časový úsek.

"Neberu to tak, že jsem dlouho čekal. Přišel jsem jako nezkušený mladík, hodně jsem se toho tady naučil. Rok jsem byl pak na hostování v Senici, chytal jsem slovenskou ligu. Čekal jsem vlastně necelou poslední sezonu," informoval na stránkách gol.cz strážce svatyně, který si dříve krátce zachytal také za Vlašim.

Mnoho Belgičanů českou nejvyšší soutěží neprošlo. Jak došlo k tomu, že on ano? "Byl jsem tenkrát hráčem Anderlechtu. V srpnu mi klub sdělil, že mi nebude prodloužená smlouva, že můžu odejít jako volný hráč. Všechny profesionální kluby v Belgii už ale gólmany v tu dobu měly. Mohl jsem do třetí belgické ligy, ale chtěl jsem ještě prorazit v profesionálním fotbale. Naskytla se potom možnost odejít do Liberce, kterou jsem využil," ozřejmil na webu gol.cz vytáhlý brankář s osmi prvoligovými starty.

Začátky na stadionu U Nisy přitom byly pro vrstevníka Rondiče, Frýdka, Plechatého či Doumbii těžké a ve hře byla i varianta návratu do rodné země. "Přišel jsem v létě, to bylo fajn. Ale jak začala zima, napadl sníh, měl jsem těžké chvíle. Občas jsem chtěl s fotbalem skončit, vrátit se do Belgie a začít někde normálně pracovat. Byl jsem v Liberci sám, neuměl jsem řeč, do toho zima. Jsem rád, že jsem složité období vydržel. Pak jsem si přítelkyni, ta mi moc pomohla. Naučil jsem se rychle česky. Když si sedneme s klukama na kafe, normálně se s nimi bavím. Předtím jsem jen seděl a koukal. Mám teď kamarády a přítelkyni, cítím se v Liberci jako doma," zakončil optimisticky naladěný Vliegen, jehož slova nabídl magazín Gôl.

Zdroj: fcslovanliberec.cz