Malý pražský klub válcuje Evropu. Dostal na lopatky i tým bývalé liverpoolské hvězdy

Co pro Prague Raptors start v Evropě znamená? „Skvělou příležitost, jak budovat jméno klubu. Pro hráče je to zase příležitost zažít něco, co obecně mohou zažít jen profesionální hráči. Fenix Trophy je jedinou celoroční soutěží, která proti sobě staví amatérské týmy. Vidíme, jak se česká liga srovnává se zbytkem Evropy, je velmi zajímavá. A upřímně, myslím, že dokazujeme, že český fotbal je ve srovnání s obdobnými ligami z různých částí Evropy velmi konkurenceschopná.“

Představte turnaj Fenix Trophy fanouškům? „Je to docela unikátní turnaj, i když 90 minut na hřišti je tvrdě vybojovaných a každý chce vyhrát. Ale čas před a po utkání je o poznávání nových přátel. Na hřišti jsme soupeři, ale jinak potkáváme lidi z celé Evropy, kteří sdílejí naši vášeň. To je důvod, proč se do turnaje opakovaně rádi zapojujeme."

Co si od startu na turnaji slibujete? „Ani jeden z týmů z naší letošní skupiny turnaj zatím nehrál. Je pro nás proto překvapením, jaká bude úroveň. Naším cílem, jako obvykle, je dostat se ze skupinové fáze a pak uvidíme, co se stane. Tím, že ze skupiny postupuje pouze jeden ze tří týmů, může i jeden špatný výsledek všechno změnit. Takže musíme být připravení.“

Je díky startu v evropské soutěži větší zájem o Prague Raptors? „Rozhodně. O našem klubu se zmínila média, jako například Sky Italy, BBC News, časopis FourFourTwo a spousta dalších sportovních či zpravodajských médií. Takže to opravdu pomáhá. Mnoho hráčů nás kontaktovalo právě kvůli naší účasti v turnaji.

Prague Raptors to určitě není jen A tým hrající pražskou A třídu a Fenix Trophy, že?„Cílem našeho klubu je se stále rozšiřovat a postupovat výše v rámci soutěží, a to nejen s mužským týmem, ale také s týmem žen. Ten je nyní ve druhé lize. Takže cokoli, co můžeme udělat pro rozšíření povědomí o našem klubu, je samozřejmě dobré. Máme štěstí, že se mnoho hráčů rozhodlo přestěhovat za námi do Prahy, ale uvědomujeme si, že stále potřebujeme přidat, abychom se dostali výš. A Fenix Trophy nám k tomu pomůže.“

V turnaji není nouze o zajímavé soupeře, že? Pouze my a FC United of Manchester jsme v turnaji od samého začátku, i když jsem slyšel, že některé celky, co hrály Fenix Trophy v minulosti, tak mají zájem se příští rok do soutěže znovu připojit. Jsme jediným týmem, který se zatím dostal do obou finálových zápasů. V první sezoně jsme hráli s FC United of Manchester a ve druhé s dánským týmem Skjold. Ten zápas jsme hráli na slavném stadionu San Siro.

To musel být neuvěřitelný zážitek… „Ano. Bohužel jsme nejen dvakrát stříbrní medailisté, ale ani v jednom z těch utkání se nám nepodařilo skórovat. Ale protože jsme do turnaje vstupovali jako outsideři, myslím, že můžeme být pyšní na to, kam jsme se dokázali dostat.“

Jak se vám v tomto ročníku? „V prvním utkání jsme hráli s rumunským týmem Venus Bukurešť a vyhráli jsme 4:1. U soupeře to bude určitě těžší. Třeba i kvůli cestování, kdy nelétáme první třídou a není tak čas na rozmazlování před zápasy. (směje se) Začali jsme tedy výhrou, ale měli jsme udržet čisté konto a přidat víc branek. Ale i tak jsme šli ze hřiště spokojení.“

foto: Prague Raptors FC

Zvládli jste i druhý zápas venku. Finský tým FC Gilla byl složený z youtuberů, muzikantů a bývalých hráčů. Vše vyšperkoval jako trenér Jari Litmanen, někdejší hvězda Liverpoolu…„Zápas byl skvělý. Měli jsme příležitost zahrát si na ikonickém stadionu a předvést na něm skvělý výkon. Přivítání bylo přátelské, atmosféra úžasná. A přítomnost Jariho Litmanena to jen umocnila, přidala všemu na významu. Dvakrát jsme v tom utkání prohrávali, ale dokázali jsme jej otočit. Výhra 4:2 byla třešničkou. Jsem rád, jak to dopadlo. Po utkání se šlo společně na večeři a na pivo. Když se kluci vrátili do Prahy, bylo vidět, že toho moc nenaspali. (směje se)

Ve vašem kádru jsou většinou cizinci, kdy dostanou ve větší míře šanci i Češi?„Určitě bychom chtěli více českých hráčů, protože jich nemáme mnoho. V ženském celku už jich máme téměř polovinu. U mužů je to složitější, ale máme dva Čechoameričany. A to včetně syna bývalého českého reprezentanta Luboše Kubíka. Máme v plánu během příštího roku dostat do týmu další české hráče. V nadcházejících letech plánujeme rozšířit klubové výběry o C tým mužů a béčko žen. Stejně tak chceme pokračovat v rozšiřování akademie."

Když postoupíte do finále, kam se podíváte v tomto ročníku?"Pravděpodobně to bude opět v Itálii. Rádi bychom to v budoucnu finále turnaje přivezli do Prahy – bylo by skvělé, kdyby finálový víkend mohl pořádat některý z větších týmů. Jsem si jistý, že by to fanoušci z Manchesteru, Paříže nebo Krakova velmi přivítali."

foto: Prague Raptors FC

Váš klub se v minulosti netajil spoluprací s anglickým Leedsem. Už se na nějaké úrovni nastartovala?„Bohužel ne, klub změnil vlastníka a zaměřil se na partnerství pouze v rámci Spojeného království. Mluvili jsme s některými dalšími kluby o propojení, včetně portugalské Benfiky Lisabon, ale zatím se nic konkrétního neděje.“

Hlavní soutěží je pro vás pražská A třída. Jak jste spokojený s podzimními výsledky?„Celkově lépe, než jsme čekali. Doufal jsem, že náš ženský tým bude výše, ale na začátku sezony nás trápila zranění, takže nemůžeme být příliš zklamaní. Remizovali jsme třeba se Spartou B, což pro nás byl velký úspěch. Všichni v klubu si myslí, že mužské béčko by mělo být v tabulce výše. Možná na druhém nebo i prvním místě. Na jaře se to budeme snažit vylepšit. Co je pozitivním překvapením je mužské áčko. Sice jsme v létě přišli o několik opor, ale povedlo se je nahradit. Prohráli jsme pouze s béčky Kopaniny a na Aritmě. Kdybychom dovedli některé remízové zápasy do vítězného konce, byli bychom špičce tabulky blíže. Našim cílem je rozhodně hrát o postup, ale bude to těžké, budeme bojovat až do konce.

Jsme klub, který se snaží stoupat soutěžemi, a přitom chceme dávat příležitost hrát fotbal co největšímu počtu lidí. Podporujeme některé úžasné a nám blízké charitativní organizace jako „Street Child“. Jako klub, který je plný lidí z různých koutů světa, samozřejmě klademe velký důraz na rozmanitost. Zatím hrajeme domácí zápasy na Zličíně, ale za ideálních podmínek bychom chtěli mít vlastní hřiště, dokonce i více hřišť, abychom mohli přilákat a podporovat ještě více lidí v tom, aby hráli fotbal. Snažíme se hrát atraktivní a útočný fotbal, chceme být pozitivní. Samozřejmě to není vždy snadné vzhledem k síle soupeřů. doufáme, že v roce 2024 konečně najdeme vlastní domov a to nám dovolí budovat a rozšiřovat komunitu lidí, kteří sdílejí naše hodnoty.“