eFotbal

Mašek: Je pro mě velkou ctí, že jsem ve výjimečné společnosti. Z jedné strany mám Bicana, z druhé Brücknera

Mašek: Je pro mě velkou ctí, že jsem ve výjimečné společnosti. Z jedné strany mám Bicana, z druhé Brücknera
Mašek: Je pro mě velkou ctí, že jsem ve výjimečné společnosti. Z jedné strany mám Bicana, z druhé BrückneraFlashscore
Na slavnostním večeru v rámci předávání cen Fotbalista roku, který byl i letos v březnu ovlivněn opatřeními proti koronaviru, byl do Síně slávy za rok 2020 uveden pan Václav Mašek, stříbrný medailista z mistrovství světa v Chile, člen Klubu ligových kanonýrů GÓLU a držitel nejvyššího fotbalového vyznamenání Ceny dr. Václava Jíry.
Reklama
Reklama

V úterý 5. května byla tato významná událost stvrzena v sídle asociace v Praze na Strahově slavnostním křtem hvězdy s nápisem VÁCLAV MAŠEK – 2020. Je již devatenáctá ve dvoraně slávy našeho fotbalu. Václavu Maškovi pogratuloval předseda výkonného výboru fotbalové asociace Martin Malík. 

„Je pro mě velkou ctí, že jsem se dostal to této výjimečné společnosti. Ve snu by mě to nenapadlo. Je to příjemný pocit být obklopen takovými jmény. Z jedné strany mám Josefa Bicana, z druhé Karla Brücknera,“ svěřil se nový člen Síně slávy.

Před Václavem Maškem hvězdu v Síni slávy získali Josef Masopust, Andrej Kvašňák, Antonín Panenka, František Veselý, Tým ČSSR 1962, Ladislav Novák, Ivo Viktor, Josef Bican, Karel Brückner, Tým ČSR 1934, Rudolf Baťa, Pavel Nedvěd, Tým ČSSR 1976, Dušan Uhrin, Tým ČR 1996, Zdeněk Nehoda, Karel Poborský a Jan Koller.

Václav Mašek, který 21. března, dva dny před uvedením do Síně slávy, oslavil osmdesáté narozeniny, byl členem týmu, který získal stříbrnou medaili na mistrovství světa 1962 v Chile. Jeho gól proti Mexiku ze šestnácté sekundy byl čtyřicet let nejrychlejší brankou v historii mistrovství světa. V reprezentaci odehrál 16 utkání a vstřelil 5 branek.

Svou kariéru spojil se Spartou Praha, je jedním z nejslavnějších hráčů v její historii, vybojoval s ní dva mistrovské tituly – v letech 1965 a 1967 a dva Československé poháry – 1964 a 1972. Dvakrát se se Spartou probojoval do čtvrtfinále Poháru mistrů evropských zemí.

V rudém dresu sehrál za šestnáct let 667 zápasů a vstřelil 406 gólů. V československé lize má na svém kontě 302 utkání a vstřelil v nich 121 branek. Jednu z nich během roční vojenské služby v Dukle Praha. Je členem Klubu ligových kanonýrů týdeníku GÓL.

Vystudoval ČVUT, získal titul inženýr a více než třicet let pracoval v Patentovém úřadu, kde také zastával jednu z významných pozic. Objevil se i v pozici prezidenta fotbalové Sparty Praha a také vedoucího reprezentace ČR za trenéra Dušana Uhrina.

Je držitelem nejvyššího fotbalového vyznamenání, Ceny dr. Václava Jíry, které dostal v roce 1999. 

Politici brojí proti divákům na lize, fotbal se stal prašivým produktem. Iniciativy chtějí duo Fousek plus Šmicer