Messiho gól na 3:2 proti Francii neměl platit. Stejně jako Hurstova třetí branka ve finále MS 1966 Anglie-NSR

„Podle pravidel měl být druhý gól Lionela Messiho v prodloužení rozhodčím utkání Szymonem Marciniakem odvolán. Několik argentinských náhradníků totiž nevydrželo své nadšení a byli na hřišti dřív, než míč přešel brankovou čáru brankáře Huga Llorise,“ napsal renomovaný francouzský sportovní deník L’Equipe.

Přesně to samé okamžitě konstatoval v ČT Sport i Jaromír Bosák, nikdo to ale příliš nerozebíral.

Pochybil VAR z derby Slavia-Sparta i čtvrtý sudí z USA

L’équipe přesně citoval z pravidla 3, odstavce 9. Pravidel fotbalu, kterými se musejí řídit fotbalisté všude na světě. Doslova se zde uvádí:

„Pokud po dosažení branky před navázáním hry rozhodčí zjistí, že v okamžiku vstřelení branky se na hrací ploše nacházela další osoba, tak rozhodčí branku neuzná, pokud další osobou byl hráč, náhradník, vystřídaný nebo vyloučený hráč nebo člen realizačního týmu, který dosáhl branky; hra je navázána přímým volným kopem z místa, kde se další osoba nacházela.“

Kdyby na hřišti byl hráč či osoba z týmu, které branku obdrželo, gól by logicky platil.

„Francie tak měla mít volný kop před lavičkou Argentiny,“ dodal deník L’Equipe.

Za tuhle věc samozřejmě není odpovědný hlavní, po finále tolik velebený (kromě Francie), polský rozhodčí Szymon Marciniak, který shodou okolnosti letos v březnu v Edenu slušně odřídil i ligové derby Slavia-Sparta (2:0). Měl to vidět čtvrtý sudí Ismail Elfath z USA, jenž musí dění kolem laviček náhradníků pečlivě sledovat. A jestliže si toho všimli už během přenosu televizní komentátoři, měl na tento přestupek upozornit svého kolegu s píšťalkou i VAR, jímž byl další Polák Tomasz Kwiatkowski, který rovněž na jaře u videa asistoval při utkání Slavie se Spartou.

„Argentina rozhodně neměla na tomto turnaji smůlu na rozhodčí,“ odpověděl diplomaticky, ovšem docela jednoznačně, po finále francouzský trenér Didier Deschmaps, když se ho novináři ptali, co říká výkonu arbitrů.

Zato šéf rozhodčích, v Česku velmi dobře známý Ital Pierluigi Collina, který Marciniaka pro finále vybral, se rozplýval. „Szymon je dnes po papežovi Janu Pavlovi II. nejslavnějším Polákem. Byl lepší než všechny dnešní technologie, jeho verdikty byly až neskutečně přesné.“

Jenže ty dnešní technologie nebyly, jak vidno, při finále MS 2022 zcela využity. I proto to od L’Équipe za všechny přítomné finálové sudí Marciniak schytal. Na desetibodové stupnici dostal dvojku, druhou nejnižší známku.

To neskousl bývalý polský šéf české komise rozhodčích z let 2016 až 2018 Michal Listkiewicz (mimochodem asistent rozhodčího při finále MS 1990, jehož syn Tomasz byl na pomezí pro změnu nyní ve finále v Kataru): „Francouzi jsou ubozí. Šovinismus a narcismus jsou národním znakem žabožroutů.“ Listkiewicz tak v jedné větě prezentoval vše, co sám kritizoval, ale to ponechme stranou.

Oba góly v prodloužení  finále MS 1966 nemusely platit

Dodejme, že Messiho nedělní gól na 3:2 nebyl jedinou situací tohoto typu. Už před dlouhými 56 lety, v legendárním finále MS 1966 v Londýně Anglie – NSR  (4:2 po prodloužení) vstřelil anglický autor hattricku Geoff Hurst branku ve chvíli, kdy byla na hřišti spousta lidí včetně diváků, kteří na hrací ploše neměli co dělat.

Nemám na myslí slavný Hurstův gól na 3:2, kdy se dodnes neví, zda míč, který se odrazil od břevna směrem dolů a zpátky do pole, překročil brankovou čáru (některé anglické studie tvrdí, že ano, ty německé zase, že ne a sám Hurst v roce 2001 připustil, že to branka asi nebyla). Hlavní rozhodčí Gottfried Dienst ze Švýcarska tenkrát nakonec dal na svého asistenta Tofika Bachramova z ázerbájdžánské části tehdejšího Sovětského svazu a gól uznal. Dnes by to za něj vyřešila branková technologie - a bylo by jasno.

Anglie tak vedla 3:2. Běžela poslední, 120. minuta prodloužení, a i nadšení diváci si mysleli, že už je konec a vtrhli na hrací plochu. Hra měla být proto přerušena. Jenže nebyla a Hurst upravil na konečných 4:2.

Byl jsem tehdy sedmiletý kluk a bylo to první MS ve fotbale, které jsem v Československé televizi sledoval. A pak jsem se zaujetím četl, tuším, že v tehdejším sportovním týdeníku Stadion, reportáž z finále Anglie-NSR, kde bylo fotograficky doloženo, že možná ani jeden ze dvou Hurstových gólů v prodloužení neměl platit a že Angličané ke svému prvnímu a dosud poslednímu titulu mistrů světa došli ve vlastní zemi poněkud sporně. 

Výrok roku: „Gól neměl být uznán, ale nedovedu si představit, že by to sudí udělal“

Vraťme se však ještě na závěr k Messiho finálovému gólu na 3:2. Vyjádřil se k němu totiž pro server sport.cz předseda Pravidlové komise FAČR Jiří Kureš. A pravil:

„Čistě podle pravidel gól neměl být uznán, na druhou stranu hráči vběhli na plochu v radosti a ve chvíli Messiho střely se nedostali dál než metr za čáru. Na první pohled to vypadalo, že si hlavní rozhodčí porušení pravidel nevšiml. Pak by ho musel upozornit asistent nebo čtvrtý rozhodčí. VAR má intervenovat jen v případě zjevné chyby, což se v tomhle případě podle mě nestalo. Upřímně si neumím představit, že by rozhodčí gól neuznal. Začalo by se pak spekulovat ještě víc.“

Vcelku slušný projev alibismu a důkaz tzv. nelogického kolečka. VAR má upozorňovat arbitra na situace, pokud si rozhodčí na ploše nevšimne, že byla zjevně porušena fotbalová pravidla. V tomto případě přece nejde o posouzení, zda šlo, nebo nešlo o faul či o ruku. Nebo o intenzitu zákroku. Nebo o nejasnou situaci, v které chvíli argentinští náhradníci překročili hrací plochu. Tady je zcela jasné, že ji překročili dřív, než dal Messi svůj gól.

A že se tak stalo asi 40 metrů od místa přestupku a že to na Lionelovu akci nemělo žádný vliv? Ano, nemělo, stejně jako nemělo Kolářovo milimetrové překročení brankové čáry vliv na zneškodnění penalty v play off Ligy mistrů s dánským Midtjyllandem v září roku 2020. A přesto na něj italský VAR upozornil slovinského rozhodčího Skominu, a Slavia tak přišla o účast v základní skupině Champions League a o stovky milionů korun. Přesně podle pravidel. Podobně je to s milimetrovými ofsajdy, kdy se kalibrovanou čárou a za použití nemalých finančních prostředků zjišťuje, kdo má větší kopačku, nos nebo který ještě orgán.

A že si předseda pravidlové komise nedovede představit, co by se dělo, kdyby Messiho gól nebyl přesně podle pravidel uznán? To je zralé na Výrok roku. Tak ta svá pravidla zrušte, když jsou špatná. Ale než to uděláte,  tak je dodržujte!