Olatunji se u Nisy zlepšil ve všem: S Kozlem spolu pravidelně mluvíme, ne jako otec a syn, ale jako profesionálové

Když se 193 centimetrů vysoký útočník zpětně ohlédne za svými začátky na stadionu U Nisy, přiznává, že to bylo trošku těžké...

"Pro hráče jako jsem já, který je zvyklý hrát v teplém počasí, není jednoduché najednou přepnout do něčeho úplně jiného a hrát v zimě. První zápasy to nebylo jednoduché. Ovšem když jsme hráli společně jako tým, postupně jsme se dostali do formy, která trvá doteď," liboval si v interview pro fcslovanliberec.cz mladý střelec, který přišel pod Ještěd z kyperské Larnaky.

Jak se mu na severu Čech spolupracuje s hlavním trenérem Lubošem Kozlem? "Já a trenér spolu pravidelně mluvíme. Ne jako otec a syn, ale jako profesionálové, protože tohle je naše práce. Říká mi, co mám dělat a já se o to snažím, v každém tréninku i v zápase. On pak vidí výsledky," pokračovala ofenzivní opora sedmého týmu prvoligové tabulky, který si v nadstavbě poradil jak s Dynamem, tak s Hradcem Králové.

Během jarní části vstřelil v české lize osm branek, což není úplně málo a je to jeho nový osobní rekord, kterým jednoznačně zastínil i své týmové konkurenty. V čem se za posledního půl roku nejvíce zlepšil?

"Vidím zlepšení ve všem. Jako hráč nikdy neumíte všechno, takže je stále prostor ke zlepšení. Pro mě jako útočníka je určitě velmi důležité skórovat. Když dáte gól, tak pomůžete týmu. Když se mi někdy nepodaří vstřelit branku, nejsem nervózní. Uklidním se a vím, že když budu dál pracovat, gól přijde," doplnilo útočné tykadlo Liberce, které dosud odehrálo ve FORTUNA:LIZE 1214 minut.

Pokud jde o o spolupráci s ostatními hráči kádru, ani v tomto směru od něj čtenář nezaznamená žádná negativní slova. "Hrajeme jako tým. To, co je vidět v zápasech, děláme i v tréninku. Známe spojení mezi sebou, které je dobré a funguje to," uzavřel bývalý hráč Mattersburgu, Podbrezové nebo Interu Bratislava, kterým prošel jako teenager.