Zklamání po sestupu muselo být obrovské. Jak dlouho jste se s tím smiřoval?
„Bylo to hektické, přebíral jsem klub a seznamoval jsem se s lidmi za pochodu, jelikož jsem přišel v půlce dubna. I já samozřejmě nesu zodpovědnost za sestup, mrzí nás to. Na druhou stranu říkám, že Třinec se zachraňoval deset let. Jedna sezona sice byla lepší, jinak pravidelně hrál na spodku. Letos se ta hráz bohužel prolomila.“
Bylo to pověstné chození se džbánem pro vodu? Ucho se utrhlo, je čas na ozdravnou kúru.
„Přesně tak. Všechno špatné je pro něco dobré. Věřím, že se do druhé ligy vrátíme silnější. Tým bychom tam rádi stabilizovali na dobré úrovni na delší dobu. Tlak teď bude velký. Musíme vyhrávat každý zápas, na zakopnutí není čas.“
Hráči dostali poměrně dlouhé volno, teď finišuje příprava. Stihli jste z funkcionářského hlediska vše, co jste chtěli?
„Ještě něco doděláváme. Musím říct, že jsem na posilování týmu pracoval už dva týdny před koncem druhé ligy. Chtěli jsme tým proměnit, něco nám v něm vadilo. Někteří hráči, co tu byli, byli spokojení, chyběla chuť bojovat a něco dokázat. Někteří neměli ani kvalitu. Bylo to hodně náročné. Ale teď jsem rád s tím, jak jsme to nakonec poskládali. Pomohlo i to, že máme takřka druholigový rozpočet. Po víkendu dotáhneme dva odchody, pak bude kádr kompletní.“
Mimochodem, existovala možnost konce spolupráce s trenérem Romanem Westem?
„Trenér měl smlouvu do konce soutěže. V případě sestupu, který nastal, jsme se měli bavit, co dál. V případě udržení tam měl opci. Po sezoně jsme si sedli, probrali všechny aspekty. Žádný problém nenastal. Trenér chce tým dostat zpátky do druhé ligy, je ambiciózní i pracovitý. Spolupráce funguje, jak má.“
Průvan v kádru byl znatelný. Například Juřena s Jursou oznámili konec kariéry. Byl to šok?
„Po sezoně jsme si s každým sedli a probrali jsme, co dál. Musím říct, že tito dva mě překvapili. Chtěli prostě skončit a hledat si civilní zaměstnání. Tak to někdy je, cítili to tak.“
Ne všichni ale skončili tak idylicky, že?
„Zklamali mě jiní hráči, ti, kteří nosili kapitánskou pásku. Utekli z potápějící se lodi jako první. Upřednostnili své ambice před týmem. Řekl bych, že zástupce kapitána s kapitánem by měli být první, kteří po sestupu stoupnou před kabinu, jež je zvolila, a zavelet, že chceme zpátky. Lidsky mě to zklamalo. Ale je to za námi, jsou pryč, je to minulost.“
Co se příchodů týče, získali jste hned trojici hráčů z Mostu. Náhoda, nebo to byla nějaká větší domluva?
„Tihle tři – Nedzad Zinhasovic, Adam Bouguetouta a Filip Maksic – byli nejlepší hráči Mostu. Tady prostě dostali lepší nabídku. Filipa znám osobně, trénoval jsem ho ve Znojmě. Nedzada jsem znal z mládeže Slavie, je to zkušený hráč doprostřed hřiště, kterého jsme potřebovali. Všichni tři nám splňovali nějaké parametry, asi to byla spíše náhoda, že byli v Mostu.“
Zajímavě vypadají i příchody cizinců. Například Vanja Vucicevic přišel z bosenské první ligy. Zeptám se na rovinu. Třeba u něj jste museli finančně přitlačit?
„Tihle kluci sem přišli s vidinou vrátit klub do druhé ligy. Přišli s pokorou a s tím, že chtějí tým co nejdřív dostat zpátky nahoru. Tyhle typy jsme sháněli. Aby daný hráč uměl fotbal a aby byl hladový po úspěchu. Takových tu předtím bylo málo. Kromě toho jsou to „projektoví“ hráči, kteří přichází s vidinou dalšího prodeje.“
Co se přípravy týče, výsledkově nebyla nic moc. Například po zápase proti Kvítkovicím trenér West řekl, že to mělo k ideálu daleko. Přitom to bylo teprve před týdnem. Nebojíte se trochu?
„Trenérovi věřím. Čím jsme blíž mistrovským zápasům, tím víc vidím, že si to sedá. Vytváří se kostra sestavy, poskládali jsme slušný tým. Kluci dostávali první tři týdny obrovské dávky, takhle asi nikdy netrénovali. Jsem i trenér, mám s tím zkušenosti, takže se na to dívám taky trochu jinak. Vím, že hráči to potřebují. V průběhu sezony tady tohle ještě využijí. Určitě se nám ta dřina vrátí.“
Co jste stihnul navnímat o kvalitě MSFL?
„Jsou to týmy, které jsou poloprofesionální nebo amatérské. Kluci chodí do práce, jsou osm hodin na nohách, opravdu před nimi smekám klobouk. My máme profesionální tým. Naši hráči se mohou věnovat naplno fotbalu. Podmínky, které tu mají, jsou druholigové. S tím samozřejmě jde nahoru i tlak na naše výsledky.“
Kupříkladu v Ústí nad Labem dobře ví, že postup je nutnost. Je to u vás stejné, nebo tomu necháváte volný průběh?
„Jsme pokornější. V kariéře se mi několikrát vyplatilo být radši při zemi. Pokora a poctivá práce se vrací. Chceme jít krok za krokem. Uvidíme, na co to bude stačit. Samozřejmě máme ambice nejvyšší. Je ale potřeba být pozorný. Každý soupeř se proti nám vybičuje o něco víc. V této soutěži není lehkého soupeře.“