Peníze až na prvním místě aneb 4 slavná jména, která dala přednost platu před slibnou budoucností

Jméno kolumbijského ostrostřelce je mnohým velmi dobře známo, neboť má za sebou velmi pestrou a bohatou kariéru. Na starém kontinentu sbíral nejprve herní praxi v Portu, poté se stal klíčovou tváří Atlétika Madrid. Zatímco La Liga je mnohými označována za druhou nejlepší soutěž v Evropě, Ligue 1 je až o něco za ni. I tak se Falcao v roce 2013 rozhodl vyslyšet volání Monaka za tehdejší klubový rekord a roční plat téměř 16 milionů eur. Na první pohled se to nejeví jako úplný krok zpět, ale tehdy o něj měly zájem ty nejvyhlášenější týmy napříč Evropou.

Jen málo hráčů v posledních deseti letech vykazovalo takové tempo, sílu a přesnost v koncovce. Brazilský legionář Hulk začínal v Portu po boku výše zmíněného Falcaa. V Evropě strávil nakonec solidních osm let a vysloužil si pochvalu za své konzistentní výkony, kterých využívali také v Zenitu Petrohrad. V roce 2016 mu bylo tehdy 30 let a nabízela se možnost zahrát si jednu z elitních evropských soutěží, přesto dal Hulk přednost přesunu do Číny. Klub ze Šanghaje to vylo na 45 milionů liber, tehdejší asijský rekord, ale i samotný hráč si přišel na své.

Jako mladý začal ihned přesvědčovat o svém talentu, který byl naplno rozvinut na Stamford Bridge. Kreativita při řešení situací, lehkost v práci s míčem a schopnost generovat inteligentní přihrávky i nemilosrdná zakončení. Chelsea v něm měla velkou oporu, ale nakonec došlo k vyslyšení lukrativního platu, se kterým přispěchal Šanghaj SIPG. Ten za Ocasra neváhal zaplatit 60 milionů liber. Tehdy osmadvacetiletý hráč před novinářem svůj tah nikterak neobhajoval, pouze stroze odvětil, že každý člověk chodí do práce, aby si vydělal.

Přestože se k Arsenalu připojil již v roce 2005, průlom na této adrese zaznamenal až o tři roky později. Od té doby se stal jedním z oblíbenců kouče Arséna Wengera a na jeho bedrech ležela zodpovědnost za špinavou práci v záloze, což umožnilo Fábregasovi a Nasrimu soustředit se na své tvůrčí schopnosti. Song se však slibné kariéry vzdal, když mu Barcelona v roce 2012 nabídla dvojnásobnou mzdu než Arsenal. Nabídku ihned přijal, přestože v přítomnosti Xaviho, Iniesty, Busquetse či Keity příliš herního času nezískal.

Zdroj: sportskeeda.com