Valeš návrat mezi tři tyče zvládl: Psychika hraje velkou roli, je to o mentální stránce, nechtít dokazovat nemožné

Byť vstoupil jako brankář číslo 1 do této sezony a odchytal většinu podzimní části, po příchodu plzeňského hosta Martina Jedličky o svůj status zase přišel.

V plzeňské Doosan aréně tak nastoupil mezi třemi tyčemi "Klokanů" poprvé od druhé poloviny loňského října. I když chytal na nejvyšší úrovni po dlouhé době, v závěru se mu podařilo vytáhnout fantastický zákrok.

"Věděl jsem o tom od prvního jarního zápasu, že s Plzní bych pravděpodobně chytat mohl, neboť Martinu Jedličkovi to nedovolí dohoda mezi kluby. Dobře jsem se cítil nejen v tomto týdnu, ale celkově i předtím. Byl jsem chytat i za B tým, abych do zápasu nešel s dvouměsíční pauzou bez zápasu. Spíš je to o té mentální stránce, nechtít dokazovat nemožné, naopak podat vyrovnaný výkon. Když je člověk dobře připravený a klidný, je poté odměněn. V mém případě třeba tak, že se mi povedlo zneškodnit hlavičku v devadesáté minutě. Trénuju pořád stejně, ať už chytám zápas o víkendu, nebo ne. Psychika hraje velkou roli," upozornil v interview pro web bohemians.cz třiatřicetiletý strážce svatyně.

Jeho pět duelů v řadě neporažený zaměstnavatel je ve hře jak ve skupině o titul, tak v MOL Cupu, kde ho čeká v první dubnové dekádě vršovické derby. Jak sladký pocit bylo neočekávaně vyloupit mistrovskou půdu?

"Já osobně mám po každém zápase, který se povede vyhrát, dobré pocity. Na tom se tedy v tomto případě nic nemění. Pokud člověk hraje proti Plzni, tak to samotné utkání je více sledované fotbalovou veřejností, ale i přímo mezi samotnými fanoušky. Vítězství má ve finále stejnou, tedy tříbodovou, hodnotu. Chytal jsem po delší době a moc si to užil. Jsem rád, že se nám podařilo utkání zvládnout vítězně," líčil někdejší brankář Čáslavi, Hlučína, Slavie, Jihlavy i Jablonce.