Pekhart: Lidé v Legii tvrdí, že nebýt pandemie, nikdy bych nechtěl Varšavu opustit a zůstal bych do konce života

Pekhart: Lidé v Legii tvrdí, že nebýt pandemie, nikdy bych nechtěl Varšavu opustit a zůstal bych do konce života

Zkušený forvard ve službách Legie Varšava Tomáš Pekhart, kterému už chybí ke vstupu do Klubu ligových kanonýrů jen 13 tref, má za sebou životní sezonu. Minimálně tedy podle řeči čísel...

"Nastřílel jsem dohromady 24 gólů, z toho dvaadvacet v polské lize. Doposud jsem vstřelil v jednom ročníku maximálně devatenáct branek, což se mi povedlo před lety v české lize. Úspěšný rok je znásobený i tím, že jsme s Legií vyhráli mistrovský titul, k tomu ta individuální ocenění. Myslím, že tohle půjde těžko někdy zopakovat," uvedl na stránkách go.cz český reprezentant, jehož nemine Euro.

V Ekstraklase se mu přezdívá "český Lewandowski", což je velmi lichotivá nálepka. "Je pravda, že v poslední době byl o mně na klubu ze strany médií mimořádný zájem. Nemám tohle moc rád, spíš jsem si rozhovory vybíral. O tom Lewandowském jsem už zaslechl, nepřikládám mu ale velkou důležitost. Spíš to je míněno ve smyslu, že je na mně tým Legie gólově závislý, stejně jako Bayern na Lewandowském. Srovnání asi nemá smysl. On dal za Bayern v této sezoně 41 gólů, vytvořil rekord. Neuvěřitelný. je výjimečný hráč, jeden z mých nejoblíbenějších. Nemohu se s ním vůbec srovnávat. To, co předvádí na hřišti, je úžasné. Pro mě je v tuhle chvíli nejlepším fotbalistou na světě," chválil Gólem citovaný rodák ze Sušice o rok staršího polského snajpra z Allianz Areny.

Polská nejvyšší soutěž je podle jeho názoru fyzicky nesmírně náročná a vůbec není jednoduché v ní střílet branky. "Pamatuju si, že na začátku sezony jsem míval v šestnáctce čas a prostor. Teď mě zdvojovali, ztrojovali. Zatímco v Česku jsou dva, tři kluby, které nadstandardně platí, v Polsku mají fantastické zázemí a finanční podmínky všechny kluby. Dokáží přilákat dobré zahraniční fotbalisty. Hraje se tady podobným stylem jako v Česku. Jen, každý hráč má 195 centimetrů a 90 kilo. Tak zlomenej, jako tady, jsem snad nikdy nebyl. Po každém zápase se z kopanců a ran sbírám tři dny," přiznal na portálu gol.cz útočník s minulostí v obou slavných pražských "S", jenž si na české půdě zahrál i za Jablonec.

Jak to je ve Varšavě s jeho popularitou? "Neměl jsem možnost pocítit jejich reálnou náklonnost, byli jsme v lockdownu, nemohlo se pomalu vycházet. Lidé z klubu mi tvrdí, že pokud by pandemie nebyla a chodil by plný stadion, nikdy bych nechtěl Varšavu opustit. Zůstal bych tu prý do konce života, jak by mě vynášeli fanoušci do nebes. Nakonec s nimi proběhla alespoň oslava titulu. Po posledním zápase jsme nasedli do otevřeného dvoupatrového autobusu, projížděli jsme Starým městem. Existovala dohoda s vedením Varšavy, že na Starém městě lidi mohli přijít. Od 15. května se v Polsku rozvolnila ochranná opatření, na závěrečné utkání mohlo být hlediště zaplněno z 20 procent kapacity stadionu. Což bylo moc fajn. Oslava byla tedy nejdřív v autobuse, potom jsme měli party ve VIP ložích na stadionu. Musím se přiznat, že oslava byla celkem náročná. Druhý den jsem měl vyhlášení anket, málem jsem nedorazil. V přímém přenosu se mě jako první zeptali, co se stalo, že vypadám tak zmuchlanej. Jestli jsem ok. Jo, oslavili jsme titul solidně," usmíval se v rámci rozhovoru pro Gôl někdejší ofenzivní hráč Tottenhamu, Southamptonu, Norimberku, Las Palmas, AEK Atény i Hapoelu Beerševa, jehož tým jde v létě podobně jako Sparta do druhého předkola Ligy mistrů.

Coufal: Moyes mi řekl, že se Skotskem nemusíme prohrát. Doufám, že to bude pravda a že se nám bude dařit

Zdroj: gol.cz