Na první trefu v nové sezóně si devětadvacetiletý universál počkal dlouhých deset zápasů, ale o to sladší byl pak pocit, když se konečně střelecky prosadil. Jeho gólovka na 4:0 navíc padla z jeho slabší levé nohy.
„Jak já levou nohou moc neumím, tak s ní nemohu úplně vymýšlet. Občas to ale takhle levou trefím,“ uculoval se Masopust při vzpomínce na branku, kterou okamžitě běžel slavit směrem k hlavní tribuně, kde seděla i jeho rodina. „Byla tam moje manželka s dětmi. Děti viděly vůbec poprvé můj gól naživo. Jsem za to moc rád,“ pokračovala opora sešívaných.
Jak již bylo zmíněno, jednalo se o jeho první přesný zásah v této sezóně. Na vině menší produktivitě bylo i dlouhé jarní zranění, které přibrzdilo jeho rozlet. „Na gól jsem si dlouho počkal, ještě k tomu jsem byl na jaře dost dlouho zraněný. Jsem rád, že to tam konečně padlo. Byla to bezprostřední radost,“ uculoval se záložník.
Slavia se těší střelecké pohodě, ale čeká ji další náročný týden. Nejprve ve čtvrtek poměří síly s Ballkani v rámci Konferenční ligy, poté ji čeká nedělní ligový šlágr proti Plzni. „S klukama jsme si v zápase s Budějovicemi skvěle vyhověli. Hodně jsme rotovali, nahrávali jsme si a drželi míč. Za mě z toho utkání jen pozitiva,“ uzavřel Masopust.