Zmoudření kanonýra aneb Příběh střelce Jakuba Řezníčka, jemuž už zůstala jen jedna jediná neřest

Čtyřiatřicetiletý útočník tak míří nejen ke Koruně krále střelců ligy, ale i ke vstupu do Klubu ligových kanonýrů. Chybí mu pár tref. „Nehrotím to, ale věřím si, že tu stovku překonám,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro magazín HATTRICK muž, kterému i přes všechny nápravy a velké lidské zmoudření jedna neřest přece jen zůstala... 

V obsáhlém rozhovoru Řezníček přiznává, že toto období patří mezi nejlepší úseky jeho pestré kariéry. „Při mém začátku v Teplicích jsem dal na začátku sezony dvanáct gólů, pak ale přišel koronavirus a ukončil to. Jeden gól mi chyběl k tomu, abych se vyhoupl do čela tabulky kanonýrů. Chyběla dvě kola, měli jsme hrát v Příbrami a doma s Opavou, já měl formu a jeden, dva góly bych mohl dát a korunu krále střelců získat. Když se ale vrátím k současnému Brnu, tady je to po všech stránkách asi nejlepší,“ tvrdí.

Je jediným z brněnského kádru, který si tyká s trenérem Richardem Dostálkem. Na Brno svým způsobem nedá dopustit. Přestěhoval se sem s celou rodinou natrvalo, dům u Prahy prodal. „Nic mě tam nedrželo, v Brně mám víc přátel,“ pověděl střelec s číslem 37 na zádech.

Přestal pít alkohol, ale jedna neřest mu přesto zůstala, kouření. „No tak s tím jsem nepřestal. Každý to ví, že kouřím, nějak to neumím odbourat, s pivem a alkoholem jsem se vypořádal v pohodě, ale s nikotinem mi to nějak nejde. Snažím se. Přes den si dávám elektronickou cigaretu a zahřívaný tabák, ale před tréninkem i zápasem a po něm sáhnu po cigaretě. Prostě to potřebuju,“ přiznal se.

A jak to dělá, když Zbrojovka dojede na ligovou partii mimo Brno a Kuba si prostě chce zapálit? Co chce dělat, až skončí kariéru?